Cigarety s vadnými filtry prodávané 40 let: co Philip Morris kuřákům nikdy neřekl | Tobacco Control

VÝSLEDKY

Vyhledávání literatury týkající se vadných filtrů

Dokumenty zabývající se cigaretovými filtry byly vyhledány z různých databází. Byla vybrána sbírka dokumentů společnosti Philip Morris, Inc, která se zabývala uvolňováním různých látek z cigaretového filtru21.-84 Tyto dokumenty jsou odkazovány chronologicky.

Dokumenty společnosti Philip Morris týkající se „vypadávání“ filtrů

Z dokumentů identifikovaných při naší rešerši literatury bylo 61 dokumentů identifikováno jako jedinečné v tom smyslu, že se jednalo o dokumenty společnosti Philip Morris, Inc, které se zabývaly „vypadáváním“ nebo „padáním“ filtračních vláken a uhlíkových částic z cigaretového filtru.24-84 Termín „vypadávání“ nebo „padání“ se objevil ve všech 61 dokumentech. Dále se jeden z těchto dvou výrazů objevil v 85 % názvů dokumentů (52/61). Termín „fall-out“ byl použit v názvu a textu protokolu „FILTER FIBER FALL-OUT „79 a protokolu „CARBON PARTICLE FALL-OUT „80 společnosti Philip Morris, Inc. Proto jsme tento soubor 61 dokumentů označili jako „dokumenty Philip Morris Filter fall-out“ a vybrali je ke studiu.

Všech 61 dokumentů byly strojopisné zprávy. Většina z nich byla napsána na kancelářském papíře společnosti Philip Morris, Inc. jako vnitropodniková korespondence (n = 44/61; 72 %). Většina (n = 51/61; 84 %) těchto zpráv měla délku jedné strany. Největší dokument měl 11 stran.73 Všechny dokumenty byly opatřeny alespoň jedním Batesovým číslem. Některé měly více než jedno Batesovo číslo. Stejné dokumenty měly někdy různá Batesova čísla.35, 36 Některé dokumenty byly opatřeny také razítkem, o němž se předpokládá, že jde o centrální spisový kód společnosti Phillip Morris, Inc (například C70-022269).30

V těchto dokumentech byly provedeny rešerše s cílem identifikovat jmenované osoby a jejich pracovní pozici, značky cigaret, které kouřily, četnost a počet vláken a částic uvolněných při testech, další laboratorní protokoly, toxikologické studie a hodnocení rizik pro lidské zdraví.

První dokument společnosti Phillip Morris, Inc, který se zabýval zdravotními riziky pro člověka spojenými s vdechováním filtračních vláken, byl napsán v roce 195721 prezidentovi OP McComasovi.6 , 21 V dopise jsou zveřejněny obavy z možných nebezpečí spojených s vdechováním filtračních vláken acetátu celulózy a konkrétně ručníku typu „Estron“ společnosti Tennessee Eastman. O čtyři roky později byly H. Wakehamovi (řediteli výzkumu a vývoje společnosti Philip Morris, Inc.) předloženy výsledky srovnávacích testů „vypadávání“ filtračních vláken Marlboro a L&M.6, 21

Z tohoto souboru 61 dokumentů byla většina sepsána v roce 1983 (n = 11 dokumentů). Mnoho dokumentů pocházelo ze sousedních let (1982, n = 8 dokumentů; 1984, n = 9 dokumentů).50-77

Účelem všech memorand bylo informovat o výsledcích testů měřících „vypadávání“ filtračních vláken a uhlíkových granulí. Níže jsou popsány dva laboratorní protokoly79, 80 a vybrané výsledky zkoušek „spadu“ jak celulózových acetátových vláken, tak uhlíkových částic.

