Operace Bagration
22. června 1944 – 29. srpna 1944
Přispěvatel: Peter Chen
ww2dbaseV dubnu 1944 zvolilo sovětské vedení plán útoku na německou skupinu Střed, která držela výběžek v Bělorusku a na Ukrajině. Věděli, že k porážce takové koncentrace německých sil by rozsah sovětských příprav znepokojil německé síly, proto byla naplánována také klamná operace, která měla Němce zmást. Dne 17. 4. byla použita první klamná taktika přípravy na Bagration, která spočívala v převedení celé sovětské fronty do obranného režimu zastavením velkých ofenziv a vybudováním (někdy falešných) obranných struktur. Později, když sovětské síly v oblasti nemohly znamenat nic jiného než útok, začaly sovětské síly šířit falešné informace, že ofenziva má být provedena proti skupině armád Jih na Ukrajině, čímž posílily něco, co Němci původně očekávali. Když byla operace zahájena, byly na Ukrajině nasazeny 1. a 3. ukrajinská armáda, aby tuto mylnou představu ještě více podpořily.
ww2dbaseNěmci na klamání naletěli. Ve skutečnosti si Němci vyložili klamné události tak hluboce, že skutečně provedli další manévry, aby oslabili skupinu armád Střed; například většina obrněnců v německých zálohách byla přesunuta na severní Ukrajinu, čímž skupina armád Střed na severu zůstala bez řádných posil. Další faktory, jako například reakce na invazi západních Spojenců do Normandie, rovněž oslabily pro Němce dostupné síly na sovětské frontě.
ww2dbaseSkutečná ofenzíva Bagration začala ráno 22. června 1944, kdy se 1 700 000 sovětských vojáků a 6 000 obrněnců vrhlo proti 34 překvapeným německým divizím a téměř dosáhlo početní převahy 10:1 u obrněnců a 7:1 u letadel. Německé linie se rychle rozpadly a 3. července padl Minsk pod sovětskou kontrolu, přičemž bylo zajato 50 000 válečných zajatců. O deset dní později dosáhla sovětská vojska polských hranic. Do konce července 1944 přestala existovat celá skupina armád Střed, která ztratila 300 000 mužů smrtí a 120 000 v zajetí. Ztraceno bylo také přes 2 000 tanků. Na sovětské straně bylo zabito 60 000 osob a ztraceno téměř 3 000 tanků. Jednalo se o jednu z mála velkých bitev na sovětských frontách, kde Sověti utrpěli méně ztrát než Němci. Po úplném zničení skupiny armád Střed utrpěly německé síly nejen velkou porážku, ale bez Běloruska byly ztraceny i zásobovací linie pro skupinu armád Sever.
ww2dbaseDne 17. července byla zahájena ofenziva proti německým silám na Ukrajině, která měla využít vítězství v Bělorusku. Toto úspěšné sesterské tažení k Bagrationu otevřelo sovětským vojskům cestu na Němci ovládaný Balkán. Když se sovětská vojska usadila na Ukrajině, Rumuni svrhli diktátora Iona Antonesca a přešli bojovat na stranu Sovětů. Za jižní hranicí Rumunska se 9. září vzdalo Rusku Bulharsko, které po kapitulaci podobně vyhlásilo válku Německu.
ww2dbasePo 2. světové válce se klamné operace operace Bagration staly vzorem, podle kterého se učili kadeti sovětské armády.
ww2dbaseZdroje:
Poslední velká aktualizace:
Operace Bagration Časová osa
| 31. května 1944 | Stalin schválil plán operace Bagration, jejímž cílem bylo zničení německé Armeegruppe Mitte. |
| 22. 6. 1944 | Sovětská vojska zahájila operaci Bagration, velkou ofenzívu proti německým silám v Bělorusku, do níž nasadila 1,2 milionu mužů, 31 000 těžkých děl, 5 200 tanků a 6 000 letadel. Plánem bylo prorazit přes Varšavu, Polsko a Východní Prusko, Germanii až k pobřeží Baltského moře; tím by uvěznily německé a finské síly na severu a izolovaly německou, rumunskou a bulharskou armádu na jihu. |
| 24. 6. 1944 | Hitler nařídil všem divizím LIII. sboru, obklíčeným u Vitebska v Bělorusku, kromě jedné, aby prorazily. |
| 26. 6. 1944 | Červená armáda dobyla Vitebsk v Bělorusku. |
| 27. 6. 1944 | Sovětské jednotky dobyly Oršu v Bělorusku na řece Dněpr, zatímco u Vitebska byl definitivně zničen německý LIII. sbor. |
| 28. 6. 1944 | Německý 9. sbor byl zničen.Armee se dostala do obklíčení poté, co sovětské jednotky dobyly Mogilev v Bělorusku a překročily řeku Berezinu. |
| 29. 6. 1944 | Zbylých 70 000 vojáků německé Armeegruppe Mitte, obklíčených u Bobrujsku v Bělorusku, se vzdalo. |
| 1. 7. 1944 | 5. gardová tanková armáda sovětského 3. běloruského frontu dobyla Borisov v Bělorusku. |
| 3. 7. 1944 | Sovětské jednotky znovu dobyly Minsk v Bělorusku a uvěznily v kapse více než 100 000 Němců. |
