Úředníci však tvrdí, že policie uzná, že zákon je určen k odstranění konfrontačních žebráků, kteří odmítají přijmout ne jako odpověď, a nebude mít žádný dopad na lidi, kteří žebrají nebo žádají o pomoc zdvořile a bez obav na rohu ulice.
„Jedná se o rozumný a vymahatelný zákon na ochranu většiny veřejnosti,“ řekl pan Safir. „Myslím, že nikdo nemusí mít obavy, že by tento zákon byl vykládán represivním způsobem.“
Pan Giuliani řekl, že nová omezení jsou „všechny velmi, velmi dobré nápady“. Řekl, že jeho administrativa již udělala mnoho pro to, aby zbavila městské chodníky zastrašujících žebráků. „V této oblasti došlo k velmi velkému obratu,“ řekl, „a kvalita života se zlepšila, ale stále je to něco, co mi dělá velké starosti.“
Návrh zákona vypracovala Giulianiho administrativa; spojil samostatné zákony, které v roce 1994 předložili radní John D. Sabini z Queensu a Andrew S. Eristoff z Manhattanu. Zákony již zakazují žebrání a podomní prodej v metru, ačkoli v posledních měsících byly zřídkakdy vymáhány. Přežily právní námitky s odůvodněním, že žebrání je kvůli uzavřenému prostoru obtěžující a nátlakové.
Obhájci bezdomovců uvedli, že se obávají, že nový zákon bude využíván především proti bezdomovcům, i když jich na ulicích aktivně žebrá jen velmi malé procento.
Mary Brosnahanová, výkonná ředitelka Koalice pro bezdomovce, uvedla, že nový zákon je zbytečný, protože policie účinně využívá stávající zákony k omezení agresivního žebrání a k vytlačení mnoha bezdomovců na okraj města, kde jsou jen zřídka vidět. Řekla, že se obává, že zákon bude využíván k trestání žebráků, „jejichž jediným zločinem je to, že jsou chudí a žádají o peníze.“
„Tím se žebrání nezbavíme,“ dodala. „Pouze je to přesune do těch částí města, kde nebudou obtěžováni policií.“
„Podle mého názoru by to mohlo vést k tomu, že by se pančovatelé stali obětí trestného činu.