Biblický komentář(biblická studie)

EXEGESIS:

KONTEXT:

Jedná se o průvodní žalm k žalmu 103. První řádek obou žalmů je v hebrejštině naprosto stejný: i nepes barak yhwh („Duše má, chval / dobrořeč Jahvemu!“). Žalm 103 však chválí Jahveho za jeho vykupitelské dílo a žalm 104 ho chválí za jeho stvořitelské dílo.

V prvních 23 verších tohoto žalmu žalmista zahrnuje mnoho prvků z příběhu stvoření z Genesis. 6; viz Genesis 1,1).

Voda pokrývající hory a pak ustupující (v. 6-9; viz Genesis 1,9-10).

Vegetace (v. 14-16; viz Genesis 1,11-13).

Ptáci (v. 17; viz Genesis 1,20-22).

Zvířata (v. 18-22; viz Genesis 1,24-25).

Slunce a Měsíc (v. 19-22; viz Genesis 1,14-18).

Člověk (v. 19-22; viz Genesis 1,14-18). 23; viz Genesis 1,26-27).

Ve verších 24-32 žalmista poznamenává, že Jahveho tvůrčí úsilí je nepřetržitý proces, který umožňuje život, jak ho známe. Z Jahveho milosti je moře plné „nesčetných živých tvorů“ (v. 25). Stvoření dostávají z Jahveho ruky potravu (v. 28). Jahve plodí nový život a dohlíží na jejich smrt (v. 29-30).

Poslední verše tohoto žalmu potvrzují žalmistovo odhodlání chválit Jahveho – žehnat mu.

PSALM 104:1 BLAHOSLAV YAHWEHO, DUŠE MÁ

1 Dobrořeč Yahweho, duše má.
Jahwe, můj Bože, ty jsi velmi veliký.
Jsi oděn ctí a vznešeností.

„Požehnej (hebrejsky: barak) Jahve, má duše“ (hebrejsky: nepes) (v. 1a). Žalmista v tomto verši nabádá spíše sám sebe než společenství. Připomíná sám sobě, aby žehnal Jahvemu.

Slovo barak (žehnej) je úzce spjato se slovy berak (pokleknout) a berek (koleno). Když žalmista mluví o žehnání Jahvemu, slovo barak naznačuje pokleknutí v úctě k Jahvemu jako projev úcty a vyjádření chvály.

Izraelité používali slovo nepes (duše) ve významu dech, oživující síla, která dává tvoru život – a tím i samotnému živému tvoru.

„Jahve, můj Bože (hebrejsky: elohim), ty jsi velmi veliký.
Jsi oděn ctí a vznešeností“ (v. 1b). Izraelité považovali Jahveho za vlastní jméno Boha Izraele.

Elohim (Bůh) je množné číslo slova el (bůh). Obojí se může vztahovat na jakéhokoli boha nebo bohy, ale když se použije k označení Jahveho, jako v tomto verši, nazývá se toto použití „intenzivní množné číslo“ nebo „majestátní množné číslo“, čímž se uznává, že vše, co tvoří božství, je shrnuto v Jahvem.

Žalmista uvádí tři Jahveho vlastnosti, které činí Jahveho hodným chvály:

• Je veliký – nadmíru veliký.
• Je oděn ctí.
• Je oděn majestátem.

PSALM 104,2-4: „Je oděn majestátem. PŘIKRÝVÁ SE SVĚTLEM

2 Přikrývá se světlem jako rouchem.
Rozprostírá nebesa jako závěs.

3 Trámy svých pokojů pokládá do vod.
Z mraků si dělá svůj vůz.
Kráčí na křídlech větru.

4 Své posly činí větry,
své služebníky plameny ohně.

Tyto verše představují jednu z nejkrásnějších básní v Bibli. Poezie samozřejmě vyjadřuje obrazy prostřednictvím slov a tyto verše to dělají úžasně dobře.

