1. Přijal jsem sám sebe v tomto okamžiku.
Když jsem poprvé začal svou cestu za hubnutím, nelíbil se mi vzhled a pocit mého těla. Ve skutečnosti jsem si připadala jako ve vězení. Jak kila přibývala, stěny tohoto vězení sílily. Měla jsem vysoký krevní tlak, ztěžka jsem vynášela nákup do jednoho patra schodů a začínaly mě bolet klouby. Také jsem byla velmi nespokojená se vzhledem svého těla.
Nechala jsem se tím však rozhodit. Jednoduše jsem se smířil s tím, kde jsem, a rozhodl jsem se, že to vezmu odtamtud.
Nepromítal jsem své štěstí do budoucnosti; zůstal jsem spokojený v přítomnosti. Přijetí (a láska) sebe sama v přítomnosti je jedním z největších klíčů k tomu, aby vaše cesta za lepším tělem byla příjemná a úspěšná.
2. Vizualizovala jsem si, čeho chci dosáhnout.
Chtěla jsem být upravená a vysportovaná – a tak jsem si vyhradila určitý čas (obvykle předtím, než jsem večer usnula), abych si vizualizovala sebe sama s tělem, po kterém jsem toužila. Viděla jsem se, jak se bez rozpaků procházím po pláži v plavkách, nebo jsem si představovala, jak jdu na nějakou akci v přiléhavém tričku.
Představit si, jak chcete, aby něco vypadalo, je prvním krokem k tomu, abyste to vytvořili, a také vás to inspiruje k tomu, abyste vstali a udělali to, co je pro dosažení vašich cílů nezbytné. Najděte si vizi, která je dostatečně silná, aby vás „táhla“ k vašim cílům, a nebudete muset používat vypětí vůle, abyste se posunuli vpřed.
3. Převzal jsem kontrolu nad svým jídelníčkem.
Přestože jsem nezačal počítat každou kalorii nebo vyřadil hlavní skupiny potravin, začal jsem věnovat pozornost tomu, co dávám do svého těla. Začala jsem si vybírat zdravější jídla a velkou část nezdravých potravin, které jsem jedla, jsem nahradila zdravějšími alternativami.
Na internetu jsem vyhledávala méně kalorické verze jídel, která jsem už měla ráda (bramborové placky někdo?), a začala jsem experimentovat s různými recepty. Brzy jsem měla spoustu možností od mých zdravých tacos nebo čokoládové ovesné kaše bez pečení. Můj každodenní jídelníček je nyní díky troše výzkumu a experimentování plnohodnotný a uspokojivý.
4. Zachovala jsem minimalistický přístup k cvičení.
Nezahlcovala jsem se hodinami v posilovně; držela jsem se velmi základního a minimalistického tréninkového programu. Třikrát týdně jsem cvičil odporový trénink a několik dní v týdnu jsem chodil na procházky se psem do parku.
Později, když moje váha klesla, jsem začal běhat, abych zvýšil intenzitu. Díky tomu, že jsem cvičil v rozumné míře, jsem byl schopen dodržet plán, aniž bych se cítil vyhořelý.
5. Jakmile jsem začal cvičit, začal jsem se věnovat cvičení. Byla jsem trpělivá.
Pokud se váha zasekla na určitém čísle na déle než týden, přidala jsem jen trochu více kardia nebo snížila příjem potravy. Pokud bych se cítila unavená, uvědomila bych si, že tento proces je maraton, ne sprint – a vzala bych si bez pocitu viny den odpočinku.
Držela jsem své ego stranou, a pokud by se věci zasekly, udělala bych jedinou změnu a od ní se odpíchla. Na konci cesty jsem udělal a napravil několik chyb, ale protože jsem se za ně nebil, stejně jsem dorazil do cíle.
Byl to nádherný pocit konečně dorazit do cíle a být opět ve špičkové formě, ale byl bych nedbalý, kdybych neřekl, že cesta k němu byla plná výzev. Chyby, záchvaty, vynechané tréninky, dokonce i chvíle, kdy jsem měl chuť hodit ručník do ringu.
To vše je reálné a je to součást cesty k lepšímu já. Očekávejte výzvy a budete na ně připraveni. Je to už 12 let, co jsem provedl svou konečnou proměnu, a za tu dobu došlo k několika klopýtnutím a neúspěchům, ale vždy se vracím k těmto pěti jednoduchým pravidlům.
Tak na co čekáte? Zavedete tato pravidla ještě dnes a uděláte první krok na cestě k novému já!
Hledáte další inspiraci? Podívejte se na tyto příběhy: