Klikněte pro větší obrázek
Mnoho lidí, se kterými jsem vyrůstal, mělo v té či oné době připravenou verzi textu šíleného strýčka rokenrolu Neila Younga, něco jako stařecké YOLO: „Většina z nás se ale ke konci střední školy vzdala povrchního přijetí tohoto sentimentu, protože si uvědomila, že příliš mnoho našich hrdinů je mrtvých nebo umírá a že chceme žít. To bohužel nebyl případ Kurta Cobaina, který Youngovu větu citoval ve svém dopise na rozloučenou. Cobain zemřel v sedmadvaceti letech, ale v emocionálním věku křehkého, do sebe zahleděného teenagera, zakrnělého závislostí na heroinu a prazvláštní plachostí, kterou nedokázal překonat. Byl jsem ve čtvrťáku na střední škole, a přestože jsem nebyl příliš velký fanoušek, vzpomínám si, jak jsem se zděšeně odvracel od téměř náboženské úcty, která byla Cobainovi po jeho sebevraždě věnována (nemluvě o marketingu). Zvrácenost kultu smrti Kurta Cobaina spočívala právě v tom, že jeho status ikony ho na konci donutil ještě hlouběji upadnout do jakéhosi stínového života. Cobain byl konstitučně antirockovou hvězdou, které bylo nějakým způsobem vnuceno přesvědčení, že má být Freddie Mercurym.
Cobain zmiňuje Mercuryho ve svém ručně psaném dopise na rozloučenou (nahoře). Je to znepokojivý text, nesouvislý, ale přesvědčivý, divoce kolísající v tónu, ale tematicky většinou zápis bolestného, trapného sebeuvědomění, adresovaný nikoliv jeho ženě nebo dceři, ale imaginárnímu příteli z dětství, „Boddahovi“. „Maniakální řev davů“, píše Cobain, „na mě nepůsobí tak, jako na Freddieho Mercuryho“, jehož „vychutnávání lásky a obdivu“ Cobain „naprosto obdivuje“. Stěžuje si, že mu vystupování připadá jako bušení do hodin, označuje se za „narcistu“ a „příliš citlivého“: „Smutná malá, citlivá, nedoceněná ryba“. Teprve později se zmíní o své dceři Frances, a to jen na konci jménem, v postskriptu, který zní:
Frances a Courtney, budu u vašeho oltáře.
Prosím, pokračujte, Courtney,
pro Frances
pro její život, který bude mnohem šťastnější
beze mě.
Přečtěte si celý přepis dopisu na redditu. Courtney skutečně pokračovala, ačkoli byla v řadě konspiračních teorií (z nichž mnohé zahrnovaly onen postskript) obviňována z toho, že vydělává na Kurtově odkazu, a dokonce z plánování jeho smrti. Výše si můžete poslechnout její truchlení nad Cobainem s fanoušky a čtení jeho posledního vzkazu. Je to bezpochyby náročný poslech. Ať už si o okolnostech Cobainovy smrti myslí kdokoli cokoli, není pochyb o tom, že byl vyhořelý – v hluboké depresi a silně závislý – a vystupování na pódiu večer co večer mu nepomohlo. Neil Young o Cobainově smrti napsal ve své nedávné autobiografii Waging Heavy Peace. „Shodou okolností jsem se s ním snažil spojit. Chtěl jsem s ním mluvit. Říct mu, aby hrál, jen když se mu bude chtít.“ Přestože se Young dříve této otázce vyhýbal, přiznává, že ho pronásledoval Cobainův odkaz na text burn out, fade away z písně „My My, Hey Hey (Out of the Blue)“. Stejně jako pro mnoho lidí je pro mě těžké slyšet tuto píseň a nemyslet na Cobainovo až příliš doslovné ztělesnění těchto slov.
Související obsah:
Nirvana’s Home Videos: (1988)
Osamocená vokální stopa Kurta Cobaina z písně „Smells Like Teen Spirit“, 1991
Koverze písně „Smells Like Teen Spirit“ od Nirvany od Pattiho Smithe rozebírá píseň až na dřeň
Josh Jones je spisovatel a hudebník z Durhamu v Severní Karolíně. Sledujte ho na @jdmagness
.