„Přestože otřesy mozku patří mezi lehká zranění, je třeba je brát vážně. Nemělo by se k nim přistupovat jako k drobným zraněním, která se rychle vyřeší,“ říká Dr. Beth Anselová, odbornice NIH na rehabilitační výzkum. Při správné léčbě se většina lidí z otřesu mozku plně zotaví. „V některých případech však může mít otřes mozku trvalý vliv na uvažování, pozornost, učení a paměť,“ dodává Ansel.
Je také známo, že jeden otřes mozku může zvýšit riziko dalšího a druhý otřes mozku může být závažnější. Je důležité naučit se rozpoznávat příčiny a příznaky otřesů mozku, aby bylo možné těmto úrazům hlavy předcházet nebo je léčit.
„Lebka je navržena tak, aby zabránila většině úrazů mozku, ale ve skutečnosti nezabraňuje pohybu mozku uvnitř lebky,“ říká Dr. Frederick Rivara, odborník na dětská zranění a prevenci na Washingtonské univerzitě v Seattlu. „Otřes mozku může být způsoben velmi rychlým pohybem mozku nebo nárazem do stěny lebky. Tento náhlý pohyb může roztáhnout a poškodit mozkovou tkáň a spustit řetězec škodlivých změn v mozku, které narušují normální mozkovou činnost.
Závažnější poranění mozku, které může zahrnovat zlomeninu lebky, krvácení nebo otok mozku, lze odhalit pomocí rentgenového záření nebo jiných zobrazovacích metod. Otřes mozku je však obtížnější odhalit.
„Otřes mozku není zvenčí viditelný a nelze ho zjistit pomocí standardních zobrazovacích nástrojů, jako je magnetická rezonance nebo počítačová tomografie,“ vysvětluje Dr. Christopher Giza, dětský neurolog z Kalifornské univerzity v Los Angeles. „Abyste mohli stanovit diagnózu, musíte se zaměřit na příznaky a symptomy abnormální funkce mozku.“
Mezi běžné příznaky patří nevolnost, bolest hlavy, zmatenost, závratě a problémy s pamětí. Ztráta vědomí je hlášena u 1 z 10 otřesů mozku. Člověk s otřesem mozku může mít problémy s odpovídáním na základní otázky a může se pohybovat podivně a neohrabaně.
„Příznaky se mohou objevit hned, nebo mohou trvat den či dva,“ dodává Rivara.
Přibližně u 9 z 10 lidí s otřesem mozku příznaky zmizí do 7 až 10 dnů. Vědci se snaží zjistit více o tom, komu trvá zotavení nejdéle. Dr. Keith Yeates ze Státní univerzity v Ohiu se v rámci studie financované NIH zabýval dětmi a dospívajícími ve věku 8 až 15 let, kteří byli ošetřeni na pohotovosti kvůli lehkému poranění mozku.
„Zjistili jsme, že většina těchto dětí se poměrně rychle zotavila a nevykazovala žádnou progresi příznaků,“ říká Yeates. „Podskupina dětí, asi 10 až 20 %, však měla silný nástup příznaků po úrazu a přetrvávající příznaky, které v některých případech trvaly až 12 měsíců po úrazu.“
Výzkumníci zjistili, že tělesné příznaky, jako je bolest hlavy a závratě, měly tendenci rychle mizet. Kognitivní příznaky, včetně problémů s pamětí a pozorností, však u některých dětí přetrvávaly po celý rok trvání studie. Děti, které ztratily vědomí nebo u nichž se po úrazu objevily další abnormality na snímcích magnetické rezonance, byly vystaveny zvýšenému riziku trvalých problémů.
„U těchto dětí se také častěji vyskytovalo zřejmě významné snížení celkové kvality života. Navíc se ukázalo, že u nich byla vyšší pravděpodobnost výukových problémů než u dětí bez přetrvávajících příznaků,“ říká Yeates.
Yeates a další se nadále zabývají možnostmi, jak předpovědět reakci člověka na otřes mozku. O biologii a následcích lehkých poranění hlavy toho stále mnoho nevíme. Někteří výzkumníci financovaní NIH v současné době zkoumají, jak se procesy poškození a zotavení liší v dospělém a nezralém mozku. Další vědci zkoumají problémy, které mohou vzniknout při opakovaných poraněních mozku.
Výzkumníci vědí, že bezprostředně po otřesu mozku je mozek obzvláště náchylný k druhému, vážnějšímu poranění. Není však jasné, proč a jak dlouho toto období zranitelnosti trvá. Giza a jeho kolegové zjistili, že jediné mírné poranění snižuje spotřebu glukózy v mozku, alespoň u potkanů. Druhé lehké poranění o 24 hodin později může vést k dalšímu snížení spotřeby glukózy a k déle trvajícím problémům s pamětí. Pokud však má mozek několik dní na zotavení a spotřeba glukózy se vrátí k normálu, druhé lehké poranění mozku zřejmě nebude horší než první.
„Zjištění naznačují, že když se dvě poranění překrývají, mohou být následky horší,“ říká Giza. Využití glukózy v mozku může být jedním ze způsobů, jak posoudit riziko a dobu zotavení. „Stále však plně nerozumíme tomu, co se děje v lidském mozku po prvním a druhém zranění,“ dodává Giza.
Studie zjistily, že riziko druhého zranění je největší do 10 dnů od prvního otřesu mozku. Pokud máte podezření, že někdo utrpěl otřes mozku, ujistěte se, že přestal s aktivitami, které provozoval, zejména pokud se věnuje sportu. Dysfunkce mozku může nejen zatemnit myšlení, ale také zpomalit reakční dobu a ovlivnit rovnováhu, čímž se člověk vystavuje většímu riziku dalšího zranění.
„Pokud někdo trpí příznaky otřesu mozku, neměl by se pokoušet dokončit hru. Měli by být okamžitě vyřazeni ze hry a vyšetřeni zdravotníkem,“ říká Rivara. „Současná doporučení zahrnují vyhýbání se fyzické aktivitě po určitou dobu, dokud příznaky nezmizí, a poté postupný návrat k aktivitě.“
Dodržujte určité kroky, abyste se vyhnuli otřesu mozku. „Pokud je to vhodné, noste helmu, například když jedete na kole, skateboardu nebo na koni,“ říká Rivara. Sportovci mohou snížit riziko otřesu mozku nošením správné pokrývky hlavy a dodržováním pravidel správného sportovního chování. Zajistěte, aby venkovní prostory byly pro starší osoby bezpečnější; odstraňte nebezpečí zakopnutí, jako jsou rozbité koberce a odpadky na chodnících, a nainstalujte zábradlí na obou stranách schodů.
„Pointa je, že stále potřebujeme určit nejlepší způsoby prevence, přesné diagnostiky, léčby a hodnocení výsledků po lehkém traumatickém poranění mozku,“ říká Ansel.
Jak tento výzkum postupuje, udělejte vše pro to, abyste se otřesům mozku vyhnuli. Naučte se rozpoznat příznaky a ujistěte se, že ti, kteří vykazují známky otřesu mozku, přeruší svou činnost a vyhledají lékařskou pomoc.