Vývoj nových léčebných postupů a léků by se neobešel bez zdravotnického výzkumu a aktivní role dobrovolníků ve výzkumu. Za každým objevem nového léku a léčby stojí tisíce lidí, kteří se podíleli na zdravotnickém výzkumu. Díky pokroku v lékařské péči a zdravotnictví se nyní dožíváme v průměru o 10 let déle než v 60. letech 20. století a o 20 let déle než ve 30. letech 20. století. Bez výzkumu by mnoho nemocí, které lze nyní léčit, lidi ochromilo nebo by skončily předčasnou smrtí. Nové léky, nové způsoby léčby starých i nových nemocí a nové způsoby prevence nemocí u lidí, kterým hrozí jejich vznik, mohou být výsledkem pouze zdravotnického výzkumu.
Dříve, než se zdravotnický výzkum stal součástí zdravotní péče, volili lékaři léčebné postupy na základě svých nejlepších odhadů a často se mýlili. Nyní je zdravotnický výzkum zbavuje dohadů. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) totiž vyžaduje, aby všechny nové léky byly plně testovány, než je lékaři mohou předepsat. Mnoho věcí, které dnes považujeme za samozřejmé, je výsledkem lékařských studií, které byly provedeny v minulosti. Například prášky na krevní tlak, vakcíny proti infekčním chorobám, transplantační operace a chemoterapie jsou výsledkem výzkumu.
Medicínský výzkum se často jeví podobně jako standardní lékařská péče, ale má odlišný cíl. Lékařská péče je způsob, jakým lékaři léčí vaše onemocnění nebo zranění. Jejím jediným cílem je, abyste se cítili lépe a abyste získali přímé výhody. Naproti tomu lékařské výzkumné studie se provádějí za účelem poznání a zlepšení současné léčby. Z nových poznatků, které se získávají v podobě nových léků, vakcín, lékařských přístrojů (např. kardiostimulátorů) a operací, máme prospěch my všichni. Je však důležité vědět, že dobrovolníci nemají z účasti ve studii vždy žádný přímý prospěch. Není známo, zda je studovaná léčba nebo lék lepší, stejný nebo dokonce horší než to, co se používá nyní. Kdyby to bylo známo, nebylo by třeba žádných lékařských studií.