Úplný stručný
Obsah kapitoly
Povinnost křesťanů vůči věřícím i jiným pánům. (1-5) Výhoda zbožnosti se spokojeností. (6-10) Slavnostní příkaz Timoteovi, aby byl věrný. (11-16) Apoštol opakuje své varování bohatým a končí požehnáním. (17-21)
Komentář k 1 Timoteovi 6,1-5
(Čti 1 Timoteovi 6,1-5)
Křesťané se neměli domnívat, že náboženské poznání nebo křesťanské výsady jim dávají právo pohrdat pohanskými pány, neposlouchat zákonné příkazy nebo odhalovat jejich chyby před ostatními. A ti, kteří se těšili výsadě žít s věřícími pány, neměli zadržovat patřičnou úctu a respekt, protože si byli rovni, pokud jde o náboženské výsady, ale měli sloužit s dvojnásobnou pílí a radostí kvůli své víře v Krista a jako účastníci jeho svobodného spasení. Nemáme souhlasit s žádnými slovy jako se zdravými, kromě slov našeho Pána Ježíše Krista; s těmi musíme bezvýhradně souhlasit. Obyčejně jsou nejpyšnější ti, kteří toho vědí nejméně, neboť neznají sami sebe. Odtud pramení závist, sváry, hádky, zlé pomluvy, spory, které jsou samá lstivost a nemají žádnou pevnost, mezi lidmi zkažené a tělesné mysli, kteří neznají pravdu a její posvěcující moc a hledají svůj světský prospěch.
Komentář k 1 Timoteovi 6,6-10
(Čti 1 Timoteovi 6,6-10)
Ti, kdo si z křesťanství dělají řemeslo, aby posloužilo jejich obratu pro tento svět, budou zklamáni; ale ti, kdo na něj myslí jako na své povolání, zjistí, že má zaslíbení pro život, který je nyní, i pro ten, který přijde. Kdo je zbožný, bude jistě šťastný i na jiném světě; a je-li spokojen se svým stavem na tomto světě, má ho dost; a všichni skutečně zbožní lidé jsou spokojení. Když se dostaneme do největší tísně, nemůžeme být chudší, než když jsme přišli na tento svět; rubáš, rakev a hrob, to je vše, co může mít nejbohatší člověk na světě z celého svého majetku. Má-li se příroda spokojit s málem, měla by se milost spokojit s menším. Potřebné věci k životu svazují touhy pravého křesťana a s těmi se bude snažit spokojit. Vidíme zde zlo chamtivosti. Není řečeno, že jsou bohatí, ale že chtějí být bohatí; ti, kdo své štěstí vkládají do bohatství a jsou v honbě za ním dychtiví a odhodlaní. Ti, kdo jsou takoví, dávají satanovi příležitost, aby je pokoušel a vedl je k tomu, aby používali nepoctivé prostředky a jiné špatné praktiky, aby si přidali ke svým ziskům. Také je vedou k tolika zaměstnáním a k takovému spěchu v podnikání, že jim nezbývá čas ani náklonnost k duchovnímu náboženství; vedou ke stykům, které svádějí k hříchu a bláznovství. Do jakých hříchů nezavede lidi láska k penězům! Lidé mohou mít peníze, a přesto je nemilovat, ale pokud je milují, tlačí je to ke všemu zlému. Každý druh špatnosti a neřesti tak či onak vyrůstá z lásky k penězům. Nemůžeme se rozhlédnout kolem sebe, aniž bychom o tom neviděli mnoho důkazů, zvláště v době vnějšího blahobytu, velkých výdajů a volného povolání.
Komentář k 1. Timoteovi 6,11-16
(Přečti si 1. Timoteovi 6,11-16)
Každému člověku, zvláště však člověku Božímu, nesluší, aby upínal své srdce na věci tohoto světa; Boží lidé by se měli zabývat Božími věcmi. Je třeba bojovat s korupcí, pokušeními a mocnostmi temnoty. Věčný život je korunou navrženou pro naše povzbuzení. Jsme povoláni, abychom se ho chopili. Bohatým je třeba zvláště zdůraznit jejich nebezpečí a povinnosti, pokud jde o správné užívání bohatství. Kdo však může dát takové poučení, kdo sám není nad lásku k věcem, které lze za bohatství koupit? Příchod Krista je jistý, ale není na nás, abychom znali čas. Smrtelné oči nemohou snést jas Boží slávy. Nikdo se k němu nemůže přiblížit jinak, než jak se dává poznat hříšníkům v Kristu a skrze Krista. Božství je zde uctíváno bez rozdílu osob, jak se o tom všem správně mluví, ať už jde o Otce, Syna nebo Ducha svatého. Bůh se nám zjevuje pouze v Kristově lidské přirozenosti a skrze ni, jako jednorozený Syn Otce.
Komentář k 1 Timoteovi 6,17-21
(Čti 1 Timoteovi 6,17-21)
Být bohatý v tomto světě je něco zcela jiného než být bohatý vůči Bohu. Nic není nejistější než světské bohatství. Ti, kdo jsou bohatí, musí vidět, že Bůh jim dává jejich bohatství; a jen on může dát, aby ho bohatě užívali; mnozí totiž mají bohatství, ale užívají ho špatně, nemají srdce ho užívat. Jakou cenu má nejlepší majetek, než jakou dává příležitost konat tím více dobra? Prokazujíce víru v Krista ovocem lásky, držme se věčného života, když požitkáři, chamtivci a bezbožníci kolem zvedají oči v mukách. Učení, které odporuje pravdě evangelia, není pravou vědou ani skutečným poznáním, jinak by schvalovalo evangelium a souhlasilo s ním. Ti, kdo rozum povyšují nad víru, jsou v nebezpečí, že víru opustí. Milost zahrnuje vše, co je dobré, a milost je závdavkem, počátkem slávy; kde Bůh dává milost, tam dá i slávu.
.