„Přikrývá se světlem jako rouchem“ (v. 2a). Kdybyste si náhodou potrpěli na vysokou módu, chtělo by to zjistit jméno Jahveho krejčího. Jen si představte zlaté nitky světla spředené do látky! Představte si oblek ušitý z třpytivé látky! Takový je oděv Pána stvořitele.

„Rozprostírá nebesa jako oponu“ (v. 2b). Představ si, jak Jahve odvíjí látku nebes od jednoho obzoru k druhému – jako by se dal odvinout velký šňůra látky.

„Klade trámy svých pokojů do vod“ (v. 3a). Na první pohled se to zdá být protimluv. Ježíš mluvil o pošetilosti stavění na písku (Mt 7,26-27). Stavět na vodě by se zdálo ještě pošetilejší.

Žalmista si však představuje Jahveho, jak pokládá základy svých soukromých komnat ve vodách nad oblohou (viz Genesis 1,7-8). Z tohoto vysokého posedu mohl přehlížet celé stvoření.

„Oblaka učinil svým vozem. Kráčí na křídlech větru“ (v. 3b). Rádi jezdíme na lyžích a vodních skútrech, snowboardech a sněžných skútrech. Čím méně strojů stojí mezi námi a vodou nebo sněhem, tím je jízda vzrušující.

Představ si tedy, že bys mohl nastoupit na mrak a přivolat vítr, aby tě vysokou rychlostí přepravil po obloze.

„On činí své posly větry“ (v. 4a). Natolik jsme si zvykli na mobilní telefony, textové zprávy a e-maily, že nám použití větrů k přenosu zpráv nepřipadá tak přesvědčivé jako v dřívějších dobách.

V žalmistově době neexistovalo nic okamžitého. Poslat zprávu a dostat na ni odpověď mohlo trvat několik dní nebo týdnů – a neexistovala žádná záruka, že adresát zprávu vůbec uvidí. Ale Jahve mohl řídit větry, aby jeho slovo donesly do vzdálených míst, a věděl, že splní jeho příkaz.

„jeho služebníci plameny ohně“ (v. 4b).

• Měli být těmito služebníky snopy blesků s doprovodným hřměním? (Ex 19,16).
• Nebo by jeho služebníci byli síra a oheň z nebe jako trest za hřích? (1. Mojžíšova 19,24).
• Nebo by byli hořícím keřem, který nebyl stráven ohněm? (2. Mojžíšova 3,2).
• Nebo by byli ohnivým sloupem, který by osvětloval cestu během pouštních nocí? (2. Mojžíšova 13,21-22).
• Nebo by byly zápalnou obětí – „ohnivou obětí Jahvemu“? (2. Mojžíšova 29,18).
• Nebo by oheň měl sloužit ke zkoušce čistoty? (Numeri 31,23).
• Nebo by byly ohněm na Chorébu, z něhož by promlouval Hospodin? (5. Mojžíšova 4,12).
• Nebo by byly požírajícím ohněm? (5 Mojžíšova 4,24).

Odpověď zní „Ano!“. Ano na všechno výše uvedené – a ještě na víc.

PSALM 104,5-9. Položil základy země

5 Položil základy země,
aby se nepohnula navěky.

6 Přikryl jsi ji hlubinou jako pláštěm.
Vody stály nad horami.

7 Na tvé pokárání utekly.
Na hlas tvého hromobití spěchaly pryč.

8 Hory se zvedly,
údolí klesla,
na místo, které jsi jim určil.

9 Stanovil jsi jim hranici, aby ji nepřekročily,
aby se znovu neobrátily a nepřikryly zemi.

V těchto verších žalmista vyjadřuje údiv nad divy Jahveho stvoření.

„Položil základy země, aby se nepohnula navěky“ (v. 5). Jednou jsem četl knihu, kterou napsal člověk, který pomáhal stavět ocelovou konstrukci původních budov Světového obchodního centra. Bylo to velkolepé úsilí – herkulovské co do rozsahu – brilantní co do provedení.

Žil jsem v New Yorku a okolí v letech 1975-1985 – nedlouho po dokončení těchto budov (1973). Ty věže jsem viděl nesčetněkrát. Vzal jsem přátele a rodinu do vysokého vyhlídkového patra. Žasl jsem nad tím, že někdo dokázal postavit něco tak velkolepého.

Ale pak jsem v roce 2001 sledoval v televizi útok letadel na tyto budovy. Viděl jsem, jak se z nich valí kouř. Viděl jsem, jak se jedna po druhé hroutí. Vzpomínám si, že jsem četl, že v těch budovách bylo 50 000 telefonů, ale ani jeden se nenašel neporušený. Pokud si dobře vzpomínám, nebyl tam ani kousek, který by se dal identifikovat jako telefon.

To, co stavíme, je dočasné. V některých případech je zastarávání plánované (jako u automobilů nebo stylů oblečení). V jiných případech udělají své můry a rez, které naše úsilí zmaří.

Ale žalmista zakusil trvalost ztělesněnou ve světě, na který pevně postavil své nohy. Věří, že s ním nic nepohne navždy.

Hospodin zjeví proroku Izaiášovi jinou vizi. „Neboť hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi a na dřívější věci se nebude vzpomínat, ani se nebudou připomínat“ (Iz 65,17). Nová nebesa a nová země obnoví ráj původního stvoření. V nich bude přebývat spravedlnost (2 Petr 3,13).

To však neruší trvalost Jahveho stvoření. Zůstane nedotčeno, dokud nepovažuje jeho obnovu za úplnou.

„Přikryl jsi ho hlubinou jako pláštěm. Vody stály nad horami. Na tvé pokárání se rozprchly. Na hlas tvého hromobití spěchaly pryč. Hory se zvedly, údolí klesla na místo, které jsi jim určil“ (v. 6-8). Tyto verše připomínají Genesis 1,9-10, kde Bůh shromáždil vody, aby se objevila souš.

Nejde však o to, co se stalo, ale o podivuhodnost toho, co se stalo. Na Boží slovo se stal zázrak.

„Stanovil jsi hranici, aby nepřešly, aby se znovu neobrátily a nezakryly zemi“ (v. 9). To připomíná Hospodinova slova, když se ptal, kde byl Job, když Jahve položil základy světa – a „uzavřel moře dveřmi“ – a „vytyčil mu svou hranici, postavil závory a dveře a řekl: ‚Sem můžeš přijít, ale dál ne. Tady se zastaví tvé pyšné vlny?“ (Job 38,8-11).

Připomíná také příběh o Noemovi a potopě – a smlouvu, kterou Jahve uzavřel, že už nikdy nevyhladí všechno tělo vodou potopy (Genesis 9,8-17).

PSALM 104,10-23. NENÍ V lektorském čtení

Tyto verše nejsou v lektorském čtení, ale pro vaše pohodlí je uvádím (bez komentáře):

10 Vysílá prameny do údolí.
Běží mezi horami.

11 Dávají pít všem polním zvířatům.
Divocí osli hasí svou žízeň.

12 Hnízdí u nich nebeské ptactvo.
Zpívají mezi větvemi.

13 Ze svých pokojů zalévá hory.
Země je plná plodů tvých skutků.

14 Dává růst trávě pro dobytek,
a rostlinám pro člověka, aby je obdělával,
aby ze země přinášel potravu:

15 víno, které obveseluje srdce člověka,
olej, aby mu zářila tvář,
a chléb, který posiluje srdce člověka.

16 Jahveho stromy jsou dobře zavlažovány,
libanonské cedry, které vysadil,

17 kde ptáci stavějí svá hnízda.
Čáp má svůj domov v jedlích.

18 Vysoké hory jsou pro divoké kozy.
Skály jsou útočištěm jezevců skalních.

19 Určil měsíc pro roční období.
Slunce ví, kdy má zapadnout.

20 Stvořil tmu a je noc,
v níž se prohání všechna lesní zvěř.

21 Mladí lvi řvou za svou kořistí,
a hledají svou potravu u Boha.

22 Vychází slunce a oni se kradou pryč
a uléhají do svých doupat.

23 Člověk vychází ke svému dílu,
k práci až do večera.

