Následující část článku informuje o výsledcích našeho výzkumu a předběžné interpretaci. Oddíl je rozdělen do tří částí. V první uvádíme přehled 26 agentur zahrnutých do výzkumu. Ve druhé zkoumáme roli KT ve financující agentuře, jinými slovy, jak financující agentury umístily KT pro svou agenturu v kvalitativním a kvantitativním smyslu. Ve třetím nastíníme iniciativy KT, které jsou nabízeny a realizovány ve financující agentuře, přičemž shrneme a analyzujeme skutečné strategie KT, programy, mechanismy financování a hodnocení těchto snah.
Přehled agentur (region, zaměření, zdroj financování, rozpočet)
Tabulka 1 uvádí stručný přehled regionů a agentur zahrnutých do studie. Zobrazuje také ty, které se studie neúčastnily, ale byly zapojeny do výzkumu v období t1 (od této chvíle bude projekt Tetroe et al. označován jako t1 a tento projekt jako t2). Sedm agentur, které nebyly zahrnuty do této zprávy, bylo ze vzorku odstraněno z důvodu nemožnosti naplánovat rozhovor nebo odmítnutí žádosti o rozhovor. Ačkoli by bylo možné pokračovat v používání veřejně dostupných údajů, mělo se za to, že by to vedlo ke zpochybnění přesnosti. Dále je uveden stručný popis zaměření každé agentury a celkový roční rozpočet agentur v době kontaktu.
Pozice KT ve financující agentuře
KT může být financující agenturou podporován mnoha způsoby; způsob, jakým je KT v rámci financující agentury umístěn – explicitně nebo implicitně – je však důležitým ukazatelem úrovně jeho významu a dopadu, který může nakonec mít. Použili jsme pět opatření, která nám umožnila identifikovat a prozkoumat zamýšlenou roli KT v každé z námi vybraných financujících agentur. Agregací údajů pak můžeme zkoumat regionální, globální a dlouhodobé trendy. Našimi pěti měřítky jsou (1) jazyk používaný k popisu KT, (2) pověření KT, (3) hodnocení priority KT vedoucími členy agentury, (4) lidské zdroje věnované KT a (5) finanční zdroje věnované KT. Výsledky týkající se každého z těchto opatření jsou postupně uvedeny v následujících částech rukopisu.
Terminologie KT
V návaznosti na studii t1 jsme se snažili identifikovat termíny, které financující agentury používají k popisu konceptu převádění výzkumu do praxe – to, co v tomto dokumentu označujeme jako KT. Prostřednictvím skenování webových stránek agentur a následných rozhovorů se zaměstnanci agentur jsme identifikovali celkem 38 termínů používaných 26 zkoumanými agenturami.
Ve studii t1 bylo identifikováno 29 termínů, a proto v průběhu času došlo k nárůstu počtu termínů používaných k popisu konceptu KT v rámci financujících agentur, přestože počet zkoumaných financujících subjektů se mezi oběma obdobími studie snížil o sedm (tabulka 2). Tento nárůst terminologie v čase lze interpretovat několika způsoby. Na jedné straně jej lze považovat za popularizaci konceptu, neboť se používají další definice. Na druhé straně by mohl být interpretován jako nedostatek koordinace a konzistence v pojetí KT mezi jednotlivými agenturami. Naše chápání ve vztahu k dalším zjištěním našeho výzkumu diskutujeme v části Diskuse a závěry tohoto dokumentu.
