V pět odpoledne jsem šťastná za věrnost svého podlahového ventilátoru. V chalupě je horko, letní horko uprostřed srpna, ale aspoň je tu ticho. Muž odvezl kluky i s hosty z ostrova na výlet a mně zbývá láhev vína a blažené ticho. Tohle je jeden z těch dnů, kdy jsem ráda, že můžu pracovat naboso ve sportovní podprsence, podle svých vlastních podmínek.
Ráno vstávám s východem slunce, mé dny začínají šálkem čaje a cvičením vděčnosti za dar, že můžu žít na jednom z nejkrásnějších míst na planetě. Odolat nutkání vyfotit každé ráno východ slunce je úsilí s asi padesátiprocentní úspěšností. Tyto časné hodiny jsou mým časem. Čas na přemýšlení. Čas na psaní. Čas na přítomnost vlastního srdce a duše. A také čas na práci.
Nikdy mi moc nešlo žít ve škatulce. Nenarodil jsem se tam. Nebyl jsem v ní vychován. Nemám ráda jídlo v krabičkách. Nemám rád krabicové dárky. Nemám ráda krabicové zájezdy na dovolenou. Nemám rád ani kancelářské krabice. Před dvaceti lety, než se mi narodila dcera, jsem přesně tři měsíce pracovala v kanceláři. Tím to skončilo.
Dlouho předtím, než jsem se stal redaktorem publikace nesoucí toto jméno, dlouho předtím, než jsem se spojil s odpadlickým kmenem lidí, kteří změnili svět a rozhodli se z tohoto konceptu udělat hnací sílu celé společnosti, jsem byl vášnivým zastáncem života podle svých představ. A žil jsem ho na vlastní pěst.
V posledním desetiletí se hodně mluví o navrhování životního stylu, rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a záměrném životě. Byli jsme svědky vzestupu digitálního nomádství, úpadku „starého způsobu“ podnikání a poprvé v historii lidstva je skutečně možné žít v chalupě na konci polní cesty, spolupracovat v reálném čase s lidmi na jiných kontinentech, vytvářet obsah s potenciálem oslovit miliony lidí, podnikat křížové výpravy, aktivně pracovat pro vyšší dobro a strávit přesně nula hodin v kanceláři za stolem. Raději bych se při účasti na konferenčním hovoru houpal nohama na konci doku, ale to jsem prostě já.
Ty poslední tři slova: ta jsou zcela na místě.
To jsem prostě já.
Žít v docházkové vzdálenosti větší než asi tří lidí ve mně vyvolává klaustrofobii. Cestování mi zpívá na duši. Svobody sebrat se a odejít bez jakéhokoli upozornění si nesmírně vážím. V každém kalendářním roce chci pracovat alespoň z půl tuctu zemí. Trávit odpoledne blbnutím s dětmi a učit je sám, místo abych je posílal do školy, je pro mě důležité. Chci mít možnost jíst se svým manželem tři jídla denně po celé roky nebo ho vyprovodit na půlroční dobrodružství, na které se nechystám, aniž bychom si zničili kariéru. Chci mít možnost letět za nemocnou babičkou, aniž bych musela někoho žádat o volno, nebo si vzít týden na konferenci, aniž bych se musela bát, co si o tom pomyslí můj šéf.
Život podle mých podmínek vypadá tak, že vstávám brzy a pracuji, dokud se kluci nevzbudí, a pak se hodinu motám kolem chalupy. Psaní v klidných odpoledních hodinách s ovocným rumem v ruce a editace ve frontě na trajekt místo u stolu. Život podle mých podmínek vypadá tak, že dávám přednost lidem, dělám prostor sousedům, vytvářím společenství pro cizí lidi a jsem k dispozici, když si můžu s mámou zahrát scrabble.
Žít život podle svých podmínek znamená dělat to, co chcete, kdy chcete, protože chcete. Znamená to integraci pracovního a soukromého života. Znamená to převzít zodpovědnost za věci. Za všechny sračky. Po celou dobu. Znamená to, že neexistují žádná pravidla a žádné „správné“. Existuje pouze to, co si v daný den vyberete.
Žít život podle svých podmínek znamená, že máte možnost volby a děláte ji.
Znamená to odmítnout kompromisy ve věcech, na kterých vám záleží nejvíce, a investovat do budování toho, co je pro vás důležité. Znamená to, že nikdo nedělá rozhodnutí za tebe, děláš je za sebe, Podle svých podmínek.
Žít život podle svých podmínek znamená, že jsem právě tady přestala psát, vyskočila a upekla si várku koláčků, protože můžu.
OYT IRL
Depeše od Tortuganautů za posledních 12 hodin:
„Poslední asi 4 dny jsem nevyšla ven… o tomhle je #onyourterms!“
„Od návratu z dovolené se cítím trochu přetažená. Bylo to naprosto vynucené. Je demoralizující být super produktivní, ale přesto mít pocit, že jste toho neudělali zdaleka dost. Také jsem se dostal do pasti, kdy jsem se vrátil ke své staré rutině a ignoroval některé své nové priority. Každopádně je čas zkusit něco nového!“
„Nemůžu být produktivní po lekci jógy v létě v New Yorku, protože veškerá jóga je hot jóga v 95stupňovém dni ve městě, které nevěří na centrální větrání (y u do dis NY?). A hot jóga ze mě udělá bramboru na celý den. Žádné ranní cvičení, dokud venku nebude pod 60. Dneska jsem zvládla polovinu toho, co jsem chtěla, a to je super frustrující, ale TAKY OK, protože to doženu příští týden.“
„Taky budu OOT v Green Bay, na což se těším. Potřebuju se přibližně 20 hodin plavit po jezeře.“
… později…
„Lidi, cítím se špatně. Příští týden jedu do Wisconsinu, ale moje věta o plavání po jezeře byla naprostá a totální hyperbola. Rád bych si zaplavat v nějakém, když už tam budu. Příští víkend dělám další spot Claye Matthewse, hlavně proto, že je to sranda a dělám to s jedním ze svých nejlepších kámošů. Takže se nikdo nenechte inspirovat mým falešným OYT-ovstvím. Většinou budu na Slacku v Radissonu s tím nejsmutnějším kasinem na světě.“
„OYT je těžké.“
Tady jde o to, žít život podle svých podmínek:
Zní to sexy. Sdělit zkrácenou verzi svého života nad bourbonem a zázvorem kamarádce, která tráví život tím, že se jako učitelka v mateřské školce stará o pětileté děti, zní zatraceně půvabně. Co bude dělat příští měsíc? Utírá dvacet nosů. Zavazovat dvacet bot. Sundávat Jonnyho ze stropu. A říkat: „Nedělej to tužkou!“ Dvacetkrát denně. Co to dělám? Deset dní v Itálii, čtrnáct v Egyptě a dalších deset v Portugalsku: „Ale moje práce jede se mnou.“
Jistěže to není sexy, když zmeškáte let a trčíte celý zatracený den v Calgary nebo musíte tahat svou útlou příruční tašku se zlomeným žebrem (25 liber je těžké, když bolí dýchání). Ale lidi přece taky uvíznou v zácpě, ne? Dojíždění je vždycky na houby.
Žít život podle svých podmínek znamená, že o všem rozhodujete vy. Když si chceš uprostřed odpoledne prásknout do zad, hodit na gramofon Margaritaville a blažit se na sluníčku, můžeš, i ve čtvrtek. Ale také to znamená, že vás nikdo nesleduje, nikdo vám nedrží nohy u ohně a nikdo vám neusnadňuje, abyste udělali další věc. Další věc je taková, jakou ji chcete mít, a tak jste nuceni převzít odpovědnost, kovbojsky se vzchopit, zamyslet se nad tím, jak vlastně chcete, aby váš jediný divoký a vzácný život vypadal, a pak se zatraceně rozhodnout, jak se k němu dostanete.
Pokud žiješ život podle svých podmínek a všechno jde do háje:
- Nemůžeš vinit svou matku
- Nemůžeš vinit svého šéfa
- Nemůžeš vinit svého mladšího bratra
- a nemůžeš vinit politickou stranu, kterou tak rád nenávidíš
Vlastníš to
Chceš celý den hrát videohry na gauči, Nechat dřez naplnit nádobím a nahromadit prádlo? Respektuji tvé rozhodnutí. Hodně štěstí.
