Co říká Bible o tom, jak udělat něco navíc

Matouš 5,42

Někteří komentátoři nechápou, proč Ježíš tento příklad řadí k ostatním třem, protože se nezdá, že by ukazoval na dobrý postoj ve zkoušce. Mít zbožný postoj při loučení s tím, co je nám drahé, však může být zkouškou i pro nás. Paralelní verš v Lukášovi 6,30 ukazuje, že následuje vzor předchozích ilustrací: „Dejte každému, kdo vás prosí. A od toho, kdo vám bere váš majetek, ho nežádejte zpět.“

Mnozí se domnívají, že to, co zde Ježíš požaduje, je pošetilé, totiž dávat každému, kdo nás žádá, a nechat si bez námitek uloupit svůj majetek. Možná nám Lukáš 6,34-35 pomůže objasnit, co má Ježíš na mysli:

A když půjčujete těm, od nichž doufáte, že dostanete zpět, jaká je to pro vás zásluha? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby tolik dostali zpět. Milujte však své nepřátele, konejte dobro a půjčujte, aniž doufáte v něco na oplátku, a vaše odměna bude veliká a budete syny Nejvyššího. On je totiž laskavý k nevděčným a zlým.

Jeho ilustrace v Matoušově evangeliu 5,42 se týká půjčování a půjčování, nikoli toho, že se člověk nechá okrádat. Stejně jako v ostatních ilustracích jeho hlavní myšlenkou je, že je lepší utrpět ztrátu nebo újmu než se mstít nebo zhoršovat situaci. Když dáváme někomu v nouzi, neměli bychom očekávat, že se nám naše štědrost vrátí, a rozhodně bychom neměli podnikat kroky, kterými bychom si vrácení peněz vynutili. Křesťanská dobročinnost by se měla uskutečňovat bez očekávání zisku. Bůh však vidí a projeví nám přízeň: „Kdo se slituje nad chudým, půjčuje Hospodinu a on mu vrátí, co dal.“ (Přísloví 19,17)

Pokud nás někdo požádá o půjčku peněz nebo věcí, měli bychom k žádosti přistupovat s předpokladem, že ji podává v dobré víře, pokud nemáme polehčující důvody pochybovat o jeho upřímnosti. Měli bychom však mít na paměti i další zásady z Božího slova, například být dobrými správci toho, co nám Bůh dal, starat se o své vlastní, nepodporovat lenost a nevyživovat zahálčivé, nepodporovat neřesti (alkohol, drogy nebo jiné závislosti) a nepodílet se na pochybných nebo pochybných schématech rychlého zbohatnutí. Ježíš naznačuje, že pokud půjčujeme druhým, můžeme tyto peníze považovat za navždy ztracené. Boj o jejich znovuzískání pravděpodobně nebude stát za námahu, nemluvě o škodách, které by to mohlo napáchat na vztazích a vlastním charakteru.

Co od nás zkrátka vyžaduje jeho závěrečná ilustrace? Žádá od nás nejen to, abychom půjčovali bez podezření a bez snahy o zisk, ale také abychom měli velkorysého ducha vycházejícího z našeho zájmu o bratra nebo sestru v nouzi.

John O. Reid (1930-2016)
Jdi míli navíc