Steven M. Horwitz, MD
CD30 pozitivní periferní T-buněčné lymfomy (PTCL) jsou vzácné a obtížně léčitelné a ve shrnutí výzkumu Steven M. Horwitz, MD, na konferenci Pan Pacific Lymphoma Conference 2018 v Maui na Havaji dospěl k závěru, že dokud se nevyvinou lepší možnosti, je nejlepší dostupnou strategií standardní léčba.
„Právě teď se prostě dělá to, co u jiných typů PTCL. V našem centru je to CHOEP a transplantace u pacientů, kteří jsou pro ni způsobilí. Někteří lidé podávají CHOP , někteří lidé nekonsolidují,“ řekl Horwitz, přidružený člen lymfomové služby v Memorial Sloan Kettering Cancer Center v New Yorku ve státě New York.
Ve svém přehledu Horwitz diskutoval o PTCL s důrazem na podtypy s vysokou expresí CD30 a také o údajích, kterými se řídí používání brentuximab vedotinu (BV, Adcetris) u anaplastického velkobuněčného lymfomu (ALCL) a dalších typů PTCL v relapsovém a upfrontovém stadiu.
Mezi primárním kožním ALCL, ALCL ALK-pozitivním a ALCL ALK-negativním onemocněním nabízí PLTC nejhorší prognózu v případě pozitivity CD30 u >80 % buněk, poznamenal s odkazem na údaje z International T-cell Classification Project1.
S odkazem na samostatnou studii Horwitz upozornil na pětileté celkové přežití (OS) 33 % pacientů s ALK-pozitivním ALCL oproti 13 % u ALK-negativního onemocnění podle mezinárodního prognostického indexu (IPI). Výsledky ukázaly, že režimy založené na antracyklinech, jako je CHOP, jsou standardní léčbou první linie systémového ALCL, ale u mnoha pacientů s ALK-negativním ALCL jsou neúčinné a často následuje konsolidovaná autologní transplantace kmenových buněk.2
Šetření německé skupiny pro studium nehodgkinských lymfomů vysokého stupně zjistilo podpůrné údaje o přežití bez příhod pro přidání etoposidu k CHOP u podtypů PTCL,3 což Horwitze přimělo k poznámce, že u ALK-pozitivního onemocnění „začínám být stále více přesvědčen, že přidání etoposidu skutečně pomáhá.“
Autoři studie poznamenali, že výsledky CHOEP u pacientů s ALK-pozitivním ALCL „jsou vynikající“, ačkoli pacienti s ALK-negativním ALCL, PTCL nebo angioimunoblastickým T-buněčným lymfomem (AITL) si vedou relativně dobře, pokud je IPI nízký (≤ 1). Autoři doporučují používat CHOP plus etoposid u mladších pacientů s T-buněčným lymfomem jako léčbu první linie, aby se potenciálně snížila časná progrese nebo relaps a více pacientů se dostalo k transplantaci.
V článku z roku 2014, který cituje Horwitz, zkoumali prognostickou hodnotu přestavby DUSP22 a TP63. Studie zahrnovala pacienty s ALK-negativním ALCL (n = 73) a ALK-pozitivním ALCL (n = 32). Hlavními zjištěními bylo, že přestavby DUSP22 a TP63 jsou přítomny u ALK-negativních ALCL ve 30 %, resp. 8 % případů a že přestavby DUSP22 předpovídají příznivé výsledky podobně jako u ALK-pozitivních ALCL.4
Brentuximab Vedotin
„Pacienty, kteří jsou ALK-pozitivní, můžete rozdělit na několik genetických podtypů, což nám trochu zamotalo interpretaci starší literatury,“ řekl Horwitz. Dodal, že zjištění ukázala, že přestavba DUSP22 je příznivým rysem u ALK-pozitivního onemocnění, a to i u pacientů, kteří nepodstoupili transplantaci. „Bylo by opravdu hezké, kdyby se to potvrdilo ve větší studii.“ „Když uvažujeme o pacientech s recidivou, je cílený přístup podpořený daty mnohem silnější,“ řekl Horwitz. „Schválené léky pro recidivující T-buněčný lymfom jsou většinou všechny příchozí. Ve skutečnosti se netřídí podle podtypu, s výjimkou brentuximab vedotinu,“ který u ALCL vykazuje vysokou míru odpovědí a vysokou míru kompletních odpovědí, řekl.“
Studie BV u relabovaného/refrakterního systémového ALCL (sALCL) zahrnovala 58 pacientů, z nichž každý měl v průměru 2 předchozí linie chemoterapie. Míra objektivní odpovědi (ORR) byla 86 % (95% CI, 74,6-93,9) a míra kompletní odpovědi (CR) byla 57 % (95% CI, 43,2-69,8). Medián trvání odpovědi u pacientů s CR byl 13,2 měsíce.5
„Asi čtvrtina pacientů v této studii byla ALK pozitivní a asi čtvrtina měla na počátku léčby kožní lézi. Skutečně dlouhodobě reagující pacienti, lidé, kteří měli několikaletý přínos, byli především pacienti, kteří měli CR, ať už jste tyto pacienty transplantovali, nebo ne,“ řekl Horwitz.