Měření „spadu“ filtračních vláken

Zpráva z roku 1985 s názvem: „Spad filtračních vláken“, jejímž autorem je Nancy R. Ryan, uvádí „metodu č. S-42“, což je protokol, který popisuje zařízení a postupy používané pro zkoušení „spadu“ vláken z cigaretových filtrů.79 V tomto protokolu je pojem „odpad“ definován jako: „Volná vlákna, která jsou vytažena z filtru během šlukování cigarety a shromážděna na filtračním médiu, se nazývají odpad z filtračních vláken“.79

Operativně: „cigarety se kouří nezapálené se standardními provozními parametry kuřáckého přístroje (metoda S-2)“ zvolenými tak, aby napodobovaly lidské kuřácké chování (například 35 ml šluku, doba trvání 2 sekundy). Protokol kuřáckého stroje (metoda S-2) se při vyhledávání v databázi různých tabákových dokumentů nepodařilo nalézt. Každá testovaná cigareta byla pětkrát „vykouřena nasucho“ (bez zapálení). Uvolněná filtrační vlákna byla zachycena na filtrační podložce Millipore, která nahradila standardní filtrační podložku ze skleněných vláken Cambridge, běžně používanou pro analýzu částic („dehtu“) v cigaretovém kouři.2, 6, 8, 79

Bílá filtrační podložka Millipore® byla před suchým šlukováním „obarvena na černo“ „značkovacím perem s plstěným inkoustem“, nepochybně pro usnadnění zobrazení bílých vláken acetátu celulózy. Podle protokolu byla „vlákna, která byla zachycena na podložkách Millipore, mikroskopicky vyšetřena na počet a velikost“. Velikost vláken byla někdy uváděna jako délka vláken: < 50 μm, 50-100 μm, 110-200 μm, 210-300 μm, 310-400 μm, 410-500 μm a > 500 μm.79

Tabulkovali jsme cigarety testované v testech „vypadávání“. Celkem bylo identifikováno 130 typů cigaret, které zahrnovaly kódované a značkové cigarety. Většina cigaret byla kódovaná (n = 116/130; 89 %). Při prohledávání různých databází se nám nepodařilo najít klíč, který by nám umožnil identifikovat různé značky kódovaných cigaret. Mezi oblíbené značky cigaret (n = 14) patřily cigarety společnosti Philip Morris, Inc. i cigarety jejích konkurentů. Mezi tyto cigarety patřily např: Avalon, Benson & Hedges, Cambridge, Kent, L&M, Lark, Marlboro, Merit, Montclair, Parliament, Salem, Winston, Saratoga a Tareyton. Nejčastěji testovanou značkou byla Marlboro. Předpokládalo se, že pro danou značku cigaret byly testovány různé konstrukce filtrů (například Marlboro KS-test a Marlboro KS-cont; viz níže).82

Přezkoumali jsme výsledky testů uvedené ve všech dokumentech „fall-out“. U všech testů byla filtrační vlákna uvolněna ze všech testovaných typů cigaret.

Pro prezentaci byly vybrány výsledky dvou studií „vypadávání“ filtračních vláken25, 82 jako reprezentativní pro provedené testy „vypadávání“ filtrů.

V první studii z roku 1962 s názvem „Project #8101“ byly provedeny testy na měření rozdílů ve „vypadávání“ vláken „CA“ (acetátu celulózy85) z 25 cigaret Marlboro a 25 cigaret L&M.25 Z cigaret L&M se uvolnilo celkem 231 vláken, zatímco z cigaret Marlboro 56 vláken.25

Ve zprávě o těchto výsledcích bylo uvedeno, že: „Částice z cigaret Marlboro jsou také menší co do délky a průměru“. Čtenář, který si chce prohlédnout velký počet a různorodou velikost filtračních vláken uvolněných při těchto „fall-out“ testech, tak může učinit vyhledáním fotografií v této zprávě.25

Druhou studií, kterou jsme vybrali k profilování, je relativně nedávný (1995) projekt s názvem: „Základní informace o uvolňování filtračních vláken cigaret při kouření“. Stejně jako byl záměr předchozí studie, i tento projekt porovnával vypadávání vláken z různých značek. Testovány byly cigarety Marlboro KS-test, Marlboro KS-Cont, Marlboro 100-2C1, Lark Special Lts 5D2 a Cambridge 100-1A1. Při všech testech se vlákna uvolňovala z filtrů. Celkový počet uvolněných vláken z 10 cigaret každého z pěti typů cigaret byl: 37, 36, 30, 20 a 125.82

