Cíle: Čtyřiadvacetihodinové údaje o ambulantním krevním tlaku (TK) a přítomnost metabolického syndromu (MS) jsou dobrými diskriminátory kardiovaskulárního rizika. Zkoumali jsme vztah mezi skóre metabolického syndromu definovaným ve zprávě Mezinárodní diabetologické federace z roku 2005 (IDF-2005) a údaji o 24hodinovém ambulantním tlaku u nově diagnostikovaných hypertoniků.
Metody: Hodnotili jsme 352 osob bez diabetu (muži/ženy: 167/185, ve věku 49+/-13 let). Na základě kritérií IDF-2005 splňovalo 212 osob kritéria 0, 1 nebo 2 (žádný metabolický syndrom) a 140 osob kritéria 3, 4 nebo 5 (metabolický syndrom). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin (s MS a bez MS), odpovídajících věkem a příležitostným TK Všichni podstoupili 24hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku.
Výsledky: Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi non-MS a MS pro příležitostný tlak (153/92+/-17/8 vs. 154/92+/-16/8 mmHg), věk (48+/-14 vs. 50+/-12 let), 24hodinový ambulantní tlak (131/82+/-14/10 vs. 133/82+/-14/9 mmHg), denní tlak (135/86+/-14/11 vs. 137/85+/-14/9 mmHg), noční tlak (122/74+/-15/11 vs. 137/85+/-14/9 mmHg). 124/74+/-15/10 mmHg), noční pokles (9+/-6 vs. 9+/-6 %), tlak při vstávání (131/82+/-20/15 vs. 135/82+/-21/15 mmHg), večerní nárůst (7+/-14 vs. 10+/-15 mmHg), procento dipperů (42,5 vs. 37,1 %) nebo procento non-dipperů (50,9 vs. 50,7 %). Významné rozdíly mezi osobami bez MS a MS však byly zjištěny u ranního nárůstu tlaku (25+/-12 vs. 28+/-15 mmHg, p<0,03). Také když byli pacienti rozděleni do čtyř skupin podle skóre MS (0/1, 2, 3 nebo 4/5), byly významné rozdíly mezi skupinami pozorovány pouze u tlaku při vstávání (skupina 2 vs. 4/5, 132/79+/-21/15 vs. 4/5, tj. 140/84+/-10/15 mmHg, p<0,05; skupina 3 vs. 4/5, 131/81+/-20/15 vs. 140/84+/-20/15, p<0,005) a pro ranní nárůst tlaku (skupina 0/1 vs. 4/5, 24+/-11 vs. 29+/-15 mmHg, p<0,003).
Závěry: Došli jsme k závěru, že u nově diagnostikovaných hypertoniků neexistuje významný vztah mezi závažností metabolického syndromu a údaji o ambulantním krevním tlaku nebo cirkadiánními změnami. Jedinou zjištěnou výjimkou byl větší ranní nárůst tlaku u pacientů s RS, jehož význam jako determinantu kardiovaskulárního rizika je třeba objasnit dalšími studiemi.