EXEGEZE:
ÚVOD:
Tento žalm má mnoho společného s proroky v tom, že vynáší soud nad těmi, které Bůh ustanovil do mocenských pozic a kteří „prokazovali bezbožníkům zaujatost“ (v. 1). 2) a nedokázali „bránit slabé, chudé a sirotky“ (v. 3).
Žalm vyslovuje přísný soud: Přestože Bůh tyto bytosti stvořil jako „bohy“ a „syny Nejvyššího“ (v. 6), „zemřou jako lidé a padnou jako jeden z vládců“ (v. 7).
Kdo jsou tito „bohové“ a „synové Nejvyššího“?
- Tradiční názor je, že to byli soudci, muži (a jedna žena, Debora), které Bůh ustanovil, aby vedli Izrael po době Mojžíše a Jozua a před nástupem izraelských králů (viz kniha Soudců). Soudci byli jmenováni, aby vykonávali spravedlnost, aniž by zvýhodňovali bohaté nebo chudé a podléhali vlastním zájmům. Verše 2-4 znějí, jako by byly určeny právě takovým soudcům.
Tento tradiční názor je však u většiny současných badatelů v nemilosti, a to kvůli verši 1b („soudí mezi bohy“) a verši 6-7, kde jim Bůh říká, že jsou „bohové“ a „synové Nejvyššího“, ale „zemřou jako lidé a padnou jako jeden z vládců.“
Ačkoli byli soudci občas označováni jako elohim (Ex 21,6; 22,8), nikdy nebyli vyňati z lidské smrti.
- Jiný názor je, že to byly duchovní bytosti, například andělé – jmenovaní Bohem s odpovědností za dohled nad lidským životem.
To lépe odpovídá tomu, že byli nazýváni „bohy“ a „syny Nejvyššího“ – a také nám to pomáhá dát smysl skutečnosti, že „zemřou jako lidé a padnou jako jeden z vládců“. Učenci, které jsem k této pasáži četl, toto chápání upřednostňovali.
- Jiný názor – volně založený na Dt 32,8 – je, že ostatní národy byly jmenovány anděly-patrony, kteří se zvrhli. Tento názor bych vysvětlil jasněji, ale nepodařilo se mi ho pochopit – a pochybuji o jeho platnosti.
Takže se domnívám, že tito „bohové“ a „synové Nejvyššího“ jsou s největší pravděpodobností duchovní bytosti (jako v bodě 2 výše) – ale připouštím, že by to místo toho mohli být izraelští soudci.
Převažujícím poselstvím tohoto žalmu je, že Bůh odsuzuje ty, kdo jsou u moci a „soudí nespravedlivě a prokazují bezbožníkům zaujatost“ (v. 2) – a kdo nepomáhají slabým, chudým a sirotkům (v. 3).
Tato zásada by platila stejně pro duchovní bytosti jako pro izraelské soudce. Vztahovala by se i na dnešní vládní úředníky – a vojenské důstojníky – a ředitele firem – a soudce – a biskupy – a dokonce i na obyčejné občany, kteří vykonávají nějakou moc nad zranitelnými lidmi.
SUPERSCRIPTION:
Asafův žalm.
Asaf, syn Berechiášův, byl levitský hudebník, kterého David jmenoval (spolu s Hemanem a Jedutunem) předsedou „písňové služby v Jahveho domě“ (1Kr 6,31.39).
David také jmenoval Asafa náčelníkem nad skupinou levitů, „aby sloužili před Jahveho truhlou, oslavovali, děkovali a chválili Jahveho, Boha Izraele“ (1Kr 16,4-6). Asafovi synové se stali významnými chrámovými hudebníky (1Kr 25,1).
Nápisy žalmů 50 a 73-83 označují Asafa jako autora.
PSALM 82,1-2. BŮH SOUDÍ SOUDCE
1 Bůh předsedá velkému shromáždění.
Soudí mezi bohy.
2 „Jak dlouho budeš soudit nespravedlivě
a bezbožným prokazovat zaujatost?“
„Ne,“ říká.
Sela.
Tato jsou slova žalmisty.
Daleko nejčastějším jménem pro Boha ve Starém zákoně je Jahve, což znamená „Já jsem, který jsem“ (Ex 3,14) – ale ‚elohim je další nejčastější. ‚El znamená bůh (všimněte si malého g) a může být použit pro jakéhokoli boha. ‚Elohim je množné číslo, takže se může vztahovat na jakékoli bohy.
Pokud se však použije pro Jahveho, jako na začátku tohoto verše, nazývá se toto použití „majestátní množné číslo“, čímž se uznává, že vše, co tvoří božství, je shrnuto v Jahvem.
Výraz ‚el ‚edah (velké shromáždění) by se dal lépe přeložit jako božské shromáždění, protože ‚el znamená bůh. To dodává důvěryhodnost názoru, že bytosti, které Jahve do tohoto shromáždění přivádí, jsou spíše duchovní než lidské (viz názor 2 v úvodu výše).
Slovo sapat (soudci) znamená soudce nebo vládnout. S tímto slovem se znovu setkáme v dalším verši.
Poslední použití slova ‚elohim v tomto verši („soudí ‚elohim) jasně znamená duchovní mocnosti nebo bohy (malé g). Jahve (jediný pravý Bůh) shromáždil duchovní síly z celého stvoření, aby tyto duchovní mocnosti pohnal k odpovědnosti.
„Jak dlouho budeš soudit (hebrejsky: sapat) nespravedlivě,
a prokazovat zaujatost bezbožným?“
„Jak dlouho budeš soudit (hebrejsky: sapat) nespravedlivě? (v. 2).
To jsou Jahveho slova. Přišel soudit (sapat) bohy (v. 1), protože soudili (sapat) nespravedlivě, když projevovali zaujatost bezbožným. Soudci jsou souzeni.
Soudce obvykle projevuje zaujatost, aby za to něco získal. Nevíme, co by mohl zkažený člověk nabídnout zkažené duchovní bytosti, ale víme, že démonické bytosti existují.
Otázka „Jak dlouho“ naznačuje, že nespravedlivé souzení probíhá už nějakou dobu – bez konce. Jahve má v úmyslu to ukončit.
„Sela“.
Slovo sela je použito 71krát v knize Žalmů a třikrát v knize Abakuk.
Sela se zdá být nějakým druhem hudební notace, snad signalizuje pauzu nebo změnu hlasitosti či intenzity.
PSALM 82,3-5. V knize Žalmů je slovo sela použito 71krát. POMÁHEJTE TĚM, KTEŘÍ JSOU SLABÍ
3 „Braňte slabé, chudé a sirotky.
Chraňte práva chudých a utlačovaných.
4 Zachraň slabé a potřebné.
Vysvoboďte je z rukou bezbožných.“
„Vydejte je z rukou bezbožných.
5 Nevědí, ani nechápou.
Kráčejí sem a tam v temnotách.
Všechny základy země se otřásají.
„Braňte (hebrejsky: sapat) slabé, chudé a sirotky,
zachovávejte práva (hebrejsky: sadaq) chudých a utlačovaných.“ (v. 3)
Ve verších 3-5 se nabízí poučení od soudce (Jahveho) pro souzené. Jahve jim říká, aby bránili ty, kteří jsou příliš slabí na to, aby se mohli bránit sami – aby zachovali jejich práva – a aby je zachránili a vysvobodili od zlých
Znovu se zde setkáváme se slovem sapat, které se obvykle překládá jako soudce nebo vládnout – ale v tomto překladu je bránit. Lépe by bylo přeložit „Zajistit spravedlnost slabým.“
Všimni si slovní hříčky mezi slovy sapat (bránit nebo zajistit spravedlnost) a sadaq (zachovat práva). Žalmista je básník a toto je příklad jeho umění.
„Zachraň (hebrejsky palat) slabé a potřebné.
Vysvoboď (hebrejsky nasal) je z rukou bezbožníků“ (v. 4).
Hebrejské slovo palat (zachránit) znamená zachránit nebo vysvobodit.
Hebrejské slovo nasal (vysvobodit) znamená vysvobodit.
Hebrejská poezie často vyjadřuje stejnou myšlenku poněkud odlišnými slovy v rámci verše, jako je tomu zde.
Zachránit (palat) a vysvobodit (nasal) jsou nejsilnější slovesa v této řadě (bránit, udržet, zachránit, vysvobodit). Zachránit/vysvobodit někoho vyžaduje přejít do útoku – vymyslet plán – odhadnout silné a slabé stránky nepřítele – zaútočit – osvobodit spoutanou osobu – a uniknout dříve, než se nepřítel stihne vzpamatovat.
Izraelci tato slova dobře znají – zachránit a vysvobodit. Jahve je vysvobodil z Egypta a řady dalších utlačovatelů. Jahve poskytl vzor a očekává, že tyto duchovní bytosti jej budou následovat.
Zajímavé je, že verše 6-7 znějí, jako by o osudu těchto duchovních bytostí již bylo rozhodnuto – je vytesán do kamene. Verše 3-4 však dávají pochodový rozkaz a naznačují, že pokud se duchovní bytosti podřídí, zachrání se před již vyřčeným soudem.
To by pro nás mělo být poučné. Stále znovu slyšíme, že „Hospodin je milosrdný a slitovný, pomalý k hněvu a oplývající vytrvalou láskou“ (Ž 103,8; Ex 34,6; Num 14,18; Nehemiáš 9,17; Ž 86,5.15; 145,8; Joel 2,13; Jonáš 4,2). Stejně jako otec marnotratného syna i Pán vyhlíží znamení pokání, aby nám mohl odpustit a pozvat nás na hostinu (Lk 15,11-32).
„Nevědí a nechápou.
V temnotě chodí sem a tam,
všechny základy země se otřásají.“ (v. 5)
Jahve přechází od toho, aby těmto duchovním soudcům řekl, co mají dělat (v. 3-4), k tomu, aby jim pomohl pochopit, proč je to nutné (v. 5). Lidé, které soudí nebo kterým vládnou, tomu nerozumějí. Žijí v temnotě. Základy jejich světa se otřásly.
Téměř slyším, jak Jahve říká: „No tak, lidi. Copak nemáte alespoň špetku soucitu – špetku slušnosti? Přistupte na program!“
PSALM 82,6-7. VY, BOHOVÉ, UMÍRÁTE JAKO MUŽI
6 Řekl jsem: „Jste bohové,
všichni jste synové Nejvyššího.
7 Přesto zemřete jako lidé
a padnete jako někdo z vládců.“
„Ať je to cokoli,“ odpověděl jsem.
Teď Jahve vynáší rozsudek nad těmito duchovními soudci. Připomíná jim, že je stvořil jako ‚elohim (bohy) – „syny Nejvyššího“. Měli tolik potenciálu, ale ten byl promarněn.
Rozsudek zní, že ačkoli je Jahve stvořil jako bohy, „zemřou jako lidé a padnou jako jeden z vládců“. Poté, co byli stvořeni jako nesmrtelní, se stali smrtelnými.
Musíme však mít na paměti Jahveho příkaz z veršů 3-5 – příkaz jednat spravedlivě, starat se o zranitelné lidi, které mají na starosti – projevovat soucit. Pravděpodobně pokud tak budou činit, hrozný rozsudek ze 7. verše bude zvrácen.
PSALM 82,8. Vstaň, Bože, a suď
8 Vstaň, Bože, a suď zemi,
neboť ty dědíš všechny národy.
„Povstaň, Bože, a suď zemi,
neboť ty dědíš všechny národy.“ (v. 8)
Tento verš a verš 1 jsou slova žalmisty. Poté, co žalmista slyšel Jahveho mluvit, je povzbuzen – a povzbuzuje Jahveho, aby pevně stál za tím, co právě řekl – neboť všechno, všechny národy, patří Jahvemu.
CITÁTY Z CITÁTŮ jsou z World English Bible (WEB), což je veřejně dostupný (bez autorských práv) moderní anglický překlad Bible. Světová anglická bible vychází z americké standardní verze (ASV) Bible, Starého zákona Biblia Hebraica Stutgartensa a řeckého většinového textu Nového zákona. ASV, který je kvůli vypršení autorských práv rovněž veřejným majetkem, byl velmi dobrým překladem, ale obsahoval mnoho archaických slov (hast, shineth atd.), která WEB aktualizoval.
BIBLIOGRAFIE:
KOMENTÁŘE:
Anderson, A.A., The New Century Bible Commentary: (Grand Rapids: Eerdmans, 1972)
Broyles, Craig C., New International Biblical Commentary: (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, 1999
Brueggemann, Walter, The Message of the Psalms A Theological Commentary (Minneapolis: Augsburg Press, 1984)
Clifford, Richard J., Abingdon Old Testament Commentaries: (Nashville: Abingdon Press, 2003)
Gower, Ralph, The New Manners and Customs of Bible Times (Chicago: Moody Press, 1987)
Limburg, James, Westminster Bible Companion: (Louisville: Westminster John Knox Press, 2000
Mays, James Luther, Interpretation: John Knox, 1994)
McCann, J. Clinton, Jr., The New Interpreter’s Bible: Psalms (Louisville: John Knox, 1994)
McCann, J. Clinton, Jr: (Nashville: Abingdon Press, 1996)
Ross, Allen P., A Commentary on the Psalms, 42-89, Vol. 2 (Grand Rapids: Kregel Publications, 2013)
Tate, Marvin E., Word Biblical Commentary: (Dallas: Word Books, 1990)
Waltner, James H., Believers Church Bible Commentary: (Scottdale, Pennsylvania: Herald Press, 2006)
DICTIONARIES, ENCYCLOPEDIAS & LEXIKONY:
Baker, Warren (ed.), The Complete WordStudy Old Testament (Chattanooga; AMG Publishers, 1994)
Baker, Warren and Carpenter, Eugene, The Complete WordStudy Dictionary: (Chattanooga: AMG Publishers, 2003)
Bromiley, Geoffrey (General Editor), The International Standard Bible Encyclopedia, Revised, 4 vols. (Grand Rapids: William B. Eerdmans Publishing Company, 1979-1988)
Doniach, N.S. and Kahane, Ahuvia, The Oxford English-Hebrew Dictionary (Oxford University Press, 1998)
Fohrer, Georg, Hebrew & Aramaic Dictionary of the Old Testament (SCM Press, 2012)
Freedman, David Noel (vyd.), The Anchor Yale Bible Dictionary, 6 vol. (New Haven: Yale University Press, 2007)
Freedman, David Noel (ed.), Eerdmans Dictionary of the Bible (Grand Rapids: William B. Eerdmans Publishing Co., 2000)
Renn, Stephen D., Expository Dictionary of Biblical Words (Výkladový slovník biblických slov): (Peabody, Massachusetts: Hendrickson Publishers, Inc., 2005)
Richards, Lawrence O., Encyclopedia of Bible Words (Zondervan, 1985, 1991)
Sakenfeld, Katharine Doob (ed.), The New Interpreter’s Dictionary of the Bible, 5 vol. (Nashville: Abingdon Press, 2006-2009)