Mandátování KT
Možná nejhmatatelnějším ukazatelem zamýšleného významu KT v agentuře pro financování je to, zda agentura zahrnuje tento koncept do svého mandátu. Mandát je veřejně deklarovaný smysl existence organizace a často je uzákoněn externím orgánem, jako je parlament nebo správní rada. Abychom to mohli posoudit, prohledali jsme mandáty agentur a hledali termíny nebo pojmy popisující KT – nikoli konkrétně termín překlad znalostí. Náš výsledek jsme pro každou agenturu ověřili v následném rozhovoru se zřizovatelem. Z 26 zapojených financujících agentur jsme zjistili, že 20 (77 %) zahrnovalo pojem KT přímo do mandátu své agentury. Tento výsledek naznačuje, že většina poskytovatelů finančních prostředků na výzkum v našem vzorku veřejně deklaruje, že KT je součástí jejich hlavního poslání. Údaje však také naznačují, že zahrnutí KT do mandátu je novým trendem. Jak ukazuje obr. 1, počet agentur zahrnujících KT do svého mandátu se od t1 do t2 zvýšil.
Změna v zahrnutí překladu znalostí do mandátu agentur v čase
Každý studovaný světový region vykazuje nárůst v zahrnutí KT do mandátů financujících agentur, s výjimkou Austrálie, kde se zahrnutí do mandátu nesnížilo, ale zůstalo beze změny. Na úrovni jednotlivých agentur jsme zjistili, že žádná z agentur, které zahrnuly KT v t1, tento koncept v t2 neodstranila.
Vycházeje z přehledů terminologie a mandátů jsme se zaměřili na shromáždění údajů o dalších ukazatelích zamýšlené role KT v agentuře financující zdravotnický výzkum. Tabulka 3 zobrazuje výsledky pro tři dodatečné ukazatele postavení KT v agenturách financujících výzkum, a to (3) vlastní prioritizaci KT, (4) lidské zdroje věnované KT a (5) finanční zdroje věnované KT.
Prioritizace KT
Prioritizace KT je v tomto období sběru dat jedinečná. Záměrem zavedení tohoto datového bodu bylo zachytit a následně porovnat problém, který se poměrně často objevoval v kvalitativních aspektech výzkumu t1. Potíž, kterou jsme zaznamenali, spočívala v tom, že zástupci agentur ve fázi rozhovoru uváděli, že KT má v jejich agentuře určitou prioritu, ačkoli pro toto tvrzení neměli přesné písemné zásady, rozpočtové nebo jiné „tvrdé“ zdokumentované důkazy. Vzhledem k tomu, že naše rozhovory byly prováděny s vedoucími pracovníky jednotlivých agentur (v mnoha případech až na úrovni viceprezidenta) a že k posouzení důležitosti myšlenky lze potenciálně použít vizi vedoucího pracovníka, navrhli jsme jednoduchý kategoriální nástroj pro sběr a klasifikaci těchto tvrzení.
V rozhovorech jsme diskutovali o tom, proč a jak dospěli k takovému hodnocení agentury, k jakému dospěli. Zjistili jsme, že když měli respondenti možnost vysvětlit číselné hodnocení udělené jejich agentuře, často tvrdili, že KT se stává stále důležitějším globálním cílem a že jednotlivá financující agentura dotazovaného se tomuto trendu dobře přizpůsobila a následuje jej. Toto zjištění je v souladu s dříve uvedenými údaji, které ukazují rostoucí trend začleňování konceptu KT do mandátu agentury. Obecně vysoké skóre prioritizace KT napříč agenturami a regiony naznačuje trend rostoucího významu KT v naší kohortě. Při srovnání s jinými zástupnými ukazateli „role KT“ v agentuře (zaměstnanci a rozpočet) jsme však nezaznamenali žádné zvlášť přesvědčivé vzorce.