PSALM 104,24.

Člověk vychází ke svému dílu,
k práci až do večera. KOLIK JE TVÝCH DÍLŮ

24 Hospodine, kolik je tvých skutků!
V moudrosti jsi je všechny učinil.
Země je plná tvého bohatství.

„Jahve, jak mnoho je tvých skutků!“ „Jak mnoho je tvých skutků! (v. 24a).

• Když přemýšlíme o Jahveho dílech, jako první nás napadne stvoření, jak je vylíčeno v Genesis 1,1 – 2,4 – ale to byl jen začátek.

• Žalmista jistě považoval Exodus za jedno z Jahveho největších děl. Exodus vyžadoval nejen vysvobození Izraele z egyptského otroctví, ale také ochranu Izraele před faraónovým vojskem světové třídy a udržení Izraele během čtyřiceti let putování po poušti.

• Dalším mocným dílem bylo umožnění Izraeli zmocnit se zaslíbené země.

• Dalším mocným dílem bylo vyzdvižení Kýra, který umožnil Izraelcům návrat do Jeruzaléma.

• Dalším mocným dílem bylo inspirování lidí k sepsání Písma. výsledný produkt, sepsaný v průběhu mnoha staletí různými autory, je úžasně soudržný.

• Mnoho příběhů vypráví o tom, jak Izrael zvítězil proti velké přesile. Hned se mi vybaví příběhy o Davidovi, který zabil Goliáše, a o Gedeonovi a jeho malé skupině bojovníků.

• Jahve se angažoval v mnoha méně slavných dílech – o mužích a ženách uschopněných k velkým činům – o stvoření a vybíjení živočišných druhů – o horách vystupujících z moře a rozkvétajících pouštích – o zatměních Slunce a polárních zářích – o umírání starých a vzniku nových hvězd.

• Kolik druhů stromů stvořil Jahve? Kolik druhů travin? Kolik jedlých obilovin? Kolik ptáků? Kolik ryb? Kolik hmyzu? Kolik energie má Jahve uloženo pod povrchem země v podobě uhlí, plynu, ropy, sopečných požárů a horkých pramenů? Seznam by mohl pokračovat dál a dál.

„V moudrosti (hebrejsky: hokma) jsi je všechny stvořil“ (v. 24b). Starý zákon projevuje velkou úctu k moudrosti (hokmah). Moudrost zahrnuje znalosti, zkušenosti a chytrost ulice. Moudrost zahrnuje také osobní disciplínu, jako je obezřetnost a rozvaha. Kombinace znalostí, zkušeností a osobní kázně umožňuje moudře se rozhodovat a dělat věci s minimem zmatků a rozruchu.

Tento verš říká, že Jahve jednal moudře ve všech svých tvůrčích snahách – vložil moudrost do stvoření každé molekuly vesmíru – do stvoření každého tvora, velkého i malého. Paní Moudrost byla přítomna před stvořením – a byla partnerkou v každém kroku tvůrčího procesu (Přísloví 8,22-31).

„Země je plná tvého bohatství“ (v. 24c). Moře jsou plná mořských živočichů, z nichž velká část je vhodná k jídlu. Mořské dno je poseto manganovými moduly a dalšími poklady. Pod mořským dnem se skrývá velké bohatství v podobě plynu, ropy a nerostných surovin.

Ještě větší bohatství je na souši. Bohatá hlína. Zlato a stříbro. Uhlí, plyn a ropa. Železo a další kovy. Nerosty vzácných zemin. Trávy, keře, stromy. Lidé. Sloni, lvi, tygři, aligátoři, hadi, psi, kočky, ptáci. Mikrobi.

Cenný je i vzduch. Nejenže ho dýcháme, ale také ho využíváme k výrobě elektřiny. Podporuje leteckou dopravu.