Měření „spadu“ uhlíkových částic

Dokument z roku 1985 s názvem „Carbon particle fall-out“, jehož autorkou je Nancy R. Ryanová, definuje „metodu č. S-43“, což je protokol, který popisuje zařízení a postupy pro stanovení „spadu“ uhlíkových částic uvolňovaných z cigaret s uhlíkovými filtry.80 V tomto protokolu byl termín „spad“ definován jako: „Spad“: „Volné částice, které jsou během šlukování vytahovány z filtru a shromažďují se na filtračním médiu, se nazývají „úlet“ uhlíkových částic.“ Tento protokol S-4380 o „spadu“ uhlíkových částic má mnoho společných rysů (např. autorství, datum, cíl, metody a vybavení) s protokolem S-42 o „spadu“ filtračních vláken.79

Účelem protokolu S-43 bylo vyčíslení a určení velikosti uhlíkových částic, které se uvolnily z cigaret s uhlíkovými filtry. Přístroj (např. standardní kuřácký stroj Philip Morris, Inc.) pro testování a postup je podobný jako u protokolu o „vypadávání“ filtračních vláken (metoda č. S-42; viz výše). Ve všech případech byly prováděny s použitím nezapálených cigaret. Rozsah velikosti černých částic byl uváděn jako: < 5 μm, 5-10 μm, 11-20 μm, 21-30 μm, 31-40 μm, 41-50 μm a > 50 μm.80

Zkoušky uvolňování filtračních vláken a uhlíkových částic byly prováděny 15 let před dvěma protokoly „vypadávání“ z roku 1985. Například v experimentu z roku 1969, který zahrnoval Lark a který se týkal také cigaret Tareyton, bylo zjištěno, že: „Ačkoli několik částic bylo viditelných pouhým okem, převážná část částic byla viditelná pouze při zvětšení. „29 Částice znečišťující čelní stranu filtru byly tedy malé a mnoho smítek by jistě „vypadlo“ do hlavního proudu kouře během šlukování.

Pravda, opakované testy ukázaly, že se uhlíkové částice uvolňovaly. Při testu v roce 1970: „Fallout of cigarette filter material“ (10 cigaret, 5 šluků) byly uhlíkové částice rozměrově rozlišeny a sečteny.30 Výsledky byly následující: rozmezí velikosti 5 μm (n = 20 částic), 6-10 μm (n = 38), 11-20 μm (n = 22) a 21-30 μm (n = 14) atd. Celkem bylo zaznamenáno 124 uhlíkových částic.

V témže roce 1970 byly testovány cigarety Parliament společnosti Philip Morris, Inc (80, 85 a 100 mm dlouhé). Cigareta Parliament byla jedinečná tím, že měla 5 mm zapuštěný uhlíkový filtr.6, 7, 22 Nový filtr byl navržen tak, aby se jazyk nedotýkal čelní strany filtru.6, 22 Testy však odhalily, že filtr cigaret Parliament uvolňoval uhlíkové částice, jejichž velikost se pohybovala v rozmezí 5-120 μm.22

Přezkoumali jsme výsledky testů ve všech článcích o „vypadávání“ uhlíku. Tento přezkum ukázal, že částice uhlíku se uvolňovaly ze všech testovaných cigaret. Pozoruhodné je, že v některých studiích byly částice uvolněné z cigaretových filtrů popsány jako: „…příliš mnoho na to, aby se daly spočítat“.50, 68

Denier a morfologie vláken filtru

Dokument z roku 1986 s názvem „Denier per filament of cigarette filter fibres“, podepsaný Nancy R. Ryanovou, definuje „metodu č. F-13“, která popisuje postupy pro zkoumání vláken (cigaretového filtru z acetátu celulózy) s cílem určit tvar a denier na vlákno.86 V tomto dokumentu byly uvedeny další protokoly a metody, které se však nepodařilo dohledat (tj. „metoda č. F-14″86). Další související protokol, „Metoda F-12“, popisuje zalévání do parafínu a přípravu vláken z cigaretových filtrů87. Tyto dokumenty ilustrují interní studie ve společnosti Phillip Morris, Inc. prováděné po mnoho let za účelem charakterizace tvaru a morfologie vláken cigaretových filtrů a měření uvolňování vláken acetátu celulózy při běžných podmínkách kouření.

