Oh, tolik nenávisti, rýpání a dezinformací.
Ne, pane Bochenku, Datsun/Nissan při výrobě nepoužíval „zrezivělou recyklovanou ocel“ (proces recyklace stejně odstraňuje oxidaci; zkontrolujte si to, než vám prsty přeběhnou mozek).
A pan Bochenek si myslí, že je to pravda.Norris a Hollier: jen proto, že se to nelíbí VÁM, no… Kdo z vás udělal arbitry vkusu pro tento koníček?
Můj táta strávil celý svůj pracovní život v továrně Delco-Remy v Andersonu, IN, a byl chlapíkem, který měl Impalu SS od první v roce 61 až do své smrti v roce 93 (když zemřel, měl roztrhanou ’69 427/4spd, v odporné nevýrazné hnědé barvě s černým vinylovým interiérem &. Brrr!). Já? Já jsem syn svého otce GM, ale jsem sériový pachatel GTO. Dokud neumřu, budu vlastnit alespoň jedno.
Ale v koníčku je místo pro každého. A já si je pamatuji, když byly nové. Byl jsem ve druhém ročníku HS, když holka, kterou jsem tak strašně chtěl – která se na to (ehm) necítila – dostala jedno na oslavu řidičáku. Bylo to přesně to prezentované auto, až na to, že to její mělo zvláštní odstín modré/teal/tyrkysové. Ikona „enter“ na mém telefonu s Androidem má přesně tu samou barvu. Klasika a hodnotu každého auta (nebo zboží) určují lidé, kterými je trh tvořen. Ach, pokud nejste multimiliardář s vlastním mediálním impériem, nebudete moci diktovat, co je a co není „klasika“, a ceny určují trhy, ne vaše opovržení.
Vždycky jsem si myslel, že tyhle B210 jsou docela roztomilé (ty úzké džíny Sergio Valente s tím možná mají něco společného), a rozhodně chápu, proč je tento exemplář žádoucí. Japonské automobily se nyní stávají dalším hitem, protože generace, které na nich vyrostly, dosahují vrcholu svých příjmů a nostalgie středního věku.
Kéž by to bylo jinak, protože pak bych mohl mít nějaké pikantní historky o B210; bohužel se tak nestalo. Ale už jen úvodní fotka verze s máslovou polevou vyvolala velmi hořkosladké vzpomínky.