Mezi 13. a 17. červnem spadlo ve státě Uttarákhand neobvyklé množství srážek. To vedlo k tání ledovce Chorabari a výronu řeky Mandakini.
- By: Dillí |
- Aktualizováno: 7. prosince 2018 14:04:07
Po pěti letech přichází filmař Abhishek Kapoor s filmem, který vypráví o ničivé povodni, jež zanechala Uttarákhand v troskách. (Expresní foto)
V časných ranních hodinách 17. června 2013 se na přetékající břehy jezera Chorabari v Uttarákhandu snesla blesková povodeň. Přinášela obrovské množství bahna a kamení a ničila životy, domy a vše, co jí přišlo do cesty. O pět let později přichází filmař Abhishek Kapoor s filmem, který vypráví o ničivé povodni, jež zanechala Uttarákhand v troskách. Kedarnath, v němž hrají herci Sushant Singh Rajput a Sara Ali Khan, je romantické drama odehrávající se na pozadí povodní z roku 2013. Příběh se točí kolem bohaté hinduistické dívky, která je na pouti v chrámu Kedarnath, považovaném za jedno z míst na hinduistické pouti Chhota char dham v severním Himálaji, a muslimského průvodce.
Film se zmítá v kontroverzi kvůli promítání milostného příběhu mezi náboženstvími. V době, kdy se připravuje na uvedení na stříbrná plátna 7. prosince, přinášíme ohlédnutí za epizodou, která otřásla hornatým státem a zanechala po sobě tisíce mrtvých a několik dalších pohřešovaných.
Co přesně se stalo?
Mezi 13. a 17. červnem spadlo ve státě Uttarákhand neobvyklé množství srážek. To vedlo k tání ledovce Čorabari a erupci řeky Mandakini. Záplavy postihly velkou část Uttarákhandu, Himáčalpradéše a západního Nepálu. Silné srážky způsobily rozsáhlé bleskové povodně a sesuvy půdy, které měly za následek smrt obyvatel i turistů a rozsáhlé škody na majetku. Nejhůře bylo údajně postiženo údolí Kedarnath, které je oblíbené díky chrámu zasvěcenému Pánu Šivovi z 8. století. Povodeň si vyžádala více než 5 000 obětí. Ekolog Chandra Prakash Kala ve své zprávě uvádí, že „přibližné náklady na poškozené mosty a silnice činily 285 milionů dolarů, na přehradní projekty 30 milionů dolarů a ztráty na státním cestovním ruchu 195 milionů dolarů.“
Máte aktuální informace
Mezi 13. a 17. červnem spadlo ve státě Uttarákhand neobvyklé množství srážek. To vedlo k tání ledovce Chorabari a vybřežení řeky Mandakini. (foto AP)
Horní himálajské oblasti Himáčalpradéše a Uttarákhandu jsou kvůli obtížně přístupnému zasněženému terénu obtížně přístupné. Díky náboženským místům se sem však každoročně vydává velké množství poutníků. V Uttarákhandu se totiž nacházejí čtyři hinduistické chrámy – Badrinath, Kedarnath, Gangotri, Yamunotri – a jedna sikhská svatyně – Hemkund Sahib – které každoročně přivádějí tisíce poutníků.
Kala uvádí, že v roce 2011 navštívilo tuto oblast přibližně 25 milionů turistů, a to navzdory skutečnosti, že region je velmi náchylný k přírodním katastrofám, jako jsou zemětřesení, sesuvy půdy a bleskové povodně. Historické záznamy ukazují, že oblast byla podobnými přírodními katastrofami postižena již v letech 1893, 1968 a 1970, kdy kalamitní dopad povodní vyústil v hnutí Chipko.
Co bylo příčinou povodní?
Přestože silné deště a průtrže mračen jsou přirozenými příčinami povodní a sesuvů půdy, ekologové se domnívají, že katastrofa z roku 2013 byla způsobena člověkem. „Neplánovaná a nahodilá výstavba, špatně řízený cestovní ruch a související činnosti včetně intenzivní těžby v tomto křehkém ekosystému jsou některé z důvodů, které přiměly označit tuto přírodní katastrofu částečně za způsobenou člověkem, což zvýšilo intenzitu a rozsah škod,“ píše Kala. V průběhu let se také exponenciálně zvýšil počet poutníků navštěvujících tuto oblast. Aby vláda státu vyhověla rostoucím požadavkům náboženské turistiky, vybudovala do odlehlých horských oblastí Himálaje složitou síť silnic, hotelů, chat a prováděla další stavební činnosti. Je však také pravda, že nečekané načasování srážek a jejich neobvyklé množství také nenechalo poutníkům dostatek času na evakuaci, čímž se zvýšil rozsah dopadu.
Jak probíhaly záchranné práce?
Pomocné práce prováděl kombinovaný tým armády, letectva, námořnictva, indicko-tibetské pohraniční policie (ITBP), pohraničních bezpečnostních sil, národních sil pro reakci na katastrofy (NDRF), odboru veřejných prací a také místní správy. Během pěti dnů armáda nasadila asi 10 000 vojáků a letectvo nasadilo do záchranné operace více než 45 letadel. ITBP, která střeží indicko-čínskou hranici, se zapojila do akce ještě dříve, než na místo dorazila armáda nebo letectvo. Zřejmě se jim podařilo zachránit více než 33 000 lidí z odlehlých, nepřístupných horských oblastí. Stojí za zmínku, že po katastrofě se záchranná operace v regionu sama o sobě stala riskantní záležitostí kvůli nepředvídatelným povětrnostním podmínkám, horskému reliéfu a nedostupnosti většiny tras.
Záchranné práce prováděl kombinovaný tým armády, letectva, námořnictva, indicko-tibetské pohraniční policie (ITBP), pohraničních bezpečnostních sil, národních sil pro reakci na katastrofy (NDRF), odboru veřejných prací a také místní správy. (Express photo)
V důsledku katastrofy strach mezi poutníky těžce zasáhl cestovní ruch, který je hlavním zdrojem příjmů většiny místních obyvatel tohoto místa. Nanda Déví Rádž Džát, což je nejdůležitější svátek v Uttarákhandu, který se koná každých 12 let, se měl konat 29. srpna 2013. Vláda státu však byla nucena jej zrušit z důvodu poškození silnic a mostů. Po 100 dnech ohlušujícího ticha byla 5. října konečně otevřena poutní cesta do Kedarnáthu, ale najednou byl vpuštěn jen malý počet poutníků. Náboženská turistika však zůstala postižena ještě několik dalších let. Stojí však za zmínku, že navzdory způsobeným škodám a strachu, který záplavy vyvolaly, se víra poutníků obnovila, když si uvědomili, že ačkoli většina částí města Kedarnath prošla katastrofou, to, co zůstalo nedotčeno, byl Šivův chrám postavený v 8. století našeho letopočtu.
📣 The Indian Express is now on Telegram. Kliknutím sem se připojíte k našemu kanálu (@indianexpress) a budete mít přehled o nejnovějších titulcích
Pro všechny nejnovější zprávy z výzkumu si stáhněte aplikaci Indian Express App.
.