Osoby podílející se na studiích „vypadávání“

Vytvořili jsme abecední seznam různých osob ve společnosti Philip Morris, Inc, které byly jmenovány v 61 dokumentech „vypadávání“ (například „To“, „From“, „cc“ nebo v psaném textu). Po vyloučení těch záznamů, které se jevily jako duplicitní (například J Griffin a JH Griffin, Jr.), bylo identifikováno přibližně 135 osob. Poté byla určena četnost, s jakou bylo jméno uváděno. Kromě toho byl učiněn pokus o identifikaci pracovního zařazení nejčastěji jmenovaných osob.

Nancy Ryanová byla v dokumentu z roku 1981 identifikována jako laborantka IV.88 Pracovala v analytických laboratořích společnosti Philip Morris, Inc. pod dohledem Dr. Toma Osdeneho a po krátkou dobu pod vedením Dr. Williama A Faroneho.89 Dokumenty o „spadu“ i Dr. Farone identifikovali Nancy Ryanovou jako osobu, která prováděla většinu analýz „spadu“ filtračních vláken a uhlíkových částic. Nancy Ryanová napsala přibližně tři čtvrtiny (75 %; n = 38/61) dokumentů o „vypadávání“ a její jméno se objevilo v dokumentech napsaných v průběhu 16 let (1977 až 1993).

Částečný výčet vedoucích pracovníků výzkumu společnosti Philip Morris, Inc. jmenovaných v komunikaci mezi jednotlivými úřady zahrnoval:

Nancy Ryanová, Ph: O McComas (prezident); R Seligman a H Wakeman (viceprezidenti); W Farone a T Osdene (ředitelé výzkumu).6, 21-84, 89 Dále například korespondence z roku 1983 zabývající se testy „spadu“, které byly prováděny pro nový typ filtru, byla rozeslána 39 osobám, z nichž 15 bylo osloveno jako „Dr“.66 Výsledky testů „spadu“ byly tedy široce a po mnoho let rozesílány vedoucím vědcům a manažerům společnosti.89

William Farone, PhD, byl v letech 1976-1984 zaměstnán ve společnosti Philip Morris, Inc. a v letech 1977-1984 působil jako ředitel aplikovaného výzkumu. Dr. Farone je uveden v 18 z 61 dokumentů o „vypadnutí“. Dr. Farone je odborníkem na design a konstrukci cigaret. Je také odborníkem na výzkum a marketing výrobků.

Vzpomínky doktora Faroneho, sdělení z roku 1997, které přezkoumává poznámky k testům „vypadávání“, a časový sled testů „vypadávání“ potvrzují, že testy byly prováděny rutinně.84, 89 Nejnovější výsledky testů „vypadávání“ filtračních vláken, které jsme získali, byly výsledky uvedené ve zprávě z roku 1999.84 Vypouštění filtračních vláken acetátu celulózy a uhlíkových částic je tedy známo již 42 let a je rutinně testováno v testech „vypadávání“, které společnost Philip Morris, Inc. provádí již 40 let24-84 (tabulka 1).

Dr Farone připustil, že společnost Philip Morris, Inc. měla obavy z možných zdravotních rizik spojených s vdechováním filtračních vláken a uhlíkových částic. Dr. Farone nám sdělil, že tvrzení společnosti Philip Morris, Inc. o tom, že filtrační vlákna jsou příliš velká na to, aby se dostala do plic, bylo založeno pouze na konceptu aerodynamického průměru, a zdůraznil, že tento koncept je neprokázanou hypotézou. Některá vlákna, která „vypadávají“ z filtru, se pravděpodobně usazují v ústech a horních cestách dýchacích. Nicméně vzhledem ke známé frekvenci, s jakou většina lidí kouří cigarety, Dr. Farone tvrdil, že je nevyhnutelné, že některá vlákna acetátu celulózy budou vdechnuta.

Jedním z hlavních cílů při aplikaci změkčovadla je vázat vlákna. Změkčovadlo se však aplikuje před řezáním cigaretového filtru a dalšími procesy výroby cigaret. Proto může pojivo omezit, ale neodstranilo by vznik ani uvolňování úlomků vláken filtru. Dr. Farone rovněž poznamenal, že zavedení větracích otvorů do filtru by zvýšilo průtok vzduchu filtrem, a tím by mohlo zvýšit možnost uvolnění přetržených vláken volně ležících na řezném povrchu filtru.89

Zničení dokumentů ve společnosti Philip Morris, Inc

Získali jsme dokument s názvem „Oznámení o likvidaci aktivních záznamů“, který byl zaslán Nancy R. Ryanové, „Testování cigaret, výzkum & vývoj“, dne 1. února 1994 z oddělení Information Security (Central File), Philip Morris USA. V tomto důvěrném dokumentu měla paní Ryanová „parafovat každý níže uvedený řádek na znamení, že příslušné záznamy byly zničeny“. Dále se v něm uvádělo: „musíte připojit vysvětlení k těm záznamům, které jsou uchovávány po uplynutí doby jejich uchovávání“. Mezi dokumenty, které byly parafovány jako zničené, patřily: „Projekty“, „Projekty – administrativa“, „Deníky“ a další dokumenty. Tato žádost o dokumenty byla podepsána Nancy Ryanovou a datována 18. února 1994.90

Správa a ničení dokumentů jsou pro některé společnosti běžnou součástí obchodní činnosti. Oznámení o zničení dokumentů adresované paní Ryanové (1994) však bylo vydáno krátce po zveřejnění zpráv o našem výzkumu z roku 1993, které dokumentovaly uvolňování vláken z cigaretových filtrů (tabulka 1; viz také níže: „Kontaminace filtrů…“, „Laboratorní výzkum…“ a „Diskuse“). I když se může jednat o náhodu, podotýkáme, že toto prohlášení bylo vydáno pouze jednou – při prohledávání různých webových stránek s dokumenty se nám nepodařilo nalézt prohlášení o zničení dokumentů vydaná paní Ryanové v předchozích nebo následujících letech.

Kontaminace filtrů nezveřejněná společností Philip Morris, Inc

Po zjištění, že společnost Philip Morris, Inc přibližně 40 let věděla, že z cigaretových filtrů se uvolňují vlákna acetátu celulózy a částice uhlíku, jsme podnikli rešerši vědecké literatury, abychom zjistili, zda byly výsledky těchto pokusů zveřejněny. Naše úsilí zahrnovalo vyhledávání publikací odkazovaných v Medline, PubMed, Tobacco Abstracts, Chemical Abstracts a v dokumentech a zprávách CORESTA.

Těmito a souvisejícími pokusy se nepodařilo nalézt zprávu, která by zveřejňovala jakékoli výsledky studií „vypadávání“. Byla provedena rešerše v Tobacco Abstracts, každoročně vydávaných publikacích zabývajících se tématy souvisejícími s tabákem. Z přibližně 33 588 publikovaných prací (1967 až 1982; průměr 2785 prací/rok) jsme identifikovali 1591 prací pojednávajících o „cigaretových filtrech“. Z těchto 1591 článků však žádný neuváděl: (a) vypouštění vláken z filtrů, včetně vláken acetátu celulózy z běžných cigaret a azbestových vláken nalezených v cigaretách Kent Micronite; (b) dřevěné uhlí nebo uhlík z cigaret s uhlíkovými filtry; a (c) protokoly nebo pozorování zabývající se otázkami integrity nebo kontroly kvality cigaretových filtrů.

V žádném z příspěvků prezentovaných během posledních 37 let na zasedáních CORESTA nebo na zvláštních sympoziích se rovněž neobjevily zprávy společnosti Phillip Morris, Inc, které by se zabývaly uvolňováním vláken, uhlíku nebo jiných filtračních prvků cigaretových filtrů.

Neexistence příspěvků od společnosti Phillip Morris, Inc. zabývajících se touto problematikou je pozoruhodná vzhledem ke skutečnosti, že téměř všechny cigarety vyrobené v posledních dvou desetiletích mají filtr z acetátu celulózy.

Laboratorní výzkum kontaminantů „vypadávání“ filtru

Vzhledem k délce trvání šetření společnosti Philip Morris, Inc, která charakterizují „vypadávání“ vláken různých značek cigaret, jsme očekávali získání výsledků toxikologických studií, které hodnotily zdravotní rizika vdechování a/nebo požití dehtem potažených vláken filtru a uhlíkových granulí, které se z filtru uvolnily během kouření. Výsledky toxikologických testů nebyly nalezeny v žádném z dokumentů o „vypadávání“.