A pak je tu samozřejmě sluneční soustava. Bez Slunce bychom okamžitě zmrzli. Slunce nám osvětluje dny a Měsíc a hvězdy noci. Ale co víc, jsou Božím uměleckým dílem na temném gobelínu oblohy – vytvořeným pro náš úžas a radost.

Vesmír podporuje družice, které pohánějí naše GPS a mobilní telefony – a monitorují spotřebu vody a zemědělství.

Přemýšlejte o bohatství, které jsme objevili v minulém století, a představte si bohatství, které objevíme ve století příštím. Až to budete dělat, mějte na paměti, že Bůh všechna tato bohatství vložil na samý počátek.

PSALM 104,25-30. TAM JE MOŘE

V těchto verších žalmista vypráví o zázracích moří – o tvorech, které v nich Jahve stvořil – o Jahveho péči o jejich blaho – o jejich závislosti na Jahvem – a o neustálé tvůrčí činnosti, která probíhá i v době, kdy žalmista píše tato slova.

25 Tam je moře, veliké a široké,
v němž je nespočet živých tvorů,
malých i velkých zvířat.

26 Tam plují lodě
a leviatan, kterého jsi stvořil, aby si tam hrál.

27 Ti všichni na tebe čekají,
abys jim v pravý čas dal potravu.

28 Ty jim dáváš, oni sbírají.
Otvíráš svou ruku; oni se nasycují dobrem.

29 Skrýváš svou tvář: trápí se;
odnímáš jim dech: umírají a vracejí se do prachu.

30 Sesíláš svého Ducha: jsou stvořeni.
Obnovuješ tvář země.

„Tam je moře, veliké a široké, v němž je nesčetné množství živých tvorů“ (v. 25a). Vzhledem k tomu, že Velká moře (Středozemní) tvoří západní hranici Izraele, byli si Izraelité dobře vědomi obrovské šířky a rozlohy moří.

Svými sítěmi vytáhli z moře mnoho ryb a často našli vedle užitečné úrody i neznámé ryby a jiné tvory. Zdálo se, že v mořích nikdy nevysychají ryby (slovní hříčka). Jahve štědře zásoboval mořské tvory a ti zase štědře zásobovali lidi žijící v blízkosti moří.

„malá i velká zvířata“ (v. 25b). Bez mikroskopu by si žalmista neuvědomil plný rozsah tohoto výroku. Co do počtu je velká část mořského života pouhým okem neviditelná. Plankton (některý viditelný pouhým okem a jiný ne) je zdrojem potravy pro větší mořské tvory – včetně velryb, pro které je kril (druh planktonu) hlavním zdrojem potravy.

„Tam plují lodě a leviatan (hebr. liwyatan), kterého jsi stvořil, aby si tam hrál“ (v. 26). O lodích plujících po mořích víme, ale o leviatanovi jsme si méně jisti.

• Tento verš představuje leviatana jako skotačícího mořského tvora.

• Job 41,1 se ptá, zda je možné „vytáhnout leviatana rybím háčkem“, což zanechává dojem, že jde o velmi velkého mořského tvora, snad velrybu.

• Žalm 74 mluví o tom, že Bůh rozbíjí „hlavy mořských oblud ve vodách“ (v. 13) a rozbíjí „hlavy Leviatana na kusy“. Dal jsi ho za pokrm lidem a pouštním tvorům“ (v. 14).

• Izajáš 27,1 mluví o tom, že Jahve potrestal Leviatana, pokrouceného a prchajícího hada. Ve stejném verši mluví o tom, že Jahve zabíjí „draka, který je v moři“. Blízkost naznačuje, že had a drak jsou synonyma.

V každém případě nás spojení s loděmi v tomto verši vede k myšlence, že Leviatan byl velký a hrozivý mořský tvor.

„Ti všichni na tebe čekají, abys jim dal potravu v pravý čas“ (v. 27).

