Neptun je skutečně fascinující svět. Ale jak už to tak bývá, je toho mnoho, co o něm lidé nevědí. Možná je to proto, že Neptun je nejvzdálenější planetou od našeho Slunce, nebo proto, že se tak daleko do naší Sluneční soustavy vydalo jen málo průzkumných misí. Ale ať už je důvod jakýkoli, Neptun je plynný (a ledový) obr, který je plný zázraků!
Níže jsme pro vás připravili seznam 10 zajímavostí o této planetě. Některá z nich už možná znáte. Jiné vás ale určitě překvapí a možná i ohromí. Užijte si to!
- 1. Neptun je nejvzdálenější planeta:
- Neptun je nejmenší z plynných obrů:
- Hmotnost Neptunu na povrchu je téměř podobná Zemi:
- O objevu Neptunu se stále vedou spory:
- Neptun má nejsilnější větry ve sluneční soustavě:
- Neptun je nejchladnější planetou ve Sluneční soustavě:
- Neptun má prstence:
- Neptun pravděpodobně zachytil svůj největší měsíc Triton:
- Neptun byl zblízka navštíven pouze jednou:
- Nejsou žádné plány na další návštěvu Neptunu:
1. Neptun je nejvzdálenější planeta:
Může to znít jako docela jednoduché tvrzení, ale ve skutečnosti je to dost složité. Když byl Neptun v roce 1846 poprvé objeven, stal se nejvzdálenější planetou sluneční soustavy. Pak ale bylo v roce 1930 objeveno Pluto a Neptun se stal druhou nejvzdálenější planetou. Plutova dráha je však velmi eliptická, a tak existují období, kdy Pluto obíhá blíže ke Slunci než Neptun. Naposledy se tak stalo v roce 1979 a trvalo to až do roku 1999. V tomto období byl Neptun opět nejvzdálenější planetou.
Na XXVI. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie – které se konalo od 14. do 25. srpna 2006 v Praze – se opět řešila otázka, která planeta je nejvzdálenější. V souvislosti s objevem mnoha těles velikosti Pluta v Kuiperově pásu – tedy Eris, Haumea, Sedna a Makemake – a s probíhajícím případem Ceres se IAU rozhodla, že je načase vypracovat jasnou definici toho, co je to planeta.
V rozhodnutí, které se ukázalo jako velmi kontroverzní, IAU přijala rezoluci, která definovala planetu jako „nebeské těleso obíhající kolem hvězdy, které je dostatečně hmotné na to, aby bylo zakulaceno vlastní gravitací, ale nevyčistilo sousední oblast od planetesimál a není satelitem. Přesněji řečeno, musí mít dostatečnou hmotnost, aby překonalo tlakovou sílu a dosáhlo hydrostatické rovnováhy.“
V důsledku toho bylo Pluto „degradováno“ ze statutu planety a následně definováno místo toho jako „trpasličí planeta“. A tak se Neptun opět stal nejvzdálenější planetou. Alespoň prozatím…
Neptun je nejmenší z plynných obrů:
S rovníkovým poloměrem pouhých 24 764 km je Neptun menší než všichni ostatní plynní obři ve Sluneční soustavě: Jupiter, Saturn a Uran. Ale tady je zvláštní věc: Neptun je ve skutečnosti hmotnější než Uran asi o 18 %. Protože je menší, ale hmotnější, má Neptun mnohem větší hustotu než Uran. Ve skutečnosti je Neptun s hustotou 1,638 g/cm3 nejhustším plynným obrem ve Sluneční soustavě.
Hmotnost Neptunu na povrchu je téměř podobná Zemi:
Neptun je plynná a ledová koule, pravděpodobně s kamenným jádrem. Není možné, abyste skutečně stáli na povrchu Neptunu, aniž byste se do něj prostě zabořili. Kdybyste však mohli stát na povrchu Neptunu, všimli byste si něčeho úžasného. Gravitační síla, která vás táhne dolů, je téměř přesně stejná jako gravitační síla, kterou pociťujete při chůzi zde na Zemi.
Gravitace Neptunu je pouze o 17 % silnější než gravitace Země. To je vlastně gravitace nejbližší zemské (1 g) ve Sluneční soustavě. Neptun má 17krát větší hmotnost než Země, ale také téměř 4krát větší. To znamená, že jeho větší hmotnost je rozložena do většího objemu a dole na povrchu by byla gravitační síla téměř totožná. Až na tu část, kdy byste se nepřestali potápět!“
O objevu Neptunu se stále vedou spory:
Prvním člověkem, který Neptun spatřil, byl pravděpodobně Galileo, který jej na jedné ze svých kreseb označil jako hvězdu. Protože jej však neidentifikoval jako planetu, není mu tento objev připisován. Tuto zásluhu mají francouzský matematik Urbain Le Verrier a anglický matematik John Couch Adams, kteří předpověděli, že v určité oblasti oblohy bude objevena nová planeta – známá jako planeta X.
Když astronom Johann Gottfried Galle v roce 1846 planetu skutečně objevil, oba matematici si tento objev připsali. Angličtí a francouzští astronomové se přeli o to, kdo učinil objev jako první, a dodnes existují obhájci jednotlivých tvrzení. Dnes panuje mezi astronomy shoda, že Le Verrier a Adams si za objev zaslouží stejnou zásluhu.
Neptun má nejsilnější větry ve sluneční soustavě:
Myslíte, že hurikán je děsivý? Představte si hurikán, jehož vítr dosahuje rychlosti až 2 100 km/hod. Jak si asi dokážete představit, vědci si lámou hlavu nad tím, jak může ledová studená planeta, jako je Neptun, přimět své vrcholky mraků k tak rychlému pohybu. Jednou z myšlenek je, že nízké teploty a proudění tekutých plynů v atmosféře planety mohou snižovat tření do té míry, že je snadné vytvářet větry, které se pohybují tak rychle.
Neptun je nejchladnější planetou ve Sluneční soustavě:
Na vrcholu mraků může teplota na Neptunu klesnout až na 51,7 Kelvina neboli -221,45 stupňů Celsia (-366,6 °F). To je téměř trojnásobek nejchladnější teploty, jaká kdy byla zaznamenána zde na Zemi (-89,2 °C; -129 °F), což znamená, že nechráněný člověk by během vteřiny bleskově zmrzl! Na Plutu je ještě chladněji a teploty zde dosahují až 33 K (-240 °C/-400 °F). Ale na druhou stranu, Pluto už není planeta (vzpomínáte?)
Neptun má prstence:
Když se lidem vybaví soustava prstenců, obvykle se jim vybaví Saturn. Ale překvapilo by vás, kdybyste věděli, že Neptun má také soustavu prstenců? Bohužel je ve srovnání se Saturnovým jasným, tučným prstencem poměrně obtížně pozorovatelný; proto není tak dobře známý. Neptun má celkem pět prstenců, které jsou pojmenovány po astronomech, kteří učinili důležité objevy o Neptunu – Galle, Le Verrier, Lassell, Arago a Adams.
Tyto prstence jsou složeny z nejméně 20 % prachu (některé obsahují až 70 %), který je mikrometrových rozměrů, podobně jako částice, které tvoří prstence Jupiteru. Zbytek materiálu prstenců tvoří malé horniny. Prstence planety jsou obtížně viditelné, protože jsou tmavé, což je pravděpodobně způsobeno přítomností organických sloučenin, které byly změněny v důsledku vystavení kosmickému záření. To je podobné jako u prstenců Uranu, ale velmi odlišné od ledových prstenců kolem Saturnu.
Předpokládá se, že prstence Neptunu jsou relativně mladé – mnohem mladší než stáří Sluneční soustavy a mnohem mladší než stáří prstenců Uranu. V souladu s teorií, že Triton byl objektem Kuiperova pásu (KBO), který byl zachycen gravitací Neptunu (viz níže), se předpokládá, že jsou výsledkem srážky některého z původních měsíců planety.