Další písemnosti společnosti Philip Morris, Inc, které se zabývaly vlákny cigaretových filtrů, odkazovaly na „ciliotoxicitu“, „slinný test“ a další testy. Jeden dokument s názvem: „Review of cigarette product development program“ se zabývá: „vynikající plicní clearance“, „nízký karcinogenní index“, „metoda toku hlenu“, „Iversonův test“ a „fyziologické hodnocení“.91

Při prohledávání několika databází se nám nepodařilo nalézt dokumenty, které by uváděly výsledky toxikologických studií vláken a částic, o nichž je známo, že se uvolňují z cigaretových filtrů při běžném kouření. Očekávali jsme, že najdeme přinejmenším laboratorní sešity nebo alespoň fotokopie vybraných stránek sešitů. Nebyla nalezena ani jedna stránka.

US patenty na vylepšené filtry

Byla provedena rešerše amerických patentů s cílem identifikovat vynálezy, které by zabránily a/nebo omezily vypouštění filtračních prvků do úst kuřáků. Při rešerši bylo nalezeno 607 amerických patentů, které byly uděleny na cigaretové filtry v letech 1971-2001 (průměr (SD) n = 19,58 (7,07) patentů/rok; medián = 19). Největší počet amerických patentů udělených na cigaretové filtry v daném roce byl 36; tyto patenty byly uděleny v roce 1987.

Mnoho patentů popisovalo vynálezy na zlepšení cigaretových filtrů. Některé z objevů se týkaly: (a) různé materiály pro čištění cigaretového kouře (například různé typy vláken, povrchově modifikovaná vlákna, tkaná vlákna, síťový materiál, houbovité předměty s otevřenými buňkami, pevné porézní struktury a zrnité materiály; (b) různé konstrukce filtrů (například složené a vícesekční filtry); (c) ventilace filtru (například zvýšený průtok vzduchu; redukce dehtu a plynů z cigaretového kouře); d) selektivní eliminace specifických toxinů v běžném kouři (například polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU)); a e) dodávání modifikátorů kouře (například aromatických a zvlhčujících látek).

Dva americké patenty byly uděleny společnosti Hauni Maschinenbau AG na různé metody a přístroje pro dekontaminaci exponovaných povrchů filtračních náustků v kuřáckých výrobcích. Metody používané k „dekontaminaci“ vláken acetátu celulózy z náustku filtru byly následující: (a) pneumatické systémy, včetně použití odsávacích komor; b) elektrostatické srážení; c) nanášení kouřově propustných vrstev filtračního materiálu, které překrývají čelní plochy náustků; a d) postup lepení, při kterém se část uvolněných vláken připevní k náustku pomocí rozpouštědla nebo působením tepla na řeznou plochu náustku13, 14

Mohla by být použita preventivní opatření, která by omezila vznik přetržených a volných vláken filtru při výrobě cigaret, včetně použití tepla nebo laseru k řezání filtrů. V podstatě: „vynález spočívá v poskytnutí jednoduchého, spolehlivého a levného způsobu, jak zabránit nekontrolovanému nebo náhodnému oddělování vláken a/nebo fragmentů vláken filtračního materiálu z náustků filtrů“.13, 14

V těchto dvou patentech je rovněž uvedeno, že při výrobě cigaret se shromažďuje značné množství „fragmentovaných“ tabákových částic, které se znovu dostávají do strojů na výrobu cigaret. V obou patentech se uvádí, že: „To se nedoporučuje, protože vlákna acetátu celulózy by se dostala do tabákového sloupce“. Vlákna acetátu celulózy v tabákovém sloupci se spalují a do hlavního proudu kouře by se uvolňovaly další toxiny.

Provedli jsme rešerši různých databází, abychom našli dokumenty společnosti Philip Morris, Inc, které se zabývaly jejími snahami nebo diskusemi s výrobci strojů na výrobu cigaret o nápravě „vypadávání“ filtračních vláken a částic dřevěného uhlí. Žádné dokumenty nebyly nalezeny.