Základní informace: Kortikosteroidy (CS) podávané po narození u kojenců závislých na ventilátoru usnadňují extubaci a snižují míru chronického plicního onemocnění, ať už jsou podávány časně, středně časně nebo později v novorozeneckém období. Nedávné kontroverze ohledně nepříznivých dlouhodobých účinků kortikosteroidů na mozek však vedly k omezení používání CS nebo k předepisování menších dávek, než jaké se ukázaly jako účinné ve stávajících randomizovaných studiích. Studie DART byla mezinárodní multicentrická randomizovaná kontrolovaná studie, jejímž hlavním cílem bylo posoudit účinky nízkých dávek dexametazonu na dlouhodobé přežití bez závažného neurologického postižení. Nábor pacientů však musel být zastaven, když klesl na úroveň, která byla příliš nízká na to, aby bylo možné studii dokončit. Sekundárním cílem studie DART bylo stanovit akutní účinky nízké dávky dexametazonu.
Cíl: Stanovit akutní respirační účinky nízké dávky dexametazonu podané po prvním týdnu života u velmi předčasně narozených dětí závislých na umělé plicní ventilaci / dětí s extrémně nízkou porodní hmotností (ELBW).
Metody: Stanovit akutní respirační účinky nízké dávky dexametazonu podané po prvním týdnu života u dětí závislých na umělé plicní ventilaci: Do studie mohli být zařazeni velmi nedonošení (<28 týdnů) nebo ELBW (porodní hmotnost <1000 g) kojenci, kteří byli závislí na ventilátoru po prvním týdnu života a u nichž lékař považoval kortikosteroidy za možnost léčby. Po informovaném souhlasu byly kojencům náhodně přiděleny buď 10denní zužující se dávky dexametazonu (celkem 0,89 mg/kg během 10 dnů), nebo placebo s fyziologickým roztokem. Náhodné rozdělení bylo v rámci jednotlivých zúčastněných center vyvážené. Byly zaznamenány údaje o demografických proměnných a nastavení ventilátoru na začátku a denně po dobu 10 dnů léčby. Byly zaznamenány požadavky na kyslík ve 36. týdnu postmenstruačního věku.
Výsledky: Celkem bylo přijato 70 kojenců z 11 center. Kojenci byli na počátku srovnatelní, s celkovým průměrným gestačním věkem 24,9 (SD 1,3) týdne, porodní hmotností 701 (140) g a postnatálním věkem 24,6 (12,6) dne. Ve skupině s dexametazonem bylo do 10 dnů úspěšně extubováno více kojenců než v kontrolní skupině (poměr šancí 11,2, 95% CI 2,9, 51,6; P<0,001). Úmrtnost se zdála být nižší ve skupině s dexametazonem, ale srovnání postrádalo přesnost (OR 0,52, 95% CI 0,10, 2,31; P= 0,32). Pro snížení míry závislosti na kyslíku ve 36. týdnu bylo málo důkazů (OR 0,58, 95% CI 0,08, 3,32; P= 0,71).
Závěry: Nízká dávka dexametazonu jednoznačně usnadňuje extubaci u velmi nedonošených/ELBW dětí závislých na umělé plicní ventilaci po prvním týdnu života.