Definice: Omráčený myokard je životaschopný myokard zachráněný koronární reperfuzí, který po reperfuzi vykazuje prodlouženou postischemickou dysfunkci. Hibernační myokard je ischemický myokard zásobovaný zúženou koronární tepnou, v němž ischemické buňky zůstávají životaschopné, ale kontrakce je chronicky utlumená.
Klinické důkazy: Omráčený myokard byl identifikován u následujících skupin pacientů: (1) trombolýza nebo perkutánní transluminální koronární angiografie (PTCA) u pacientů s akutně se vyvíjejícím infarktem; (2) nestabilní angina pectoris; (3) angina pectoris vyvolaná námahou; (4) spasmus koronární tepny; (5) agregace destiček nebo přechodná trombóza koronární tepny; (6) PTCA pro chronickou ischemii myokardu; a (7) bezprostředně po koronárním bypassu (CABG). U pacienta se závažnou stenózou koronární tepny se objevují známky hibernujícího myokardu (dysfunkce LK), a to i u asymptomatických pacientů v klidu. K normálnímu stavu se omráčený myokard vrací po delší době (hodiny až týdny). Hibernující myokard se vrací k normální funkci poměrně rychle, pokud je odstraněna příčina.
Diferenciace: Omráčený myokard lze od hibernujícího myokardu odlišit na základě tří klinických parametrů, a to pohybu stěny LK, perfuze myokardu a metabolismu myokardu. Omráčený myokard má abnormální pohyb stěny, který má tendenci se normalizovat v reakci na inotropy a postxtrasystolickou potenciaci. Perfúze je přiměřená a metabolismus je rovněž přiměřený. Hibernující myokard má také abnormální pohyb stěny, který se normalizuje po nitrátech, inotropech, postexstystolické potenciaci (PESP), PTCA nebo CABG. Perfuze myokardu je snížená, ale lze ji zvrátit pomocí PTCA nebo CABG a metabolismus je adekvátní.