Lidské zdroje věnované KT
Při zkoumání lidských zdrojů věnovaných KT byla každá agentura požádána, aby sama interpretovala a klasifikovala, kdo je považován za zaměstnance KT. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů jsme se pak snažili zjistit základní důvody těchto klasifikací. Je zajímavé, že v tom, kdo je definován jako zaměstnanec KT, existují mezi agenturami rozdíly. Jako příklad uveďme, že v agenturách ve Spojených státech se definice zaměstnanců KT značně lišily. Nadace Roberta Wooda Johnsona zastávala široký pohled a zahrnula svých devět pracovníků zabývajících se hodnocením mezi pracovníky KT, což naznačuje, že zaměření na učení a zlepšování programů je jak povinností hodnocení, tak součástí přístupu agentury k KT. Naproti tomu National Institutes of Health National Cancer Institute informoval o svém specializovaném vědeckém týmu pro implementaci, což je skupina, která přímo spolupracuje na otázkách koncepce KT a programování s organizací a s její výzkumnou komunitou. Mnoho agentur zahrnulo do svého výpočtu pracovníků KT i skupiny pro komunikaci. Agentura pro výzkum a kvalitu ve zdravotnictví dále navrhla, že vzhledem k zakotvené povaze práce v oblasti KT v jejich organizaci by měli být všichni zaměstnanci počítáni mezi pracovníky KT. Tato rozdílnost ve výkladu toho, kdo je zaměstnancem KT, se neomezovala pouze na Spojené státy. Nezaznamenali jsme žádné trendy v tom, že by typy zaměstnanců (např. komunikace, hodnocení, považování všech zaměstnanců za KT) byly v jednom regionu klasifikovány jako KT, ale v jiném ne.
Ačkoli tyto údaje nenaznačují žádný zobecnitelný rozdíl v podpoře zdrojů (vzhledem k našemu účelovému přístupu k výběru vzorků a rozdílům v charakteristikách regionálních vzorků), ilustrují, že Spojené státy v současné době věnují největší příspěvky na lidské a finanční zdroje na cíl KT na úrovni financujících agentur.
Jelikož lidské zdroje věnované KT nebyly proměnnou zjišťovanou ve studii t1, nemohli jsme provést žádné srovnávací analýzy v čase.
Závěrečným zjištěním této linie analýzy je, že neexistuje obecně přijímaný názor na to, kdo tvoří personál KT v agentuře financující výzkum.
Finanční zdroje věnované KT
Vzhledem k tomu, že finanční zdroje věnované KT byly měřeny ve studiích t1 i t2, provedli jsme různé srovnávací analýzy údajů o rozpočtu KT získaných od jednotlivých agentur. Ukázalo se však, že žádná z nich neposkytla podle našeho názoru dostatečný vhled do trendů výdajů na KT ve financujících agenturách, aby to odůvodnilo další demonstraci a/nebo tabulky s údaji v tomto rukopise. Dále jsme dospěli k závěru, že prezentace změn ve výdajích na KT v jednotlivých regionech nebo agenturách má omezenou hodnotu vzhledem k mnoha významným matoucím faktorům, které by omezovaly možnost interpretace takové analýzy (např. změny celkových rozpočtů agentur oproti rozpočtům na KT, inflace měny, regionální rozdíly v inflaci, konverze měn a kolísání směnných kurzů v čase). Přesto se ukázal jeden trend, a sice že ve všech regionech se počet agentur, které mohly poskytnout přesný údaj o rozpočtu na KT, výrazně nezměnil. Jinými slovy, počet agentur, které vyčleňovaly prostředky na KT, zůstával v průběhu času obecně stejný.
Pro bližší pohled na tuto problematiku jsme dále rozebrali novější údaje t2. Souhrnně lze říci, že méně než polovina všech dotazovaných agentur (11 z 26) byla schopna určit konkrétní částku věnovanou na KT. Deset z 26 uvedlo, že výdaje organizace na KT nelze nebo by neměly být považovány za samostatnou rozpočtovou položku, ale že KT je zakomponován do všech výdajů organizace. Sedm z 26 agentur nebylo schopno uvést žádné podrobnosti o financování souvisejícím s KT, což bylo v kontrastu s tím, že pouze jedna z 26 nebyla schopna zveřejnit žádné informace o rozpočtu. Celkově tyto údaje naznačují, že vyčleňování finančních prostředků na KT není v žádném regionu ani v celém vzorku pravidlem. Pro lepší pochopení návratnosti aktivit KT to může být užitečná oblast údajů, kterou budou agentury v budoucnu podrobněji sledovat.
