Při popisu Božího stvoření lidstva k jeho obrazu (Gn 1,1-2.3) a vybavení lidstva k životu podle tohoto obrazu (Gn 2,4-25) jsme zkoumali, jak Bůh stvořil lidi, aby vládli, byli plodní a množili se, přijímali Boží zaopatření, pracovali ve vztazích a dodržovali hranice stvoření. Všimli jsme si, že se jim často říká „mandát ke stvoření“ nebo „kulturní mandát“, přičemž zvláště vyniká Genesis 1,28 a 2,15:
Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se hýbe na zemi.“ Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se, naplňte zemi a podmaňte si ji. (Gn 1,28)
Pán Bůh vzal člověka a postavil ho do zahrady Eden, aby ji obdělával a udržoval. (Gn 2,15)
Grassfed Burger Franchiser vidí práci jako Boží mandát k péči o zahradu (Klikněte pro sledování)
Užití této terminologie není podstatné, ale myšlenka, kterou představuje, se zdá být v Gn 1 a 2 jasná. Bůh od počátku zamýšlel, aby se lidé stali jeho mladšími partnery v díle, kterým přivádí své stvoření k naplnění. Není v naší přirozenosti spokojit se s věcmi tak, jak jsou, přijímat zaopatření svých potřeb bez práce, snášet dlouhou nečinnost, dřít v systému netvořivého řádu nebo pracovat ve společenské izolaci. Shrneme-li to, jsme stvořeni k tomu, abychom pracovali jako dílčí tvůrci ve vztahu s ostatními lidmi a s Bohem, spoléhali na Boží zaopatření, aby naše práce byla plodná, a respektovali hranice dané jeho slovem a patrné v jeho stvoření.