Cíl: Míra přežití předčasně narozených dětí, které při narození váží 501 až 1500 g, se v průběhu času stále zlepšuje. V reakci na tento pokračující pokles porodní hmotnosti přežívajících předčasně narozených dětí bylo nedávno změněno složení přípravku Enfamil Human Milk Fortifier tak, aby splňoval nutriční požadavky těchto menších, rychleji rostoucích dětí. Nyní poskytuje zvýšený obsah bílkovin 1,1 g/58 kJ, snížený obsah sacharidů 0,2 g/58 kJ a kombinovaný obsah linolové a alfa-linolenové mastné kyseliny 157 mg/58 kJ. Vzhledem k tomu, že tito velmi malí nedonošení kojenci mají zvýšenou potřebu železa ve stravě, byl fortifikátor doplněn o 1,44 mg/58 kJ železa, což je množství železa podobné tomu, které je obsaženo v typické výživě pro donošené kojence obohacené železem. Výrobek obohacený železem odstraňuje nutnost podávání přídavku železa, což je zásah vyvolávající hyperosmolaritu. Cílem této prospektivní, dvojitě zaslepené, randomizované, kontrolované studie bylo zhodnotit růst, bezpečnost a účinnost u populace předčasně narozených dětí s velmi nízkou porodní hmotností (VLBW), kterým bylo podáváno lidské mléko obohacené buď reformulovaným testovacím práškovým přípravkem obohaceným železem (HMF-T), nebo kontrolním práškovým komerčně dostupným přípravkem obohaceným lidským mlékem (HMF-C).
Metody: Kojenci, kteří vážili < nebo =1500 g, měli gestační věk < nebo =33 týdnů postmenstruačního věku a měli enterální příjem alespoň 100 ml/kg denně neobohaceného lidského mléka, byli stratifikováni podle pohlaví a porodní hmotnosti a randomizováni k podávání výrobku HMF-T nebo HMF-C od 1. dne studie do 28. dne studie, propuštění z nemocnice nebo ukončení podávání lidského mléka, podle toho, co nastane dříve. Pokud to nebylo lékařsky indikováno, neměli vyšetřovatelé od 1. do 14. dne studie podávat doplňky železa. U kojenců byl sériově hodnocen růst, enterální a parenterální příjem, sérové chemické a hematologické hodnoty, klinická anamnéza včetně podávání krevních transfuzí, tolerance krmení, respirační výsledky a morbidita včetně nežádoucích příhod.
Výsledky: Ze 181 zúčastněných kojenců v této studii dostávalo 96 dětí HMF-T a 85 dětí HMF-C. Při randomizaci nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v charakteristikách kojenců mezi skupinami s fortifikátory. Procento účastníků, kteří zůstali ve studii po dobu 28 dnů, bylo mezi skupinami s fortifikátory podobné (57 % HMF-T, 46 % HMF-C). U obou skupin obohacovačů byly nejčastějšími důvody přerušení studie před 28. dnem studie nedostupnost lidského mléka a propuštění z nemocnice. Míra přírůstku hmotnosti byla u obou skupin obohacovačů podobná (17,5 +/- 0,53 g/kg za den u HMF-T a 17,3 +/- 0,59 g/kg za den u HMF-C). Průměrná dosažená hmotnost, délka a obvod hlavy byly mezi skupinami během 28denní studie srovnatelné. Celkový příjem bílkovin z enterální a parenterální výživy byl významně vyšší u skupiny s fortifikátorem HMF-T; tento rozdíl však nevedl k žádnému rozdílu v růstu mezi oběma skupinami fortifikátorů. Analýza údajů o růstu a příjmu energie u podskupiny populace, u níž se předpokládala léčba a která přísněji dodržovala protokol o výživě ve studii, přinesla podobné výsledky jako u populace, u níž se předpokládala léčba. Ve výsledcích laboratorních studií nebyly mezi skupinami ve dnech 0, 14 a 28 studie zjištěny žádné klinicky významné rozdíly. V obou studijních skupinách převládala anémie nedonošených; ve 28. dni studie byl medián hladiny hematokritu 27,0 % (mezikvartilové rozmezí : 24,0-29,6 %) u skupiny HMF-T a 26,0 % (IQR: 24,0-31,0 %) u skupiny HMF-C. V obou skupinách se vyskytovala anémie nedonošených. Medián hladin feritinu byl 77,0 ng/ml (IQR: 37-155 ng/ml) pro skupinu HMF-T a 92,0 ng/ml (IQR: 33-110 ng/ml) pro skupinu HMF-C. Mezi studijními skupinami obohacenými o železo nebyly zjištěny žádné významné rozdíly, pokud jde o příjem lékařsky indikovaných doplňků železa v den studie nebo před 14. dnem studie nebo v podávání krevních transfuzí před 0. dnem studie nebo od 0. do 14. dne studie. Od 15. dne studie do 28. dne studie však potřebovalo krevní transfuzi méně kojenců s HMF-T (n = 12) než kojenců s HMF-C (n = 20). Přestože vyšší obsah železa v obohacovacím přípravku HMF-T (1,44 mg oproti 0,35 mg u HMF-C na 4 balení práškového obohacovacího přípravku) sám o sobě nezabránil anémii, snížil četnost jednoho z nejzávažnějších důsledků anémie: potřebu krevní transfuze. Mezi skupinami s fortifikátory nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl, pokud jde o toleranci krmení. Míra výskytu podezření na sepsi (26 % HMF-T vs 31 % HMF-C) a potvrzené sepse (5 % HMF-T, 7 % HMF-C) byla nízká, stejně jako míra výskytu podezření na nekrotizující enterokolitidu (NEC; 6 % HMF-T a 5 % HMF-C) a potvrzené NEC Bellova stadia 2 a více (1 % HMF-T a 1 % HMF-C). Mezi studovanými skupinami fortifikátorů nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly, pokud jde o výskyt potvrzené a suspektní sepse a NEC.
Závěr: Oba studované fortifikátory lidského mléka jsou bezpečné, jsou dobře snášeny a umožňují srovnatelně dobrý růst; používání výrobku obohaceného železem však může snížit potřebu krevních transfuzí u VLBW kojenců. Podobný nízký výskyt suspektní a potvrzené NEC a sepse, který byl v této studii pozorován v obou skupinách obohacujících přípravků, vyvrací předpoklad, že zařazení železa do obohacujících přípravků zvýší výskyt sepse a NEC. Ve skutečnosti byl výskyt NEC a sepse v obou skupinách v této studii nižší, než se uvádí u VLBW kojenců, a podobný jako u kojenců, kteří jsou krmeni lidským mlékem.