Iniciativy KT
V této části se věnujeme konkrétním programům, mechanismům, způsobům, aktivitám atd, které financující agentury používaly na podporu KT.
Obrázek 2 představuje klasifikaci iniciativ agentur ve třech částech našeho analytického rámce, a to push, pull a propojení a výměna (úplný popis viz rámeček 1 v části Metody tohoto dokumentu). Vzhledem k použitému výběrovému přístupu varujeme před pokročilou kvantitativní srovnávací interpretací. Tyto údaje považujeme za kategoriální.
Počet programů push, pull, propojení a výměny podle zemí
Většina agentur upřednostňuje propojení a výměnu (nebo integrovaný KT (IKT)) a úsilí push před úsilím pull. Existoval značný počet programů IKT, které doplňovaly podporu sponzorů pro tradiční programy výzkumu zaměřeného na zvídavost. Údaje z kvalitativních rozhovorů neposkytly žádný jasný závěr o tom, proč tyto trendy směrem k push a snahám o propojení a výměnu existují.
Ačkoli jakákoli regionální analýza by měla být prováděna s opatrností, objevuje se vzorec, pokud jde o rozdělení programů v jednotlivých kategoriích, a sice že agentury a regiony nabízejí obecnou kombinaci programů, což je v souladu s tím, co uvažují Lavis et al. za příznivý přístup.
V t1 byla větší pozornost věnována činnostem, které financující agentura požadovala od výzkumných pracovníků, oproti činnostem, ať už plánovaným nebo neplánovaným, financující agentury na podporu KT. Abychom to vyřešili, restrukturalizovali jsme klasifikaci programů na obr. 3 podle grantů, cen a stipendií. Všimněte si, že jeden program – základní jednotka v naší výše uvedené analýze (obr. 2) – může zahrnovat řadu grantů nebo ocenění či stipendií. Je třeba také poznamenat, že na obr. 3 jsou zobrazeny programy, které byly strategicky určeny pro KT, a nejsou zde zahrnuty granty, ocenění nebo stipendia, které nebyly určeny speciálně pro KT, ale mohou podporovat KT v důsledku nezávislého rozhodnutí příjemce grantu provádět KT.
Počet grantů, ocenění a stipendií na translaci znalostí (KT) podle zemí
Primárním zjištěním této analýzy je, že financující agentury se více podílejí na rozptylu grantů na KT než na jiných formách činnosti na podporu KT, jako jsou ocenění nebo stipendia. Pro usnadnění přesnější interpretace by bylo cennou oblastí dalšího zkoumání porovnání, jak se tento trend v podpoře KT liší od jiných oblastí v rámci zdravotnických věd, např. zkoumání, jak se poměr grantů, ocenění a stipendií pro KT liší od poměru příležitostí dostupných pro klinické zkoušky, laboratorní vědy, vakcinologii a výzkum zdravotnických systémů.
Hodnocení
Poslední oblast zjištění uvedená v tomto rukopise popisuje zkoumání hodnocení KT prováděné ve financujících agenturách. Hodnocení je vybráno jako oblast zájmu ze dvou různých důvodů. Za prvé, hodnocení KT bylo identifikováno jako významná mezera v publikovaných odborných názorech, teoretickém výzkumu a empirickém výzkumu . Za druhé, v rámci výzkumu t1 nebylo v žádné z 33 zkoumaných agentur identifikováno žádné hodnocení; téměř všech 33 agentur však uvedlo, že plány a návrhy na hodnocení se připravují. V důsledku toho bylo pro t2 upřednostněno zvláštní sledování pokroku v oblasti hodnocení. Jinými slovy, cílem t2 bylo poskytnout více než jen inventarizaci programů a praxe ve financujících agenturách, ale také prozkoumat důkazy, kterými se toto úsilí řídí.