„Nesčetné živé bytosti“ a „malá i velká zvířata“ z 25. verše čekají na Jahveho, aby jim dal potravu. Totéž platí pro leviatana z 26. verše a pro lodě z téhož verše.

Ty jim dáváš, oni sbírají. Otevíráš svou ruku; oni se sytí dobrem“ (v. 28). Každý, kdo někdy házel drobky chleba na vodu, aby nakrmil ryby, bude znát zdejší obraznost. Brzy se roznese, že chléb je k dispozici, a ryby se shromáždí, aby se nasytily. Je to jako házet drobky holubům. Zásoba drobtů může být omezená, ale zásoba holubů je věčná.

„Skrýváš svou tvář, trápí se, bereš jim dech, umírají a vracejí se do prachu“ (v. 29). „Skryj svou tvář“ je kódový výraz pro odvrácení se od druhé bytosti. Když Jahve skryje svou tvář, objekt jeho hněvu se ocitne v osamění – utrápený – bez dechu. Zbavit se Jahveho se rovná smrti – fyzické, duchovní nebo obojí.

„Sesíláš svého Ducha (hebrejsky ruah): jsou stvořeni. Obnovuješ tvář země“ (hebrejsky: ‚adama) (v. 30). Tento verš je důvodem, proč se tento žalm používá v lekcionáři o Letnicích (všechny tři roky).

Hebrejské slovo ruah znamená duch, vítr nebo dech – podobně jako řecké slovo pneuma, často používané v Novém zákoně, které znamená duch nebo vítr. Jahveho duch (nebo dech) je jeho prostředkem stvoření a obnovy.

To připomíná Genesis 2,7, kde se říká: „Jahve Bůh utvořil člověka z prachu země a vdechl mu do chřípí dech života; a člověk se stal živou duší.“

Slovo ‚adama (země) znamená hlína, zem nebo hlína. Může být rozšířeno tak, aby znamenalo planetu, jako ve slovech „králové země (‚adama) dole“ (Iz 24,21) a „všechny rody země“ (‚adama) (Amos 3,2).

V jeho verši by platila jak užší definice (hlína, země nebo hlína), tak širší definice (planeta Země). Jahve obnovuje půdu – i planetu.

PSALM 104,31-32. V tomto případě se jedná o obnovu půdy. Ať sláva Jahveho trvá navěky

31 Ať sláva Jahveho trvá navěky.
Ať se Jahve raduje ze svých skutků.

32 Pohlédne na zemi a ta se zachvěje.
Dotýká se hor, a ty dýmají.

„Ať Hospodinova sláva (hebrejsky kabod) trvá navěky“ (v. 31a). Slovo „sláva“ (hebrejsky kabod) se v Bibli používá k označení různých úžasných věcí – především však Boží slávy – aury spojené s Božím zjevem, která zjevuje Boží majestát.

Žalmista prosí, aby Jahveho sláva trvala navěky. To je v podstatě samozřejmé, protože Jahveho slávu nic nezmenší. Žalmistův výrok je však výrazem jeho víry v Jahveho a vděčnosti za Jahveho skutky.

„Ať se Jahve raduje ze svých skutků“ (v. 31b). Žalmista se raduje z Jahveho skutků a vyjadřuje naději, že tak bude činit i Jahve. Jahve by toho měl být schopen, protože šestého dne stvoření prohlédl všechno, co učinil, a prohlásil to za „velmi dobré“ (Genesis 1,31) – natolik dokonalé, že si mohl vzít další den volno (Genesis 2,1).

„Pohlédne na zemi a ta se zachvěje.
Dotýká se hor, a ty dýmají“ (v. 32). Stačí jediný Jahveho pohled, aby vyvolal zemětřesení – a dotek rozpoutá sopku.

PSALM 104,33-35: „Všichni, kdo se dotknou země, budou mít strach. BUDU ZPÍVAT CHVÁLU SVÉMU BOHU

33 Budu zpívat Jahvemu, dokud budu živ.
Budu zpívat chválu svému Bohu, dokud budu mít nějaké bytí.

34 Ať je mu tvé rozjímání milé.
Budu se radovat v Jahvem.

35 Ať jsou hříšníci vyhlazeni ze země.
Nechť už není bezbožníků.
Budiž požehnán Jahve, má duše.
Chvalte Hospodina!

„Budu zpívat Jahvemu, dokud budu živ. Budu zpívat chválu svému Bohu, dokud budu mít nějaké bytí“ (v. 33). Žalmista směřuje ke svému závěru slibem, že bude zpívat chvály Jahvemu po celý zbytek svého života

„Ať je mu tvé rozjímání milé. Budu se radovat v Jahvem“ (v. 34). Stejně jako dáváme dar v naději, že se obdarovanému bude líbit, tak i žalmista dává svou píseň v naději, že se bude líbit Jahvemu. Stejně jako nacházíme potěšení v darování daru, tak se i žalmista raduje z toho, komu věnoval svou píseň chvály.

„Ať jsou hříšníci vyhlazeni (hebr. tamam) ze země. Ať už není bezbožníků“ (v. 35a). V rozhlasovém vysílání se mluví o nesouhlasné písni, která „rozbíjí zvuk“. Na klasické stanici by country píseň rozbila zvuk – a naopak. Rozhlasoví pracovníci usilují o soulad.

Na první pohled tento verš rozbíjí zvuk tohoto žalmu. Všechno, co žalmista do této chvíle řekl, má oslavný tón. Žalmista zpívá. Chválí. Vypráví o podivuhodných věcech. Mluví v úžasu nad Jahveho mocnou silou. Raduje se z Jahveho majestátního stvoření.

A pak si přeje, aby hříšníci byli zničeni (tamam). Slovo tamam (pohlcen) znamená dokončit nebo uzavřít. Žalmista doufá, že hříšníci zmizí – přestanou existovat.

Ve verších 35bc se žalmista vrací k tématu žehnání a chvály Jahveho – verš 35a však narušuje zvuk – vnáší do písně chvály cizí prvek. Zdá se, že to není na místě.

Vklouzl snad někdo do žalmistových komnat uprostřed noci a přidal tam tuto příchuť jedu? Myslím, že ne. Žalmista napsal tuto píseň, aby uctil Jahveho a jeho nádherné stvoření – ale je si vědom toho, že zlí lidé poničili Jahveho velkolepé plátno a vzali kladivo na Jahveho krásnou sochu.

Žalmista je těmito urážkami uražen a chce, aby Boží stvoření bylo obnoveno k dokonalosti. To se nemůže stát, pokud hříšní lidé zůstanou na svobodě a budou moci konat své ničemné dílo – žalmista tedy chce hříšníky odstranit ze scény, aby už nikdy nemohli zničit to, co Bůh stvořil. S tím souhlasím. Ještě před pár lety bych s radostí obětoval některého ze svých sousedů.

Ale žalmista si neuvědomil, že všichni jsme hříšníci a všichni jsme se podíleli na znehodnocování Božího uměleckého díla (Římanům 3,23). I když si možná přejeme, aby Bůh odstranil ze scény dalšího hříšníka, musíme si uvědomit potřebu milosrdenství – pro sebe i pro druhé.

„Dobrořeč Jahvemu, má duše“ (v. 35b). Opakuje se tak první verš tohoto žalmu. Viz komentář k prvnímu verši výše.

„Chvalte Jahveho!“. (hebrejsky: jah) (v. 35c). Hebrejské slovo jah je zkrácená podoba slova Jahve (Boží jméno, často překládané jako „Hospodin“). vyskytuje se dvakrát v Exodu (15,2; 17,16), jednou v Izajáši (38,11) a několikrát v žalmech.

CITÁTY Z CITÁTŮ jsou z World English Bible (WEB), což je veřejně dostupný (bez autorských práv) moderní anglický překlad Bible. World English Bible vychází z americké standardní verze (ASV) Bible, Starého zákona Biblia Hebraica Stutgartensa a řeckého většinového textu Nového zákona. ASV, který je kvůli vypršení autorských práv rovněž veřejným majetkem, byl velmi dobrým překladem, ale obsahoval mnoho archaických slov (hast, shineth atd.), která WEB aktualizoval.

BIBLIOGRAFIE:

KOMENTÁŘE:

Allen, Leslie C., Word Biblical Commentary: (Waco: Word Books, 1983)

Anderson, A.A., The New Century Bible Commentary: (Grand Rapids: Eerdmans, 1972)

Broyles, Craig C., New International Biblical Commentary: Psalms 73-150: (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, 1999

Brueggemann, Walter, The Message of the Psalms A Theological Commentary (Minneapolis: Augsburg Press, 1984)

Clifford, Richard J., Abingdon Old Testament Commentaries: (Nashville: Abingdon Press, 2003)

DeClaisse-Walford, Nancy; Jacobson, Rolf A.; Tanner, Beth Laneel, The New International Commentary on the Old Testament: The Book of Psalms (Grand Rapids: Wm. B. Eerdmans Publishing Co., 2014)

Gower, Ralph, The New Manners and Customs of Bible Times (Chicago: Moody Press, 1987)

Kidner, Derek, Tyndale Old Testament Commentaries: (Downers Grove, Illinois: Inter-Varsity Press, 1973)

Limburg, James, Westminster Bible Companion: (Louisville: Westminster John Knox Press, 2000

Mays, James Luther, Interpretation: McCann, J. Clinton, Jr., The New Interpreter’s Bible: Psalms (Louisville: John Knox, 1994)

McCann, J. Clinton, Jr: (Nashville: Abingdon Press, 1996)

Ross, Allen P., A Commentary on the Psalms, 90-150, Vol. 3 (Grand Rapids: Kregel Publications, 2016)

Waltner, James H., Believers Church Bible Commentary: (Scottdale, Pennsylvania: Herald Press, 2006)

DICTIONARIES, ENCYCLOPEDIAS & LEXIKONY:

Baker, Warren (ed.), The Complete WordStudy Old Testament (Chattanooga; AMG Publishers, 1994)

Baker, Warren and Carpenter, Eugene, The Complete WordStudy Dictionary: (Chattanooga: AMG Publishers, 2003)

Bromiley, Geoffrey (General Editor), The International Standard Bible Encyclopedia, Revised, 4 vols. (Grand Rapids: William B. Eerdmans Publishing Company, 1979-1988)

Brown, Francis; Driver, S.R.; and Briggs, Charles A., The Brown-Driver-Briggs Hebrew and English Lexicon (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, 1906, 2004)

Doniach, N.S. a Kahane, Ahuvia, The Oxford English-Hebrew Dictionary (Oxford University Press, 1998)

Fohrer, Georg, Hebrew & Aramaic Dictionary of the Old Testament (SCM Press, 2012)

Freedman, David Noel (vyd.), The Anchor Yale Bible Dictionary, 6 vol. (New Haven: Yale University Press, 2007)

Freedman, David Noel (ed.), Eerdmans Dictionary of the Bible (Grand Rapids: William B. Eerdmans Publishing Co., 2000)

Mounce, William D., (ed.), Mounce’s Complete Expository Dictionary of Old and New Testament Words (Grand Rapids: Zondervan, 2006)

Renn, Stephen D., Expository Dictionary of Biblical Words: (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, Inc., 2005)

Richards, Lawrence O.: Word Studies for Key English Bible Words Based on the Hebrew and Greek Texts, Encyclopedia of Bible Words (Zondervan, 1985, 1991)

Sakenfeld, Katharine Doob (ed.), The New Interpreter’s Dictionary of the Bible, 5 vol. (Nashville: Abingdon Press, 2006-2009)

VanGemeren, Willem A. (General Editor), New International Dictionary of Old Testament Theology & Exegesis, 5 vol., (Grand Rapids: Zondervan, 1997)

.