Chceš pracovat 19 hodin denně, budovat „PokemonGo only better“, existovat na Red Bullu a tyčinkách NuGo a outsourcovat svůj osobní život?
Chceš to rozjet jako digitální nomád, zveřejňovat selfie z každé pláže, stěhovat se třikrát týdně a pak si nonstop stěžovat na Facebooku, jak je tenhle životní styl „těžký“?
Každý má jiné podmínky. Každý má jinou představu o tom, jak vypadá a jak se cítí „dokonalost“. To, co chci já, nemusí být to, co chceš ty; v tom je krása celého konceptu.
Někteří lidé chtějí bílý plot v cul de sac, 1,5 dítěte a sobotní dopoledne v baseballovém parku.
Někteří lidé se vyžívají v práci v kanceláři a tlachání u vodního chlazení.
Jiní chtějí pracovat z domku na stromě v pyžamu a trávit více hodin vytvářením věcí než „prací“.
Někteří lidé se v hloubi duše potřebují toulat. Potřebují to.
Většina lidí, které znám, je nejšťastnější, když se rozdělí na polovinu, kontrolují, kdy a kde pracují, ale ve skutečnosti se nesnaží práci vyhýbat; práce většinu lidí povzbuzuje. Většina lidí chce více toho, na čem jim záleží, a méně toho, co je zhoršuje. Chtějí se soustředit na své lásky a kolem nich si vytvářet život.
To, co všichni chceme, je možnost volby.
O tom život podle svých podmínek skutečně je. Jde o svobodu volby:
- V tom, kdy a kde pracujete
- V tom, co děláte
- V tom, jak to děláte
- S kontrolou nad tím, proč to děláte
A svobodu změnit cokoli z výše uvedeného beze strachu z odsouzení nebo trestu.
To ovšem znamená, že tyto volby musíte vzít do obou rukou a vlastnit je. Musíte je tvrdě vlastnit. Pokud jsi to přehnal, tak jsi to udělal. Pokud nepodáváte standardní výkony, je to vaše chyba. Pokud jste chronicky vystresovaní, vybrali jste si to. A pokud veslujete na své lodi, vesele, vesele, vesele s životem, který je jako sen… to jste si také vybrali. A ten okamžik, ten moment, je ten, kvůli kterému všechny ty těžké věci stojí za to.“
Tým Tortugy je v jádru své bytosti oddaný konceptu žít život podle svých podmínek. Od zakladatelů, Freda & Jeremyho, přímo nahoře, kteří dali dohromady tým pracující na dálku, přes tým concierge, marketing, tým designérů a produkčních, dokonce i editora publikací, všichni jsme oddáni každodenní práci z víry v tento koncept.
On Your Terms není jen slogan na našich webových stránkách nebo hezká nálepka na našem obalu. Je to srdce a duše toho, proč tyto tašky vyrábíme a jak doufáme, že změníme svět.
Sešli jsme se, protože sdílíme vizi jiného způsobu života, jiného způsobu práce a jiného druhu kolektivní lidskosti. Když komunikujeme s našimi zákazníky a partnery, vyzýváme je, aby běželi s námi, posouvali hranice, testovali naše limity, hledali velikost a zpochybňovali status quo.
Jste s námi? Pokud ano, přihlaste se k odběru této publikace, abyste dostávali pravidelné dávky nakopávající inspirace. Napsali jste něco úžasného o tom, jak žít život podle svých podmínek, dejte nám vědět, podělíme se o to. Dejte nám vědět pomocí hashtagu #onyourterms, když se na to budete cítit nebo když budete bojovat. Jsme v tom společně a hodláme to v tomto životě a na celém světě rozjet Na naše podmínky.
***
Na cestě s batohem v roce 2009 jsme zjistili, jak špatně se většina zavazadel hodí na cestování po městě. Založili jsme společnost Tortuga, abychom tento problém vyřešili a umožnili lidem žít podle svých podmínek.
Přečtěte si naše příběhy o tom, jak žijeme a pracujeme ve společnosti Tortuga, za našich podmínek.