„Pacienti měli CR a poté zůstali v dlouhodobé remisi bez jakékoli další léčby. Jednou z otázek bylo, zda mezi těmito pacienty byli i pacienti s kožním onemocněním? Vypadá to, že přinejmenším v případě relapsu při použití tohoto léku můžete získat dlouhodobý přínos s transplantací a existuje přinejmenším šance, že při konsolidaci ALK zůstanou pacienti v dlouhodobé remisi,“ řekl.
Studie fáze II brentuximabu u r/r PTCL ukázala ORR 54 % u 13 pacientů s AITL; 33 % u 22 pacientů s PTCL/neurčeným (NOS); a CR 38 % ve skupině AITL a 14 % v kohortě PTCL/NOS. Horwitz, hlavní autor studie, uvedl, že 79 % jednotlivých pacientů (n = 29) dosáhlo zmenšení nádoru.1
„Tato studie byla skutečně otevřená všem zájemcům. U poměrně velkého počtu pacientů jsme nemohli najít žádnou pozitivitu CD30 a ti byli klasifikováni jako negativní. Výsledky jsou slušné. U pacientů s dokonce nízkou hladinou exprese CD30 byla celková míra odpovědi 41 %.“
Pozitivní výsledky přinesla také studie fáze I s BV v první linii léčby pacientů s CD30 pozitivním PTCL. Studie zkoumala BV podávaný sekvenčně s CHOP nebo v kombinaci s CHOP bez vinkristinu (CHP). Respondenti v obou ramenech pokračovali v léčbě jednou látkou BV. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že oba režimy zajišťují bezpečnost a zvládnutelnost a poskytují značnou protinádorovou aktivitu u nově diagnostikovaných pacientů s CD30-pozitivním PTCL.6
Podíl ORR byl 100 % a podíl CR 88 %. Jeden pacient s částečnou odpovědí přešel na monoterapii BV do CR. „Většina pacientů pokračovala v udržovací léčbě brentuximabem a většina z nich dostala všech 16 dávek. Nikdo se nekonsolidoval,“ řekl Horwitz. „Toxicita je skutečně taková, jakou byste očekávali u kombinované chemoterapie brentuximabem – nevolnost, periferní neuropatie. Nic opravdu neočekávaného se neobjevilo.“
Na výsledky studie ECHELON-2, která skončila před rokem a randomizovala více než 400 pacientů k léčbě BV plus CHP oproti placebu plus CHOP, si bude třeba počkat, řekl Horwitz. Většina pacientů měla ALCL, buď vysoce rizikové ALK pozitivní, nebo ALK negativní onemocnění.
Nakonec Horwitz řekl, že ECHELON-2 pomůže informovat o tom, zda přístup zaměřený na CD30 bude mít u agresivního T-buněčného lymfomu význam. „Jakmile to budeme mít, může to skutečně změnit velkou část toho, co považujeme za vhodnou počáteční léčbu buď ALCL, nebo možná i CD30-pozitivního PTCL.“
- Horwitz SM. Terapie CD 30+ podtypů PTCL. In: Sborník přednášek a seminářů k problematice CDC: Proceedings from the 2018 Pan Pacific Lymphoma Conference; July 16-20, 2018; Maui, Hawaii.
- Hapgood G, Savage KJ. Biologie a léčba systémového anaplastického velkobuněčného lymfomu. Blood. 2015;126(1):17-25. doi: 10.1182/blood-2014-10-567461.
- Schmitz N, Trümper L, Ziepert M, et al. Treatment and prognosis of mature T-cell and NK-cell lymphoma: an analysis of patients with T-cell lymphoma treated in studies of the German High-Grade Non-Hodgkin Lymphoma Study Group. Blood. 2010;116(18):3418-3425. doi: 10.1182/blood-2010-02-270785.
- Parrilla Castellar ER, Jaffe ES, Said JW, et al. ALK-negativní anaplastický velkobuněčný lymfom je geneticky heterogenní onemocnění s velmi rozdílnými klinickými výsledky. Blood. 2014;124(9):1473-1480. doi: 10.1182/blood-2014-04-571091.
- Pro B, Advani R, Brice P, et al. Brentuximab vedotin (SGN-35) u pacientů s relabovaným nebo refrakterním systémovým anaplastickým velkobuněčným lymfomem: výsledky studie fáze II. J Clin Oncol. 2012;30(18):2190-2196. doi: 10.1200/JCO.2011.38.0402.
- Fanale MA, Horwitz SM, Forero-Torres A, et al. Brentuximab vedotin v první linii léčby pacientů s CD30+ periferními T-buněčnými lymfomy: výsledky studie I. fáze. J Clin Oncol. 2014;32(28):3137-3143. doi: 10.1200/JCO.2013.54.2456.
.