Vyprávění a pozorování mořských panen
„A slyšel jsem stokrát více o mořských pannách z úst orknejských venkovanů, než jsem kdy viděl v knihách.“
Walter Traill Dennison
Přes výše citovaný výrok Waltera Trailla Dennisona je doložených příběhů o mořských pannách na Orknejích málo. Mnohem častější jsou příběhy o selkie-folk a finfolk.
Moře však nebylo domovem pouze dlouhokrkých oblud, existuje řada historických zpráv o bytostech, které pamětníci označovali jako „mořské panny“.
Mořská panna z Deerness
Pravděpodobně nejznámější z pozorování mořských panen na Orknejích se odehrálo během několika letních měsíců kolem roku 1890.
V té době došlo k řadě pozorování „bytosti“, která vešla ve známost jako „mořská panna z Deerness“.
Mořská panna, která pravidelně navštěvovala zátoku Newark v Deerness, dosáhla značné proslulosti a stovky očitých svědků přísahaly na platnost svých setkání.
Z doložených zpráv vyplývá, že se mořská panna zdržovala v určité vzdálenosti od břehu, takže přesné podrobnosti jsou nejasné.
Jedna zpráva však poskytuje dobrý popis pozorování a jak uvidíte, k archetypální pohádkové mořské panně měla daleko:
„Je asi šest až sedm stop dlouhá, má malou černou hlavu s krkem, sněhobílé tělo a dvě ruce a při plavání vypadá prostě jako člověk. Někdy se zdá, že stojí stranou na potopené skále, a mává a pracuje rukama.“ „…je to tak?“ – „Ano, je to tak.
Mořská žena z Hoy
Další setkání s mořskou pannou bylo zaznamenáno v roce 1913 a podrobně popisovalo několikanásobné pozorování „mořské panny“ v hlubokých vodách u jihovýchodního pobřeží Hoy.
„Ralph Taylor a jeho posádka, když onehdy navštěvovali své humří kotce, spatřili poblíž paty Starého muže podivného tvora, který vypadal jako mořská panna.
„Vynořilo se z vody do výšky tří stop a vypadalo jako dáma s šátkem kolem ramen a stékajícími pramínky po tváři.
„Je to už třetí případ, kdy ho viděli zblízka. Nejstarší lidé nikdy předtím nic podobného neviděli a diví se, co to může být. Někteří si myslí, že to musí být mořská panna z Deerness na turné.“
The Orcadian, Saturday, September 13, 1913
Královské zrcadlo
Na vyprávění o mořské panně z Hoy je zajímavá jeho podobnost se středověkým severským textem zvaným Královské zrcadlo.
V tomto textu autor podává popis setkání s mořskou pannou na moři:
„Tato obluda je vysoká a veliká a vystupuje přímo z vody. Má ramena jako člověk, ale nemá ruce. Zdá se, že se její tělo od ramen dolů zužuje, takže čím níže byla pozorována, tím štíhlejší se zdála být.
„Nikdo ho však nikdy nepozoroval tak zblízka, aby mohl určit, zda má tělo se šupinami jako ryba, nebo s kůží jako člověk. Kdykoli se příšera ukázala, lidé si vždy byli jisti, že bude následovat bouře.“
Tato starobylá zpráva dokonale popisuje tvora, s nímž se rybáři z Hoy setkali třikrát v roce 1913.
Ale co to bylo?
Ovzdušný jev?
Nedávná studie atmosférických podmínek by k tomu mohla mít klíč.
Mohla by pozorování „Hoyské mořské ženy“ vděčit spíše optickému klamu než nadpřirozeným obyvatelům moře?
Klíč spočívá v podivném, protáhlém tvaru stvoření a ve skutečnosti, že po jejich pozorování obvykle následovaly bouře. Ve studených severních vodách obklopujících Orkneje se teplejší vzduch, který předchází bouři, mísí ve vrstvě nad mořem a vytváří vířící masu vzduchu.
Tento vzdušný vír, jehož teplota se neustále mění, působí jako zkreslující čočka, která zveličuje výšku objektu na hladině moře, ale ne jeho šířku.
Při pohledu přes tuto zkreslující stěnu vzduchu může vrcholek hlavy tuleně nebo dokonce skála vypadat jako tyčící se mořská panna popsaná v obou příbězích
.