Neptun pravděpodobně zachytil svůj největší měsíc Triton:
Největší Neptunův měsíc Triton obíhá kolem Neptunu po retrográdní dráze. To znamená, že obíhá kolem planety pozpátku vzhledem k ostatním Neptunovým měsícům. To je považováno za známku toho, že Neptun Triton pravděpodobně zachytil – tj. měsíc nevznikl na místě jako ostatní Neptunovy měsíce. Triton je uzamčen v synchronní rotaci s Neptunem a pomalu se spirálovitě přibližuje k planetě.
V určitém okamžiku, za miliardy let, bude Triton pravděpodobně roztržen gravitačními silami Neptunu a stane se velkolepým prstencem kolem planety. Tento prstenec bude vtažen dovnitř a narazí do planety. Je škoda, že k takové události dojde až za tak dlouhou dobu, protože by bylo úžasné ji sledovat!
Jediná sonda, která kdy navštívila Neptun, byla sonda NASA Voyager 2, která planetu navštívila během své Velké cesty Sluneční soustavou. Sonda Voyager 2 uskutečnila průlet kolem Neptunu 25. srpna 1989 a prolétla ve vzdálenosti 3 000 km od severního pólu planety. Jednalo se o nejtěsnější přiblížení k jakémukoli objektu, které Voyager 2 uskutečnil od svého startu ze Země.
Během průletu Voyager 2 studoval atmosféru Neptunu, jeho prstence, magnetosféru a také provedl blízký průlet Tritonu. Voyager 2 si také prohlédl Neptunovu „Velkou tmavou skvrnu“, rotující bouřkový systém, který podle pozorování Hubbleova vesmírného dalekohledu mezitím zmizel. Informace, které Voyager původně považoval za samotný velký oblak, pomohly objasnit skutečnou povahu tohoto jevu.
Úžasné fotografie Neptunu pořízené sondou Voyager 2 mohou být na několik desetiletí vše, co dostaneme, protože neexistují žádné pevné plány na návrat do Neptunovy soustavy. NASA však počítá s možnou vlajkovou misí, která by se měla uskutečnit někdy koncem roku 2020 nebo začátkem roku 2030. Například v roce 2003 NASA oznámila předběžné plány vyslat k Neptunu novou misi ve stylu Cassini-Huygens, nazvanou Neptun Orbiter.
Tato sonda, označovaná také jako „Neptun Orbiter se sondami“, měla navrhované datum startu 2016 a kolem Neptunu by dorazila do roku 2030. Navrhovaná mise by se dostala na oběžnou dráhu kolem planety a studovala by její počasí, magnetosféru, prstencovou soustavu a měsíce. V posledních letech se však o tomto projektu neobjevily žádné informace a zdá se, že byl zrušen.
Další, novější návrh NASA se týkal sondy Argo – průletové sondy, která by byla vypuštěna v roce 2019 a která by navštívila Jupiter, Saturn, Neptun a objekt Kuiperova pásu. Zaměřila by se na Neptun a jeho největší měsíc Triton, který by zkoumala kolem roku 2029.
A to jsou jen některé z věcí, které dělají Neptun tak fascinující planetou, která stojí za studium. Lze jen doufat, že v budoucnu budou k vnější Sluneční soustavě vypuštěny mise, které budou schopny proniknout hlouběji do jeho mnoha tajemství.
Na stránkách Vesmíru dnes máme mnoho zajímavých článků o Neptunu. Zde je jeden o Neptunových prstencích, Neptunových měsících, Kdo objevil Neptun a Jsou na Neptunu oceány?
Pokud byste chtěli získat více informací o Neptunu, podívejte se na Hubblesite na Zprávy o Neptunu a zde je odkaz na Průvodce NASA průzkumem sluneční soustavy na Neptunu.
Astronomy Cast má několik zajímavých epizod o Neptunu. Můžete si je poslechnout zde: Episode 63: