Bitva u Varšavy, (28.-30. července 1656). Švédsko v roce 1655 napadlo Polsko-Litevsko a zahájilo tak první severní válku, která trvala až do roku 1660. Švédský postup byl rychlý. V roce 1656 švédský král Karel X. a spojenecká braniborská armáda porazili u Varšavy početnější polsko-litevskou armádu a poté postoupili do města.
Se svolením Svenska Portrattarkivet, Stockholm
V červnu 1656 uzavřelo Švédsko spojenectví s braniborským kurfiřtem a pruským vévodou Fridrichem Vilémem. Jejich společná armáda čítající 18 000 mužů táhla ze severu směrem k Varšavě. Čekal na ně polsko-litevský král Jan II Kazimír Vasa a armáda čítající přibližně 40 000 převážně nevycvičených vojáků. Jan Kazimír převezl část své armády přes Vislu a pochodoval po pravém břehu řeky směrem ke švédsko-braniborské armádě. Dne 28. července zahájil Karel neúspěšný frontální útok podél pravého břehu. Nepodařilo se mu vytlačit polsko-litevskou pěchotu, která se zakopala za zemními valy mezi břehem řeky a Bělohorským lesem.
Dalšího dne se Karel a Fridrich Vilém rozhodli obejít polsko-litevské linie. Jejich síly se stočily doleva lesem, přičemž pěchota byla chráněna jezdectvem. Odráželi polsko-litevské útoky a nyní obsadili otevřenou pláň na polsko-litevské pravici, čímž je obklíčili. Jan Kazimír se pokusil jejich nové postavení narušit husarským útokem, ale svou převahu se mu nepodařilo prosadit. Protože jeho pozice byla nyní neudržitelná, Jan Kazimír se té noci stáhl přes Vislu. Dne 30. července se švédsko-braniborská armáda vydala přes otevřenou pláň a zaútočila na ustupující polsko-litevskou armádu, která byla nucena z Varšavy uprchnout. Švédsko-braniborská armáda vpochodovala do Varšavy, ale její síly nestačily na udržení města a později byla nucena ustoupit.
Ztráty:
.