Vzhledem k našemu specifickému zaměření této studie – činnosti/podpora KT ve financující agentuře – jsme záměrně přezkoumávali pouze hodnocení prováděná na úrovni financující agentury, tj. hodnocení, které se zaměřovalo na programy a činnosti KT financující agentury. Nezahrnuli jsme žádné hodnocení prováděné financovanými výzkumníky v rámci jejich vlastních projektů nebo zdravotnických intervencí jiných subjektů, a to ani v případě, že toto hodnocení bylo financováno agenturou zařazenou do našeho vzorku (např. rozsáhlá práce prováděná prostřednictvím Národní zdravotní služby – poskytování a organizace služeb, např. )1 . Naším cílem bylo konkrétně se seznámit s programy a praxí financujících agentur. Tabulka 4 znázorňuje prováděné evaluační aktivity programů a praxe financujících agentur v oblasti KT; využívá rámec Intended, Realised, Emergent (IRE) formulovaný v rámečku 1 tohoto rukopisu.
Data ukazují, že financující agentury vynakládají značné úsilí a zdroje na promýšlení teorií a cílů KT, ale mnohem méně na provádění kritických hodnocení těchto snah/zdrojů. Skutečně, 23/26 financujících agentur mělo do určité míry definovanou a plánovanou strategii KT (připomeňme, že 20/26 v současné době zahrnuje tento koncept do mandátu své agentury), avšak pouze 7/26 hodnotilo úsilí v oblasti KT a pouze 1/26 mohla prokázat, že výsledky hodnocení byly použity k řízení programů nebo praxe KT (tj. k podpoře rozhodování založeného na důkazech). Jinými slovy, závazek k KT je zřejmý, ale programování KT zaměřené na učení bylo vzácné.
Hlubší ponor do tří složek rámce IRE pomáhá hlouběji pochopit strategii KT agentur. Úplný popis koncepčního rámce IRE naleznete v rámečku 2 v části Metody rukopisu.
Zamýšlená strategie
Z hlediska „zamýšlené strategie“ existuje v našem vzorku financujících agentur silná základna aktivit a úsilí. Většina tohoto úsilí spočívala ve stanovení definice KT a nastínění řady cílů KT. Menšina agentur odvodila teorie implementace (např. teorii změny), aby popsala zamýšlený proces a výsledky svého úsilí v oblasti KT. Jednou z nich byl tým pro implementační vědu Národního institutu zdraví (National Institutes of Health National Cancer Institute). Tato agentura pracovala na formulaci teorie implementace KT, začlenila do svých procesů podpory KT kontinuitu translace výzkumu a vyvinula soubor nepředvídatelných okolností a úvah. Dalším příkladem byl CIHR, který formuloval logický model programu financování KT a zahájil hodnocení strategických záměrů organizace v oblasti KT tím, že tento model použil v návrhu hodnocení k nastínění očekávaných výsledků KT a kritických předpokladů.
Realizovaná strategie
Z hlediska „realizované strategie“ jsme zahrnuli všechny činnosti hodnocení související s hodnocením realizované organizační strategie KT. Tabulka 4 naznačuje úbytek činností s přechodem od „zamýšlené“ k „realizované“ strategii. Určitý náhled na to, proč tomu tak je, byl odhalen v kvalitativních rozhovorech. Převážná většina agentur sice tvrdila, že hodnocení svého financování KT považuje za prvořadý úkol, ale zároveň výzkumnému týmu sdělila, že nemá pevné základy pro to, jak se tohoto úkolu zhostit. Obecně zástupci agentur naznačovali, že hodnocení výzkumu je obtížný úkol; nejobtížnější složkou tohoto problému však bylo hodnocení převedení výzkumu do praxe.
„Vznikající strategie“
„Vznikající strategie“ není překvapivě nedostatečná, pokud ji posuzujeme v souvislosti s trendem snižování aktivity přecházející od „zamýšlené“ k „realizované“ dokumentaci strategie. V době sběru dat pouze jedna agentura (Alberta Innovates, kanadský veřejný provinční sponzor) využívala výsledky hodnocení specifického pro KT k informování o rozhodování a činnosti
.