| 4. 7. 1944 | Sovětský 1. pobaltský front obsadil Polock v Bělorusku na cestě k Rize v Lotyšsku a přesunul se, aby odřízl německou Armeegruppe Nord při jejím ústupu z Estonska. Sovětská vojska se nyní nacházela zhruba na německo-sovětské hranici z roku 1939. |
| 8. července 1944 | Když Baranoviči v Bělorusku padlo Sovětům, německý XII. sbor se vzdal svých posledních 57 000 mužů. Jen německá Armeegruppe Mitte ztratila za necelý měsíc téměř 30 divizí. |
| 9. 7. 1944 | S cílem odříznout německou Armeegruppe Nord zaútočil sovětský 2. běloruský front od Vitebska v Bělorusku, sovětský 3. běloruský front zaútočil od Psovska a sovětský Leningradský front zaútočil směrem na Narvu v Estonsku. |
| 11. 7. 1944 | Posledních 35 000 mužů německé 4. Armee se vzdalo sovětským jednotkám u Minsku v Bělorusku. |
| 13. 7. 1944 | Jednotky Rudé armády dobyly Vilno v Litvě. |
| 14. 7. 1944 | Pinsk v Bělorusku byl dobyt sovětskými vojsky. |
| 18. 7. 1944 | Sovětský 1. běloruský front zahájil těžký útok přes řeku Bug zaměřený na Lublin v Polsku, 3. pobaltský front útočil směrem na Pskov v Rusku, zatímco 1. ukrajinský front postupoval směrem na Lvov na Ukrajině. |
| 21. 7. 1944 | Sovětský Třetí pobaltský front dobyl Ostrov v Pskovské oblasti v Rusku. |
| 22. 7. 1944 | Na Ukrajině byla zlikvidována Brodská kapsa; sovětské jednotky zajaly 17 000 německých válečných zajatců. Na severu se sovětské jednotky zmocnily litevského Panevezysu. |
| 23. 7. 1944 | Sovětská vojska obsadila Pskov v Bělorusku. |
| 24. 7. 1944 | Když sovětské jednotky překročily řeku San severně od polského Lublinu, začala německá vojska evakuovat toto město. |
| 25. 7. 1944 | Sovětské jednotky dosáhly řeky Visly v Polsku. Na severu Němci evakuovali Narvu v Estonsku a zaujali obranné pozice na západě. |
| 26. 7. 1944 | Sovětské jednotky obsadily Narvu, když překročily estonské hranice. |
| 27. 7. 1944 | Bialystok v Polsku, Dunaburg (Daugavpils) v Lotyšsku a Lvov na Ukrajině byly dobyty sovětskými vojsky; mezitím bylo také vytvořeno velké předmostí přes řeku Vislu u polského Magnuszewu. |
| 28. 7. 1944 | Brest-Litevsk v Polsku (nyní v Bělorusku), místo společné německo-sovětské vítězné přehlídky v roce 1939, byl po těžkých bojích dobyt sovětskými vojsky. |
| 29. 7. 1944 | Německá Armeegruppe Nord byla odříznuta, když Rudá armáda dosáhla pobřeží Baltského moře západně od Rigy v Lotyšsku. |
| 30. 7. 1944 | Sovětský 1. pobaltský front dosáhl Tukumsu v Lotyšsku. |
| 1. 8. 1944 | Sovětská vojska obsadila Litvu a odřízla všechny cesty mezi Německem a pobaltskými státy. |
| 2. 8. 1944 | Sovětská 1. polská armáda vytvořila předmostí přes řeku Vislu jižně od Varšavy v Polsku. |
| 3. 8. 1944 | První sovětské útoky východně od Varšavy v Polsku byly Němci odraženy. |
| 4. 8. 1944 | Sovětská vojska získala další předmostí přes řeku Vislu v Polsku u Baranova. |
| 6. 8. 1944 | Rudá armáda dobyla rafinérské město Drohobyez v Polsku. |
| 14. 8. 1944 | Sovětská vojska zahájila útok ze svých předmostí na Visle v Polsku. |
| 17. 8. 1944 | Sovětská vojska dosáhla východopruských hranic. |
| 18. 8. 1944 | Sovětská vojska dobyla polský Sandoměř. |
| 21. 8. 1944 | S podporou Kriegsmarine otevřeli Němci pobřežní koridor německé Armeegruppe Nord, ale Hitler odmítl povolit jejich stažení. |
| 25. 8. 1944 | Sovětský 3. baltský front dobyl Tartu v Estonsku. |
| 14. 9. 1944 | Sovětský 1. pobaltský front, 2. pobaltský front a 3. pobaltský front zahájily masivní útok proti německé Armeegruppe Nord a zatlačily ji zpět k Rize v Lotyšsku. |
| 24. 9. 1944 | Stavka nařídila sovětskému Prvnímu pobaltskému frontu zastavit postup na Rigu v Lotyšsku, přenechat úkol Druhému pobaltskému frontu a Třetímu pobaltskému frontu a místo toho pochodovat směrem na Memel (nyní Klaipeda, Litva). |
| 5. 10. 1944 | Sovětský První pobaltský front obnovil ofenzívu směrem na Memel (nyní Klaipeda, Litva), aby odřízl německou Armeegruppe Nord. |
| 10. 10. 1944 | Sovětské jednotky dosáhly pobřeží Baltského moře u Memelu (nyní Klaipeda, Litva) a definitivně odřízly 26 divizí německé Armeegruppe Nord. |
Fotografie
 |
 |
Podívejte se na všechny 4 fotografie operace Bagration
Mapy
Líbil se vám tento článek nebo vám tento článek pomohl? Pokud ano, zvažte prosím naši podporu na Patreonu. I 1 dolar měsíčně vám pomůže! Děkujeme.
Sdílejte tento článek se svými přáteli:
Facebook
Reddit
Twitter
Zůstaňte v obraze s WW2DB:
RSS kanály
Komentáře zaslané návštěvníky
4 Nov 2014 05:17:26 PM
Ty oběti jsou naprosto nepravdivé. Rusové ztratili zhruba 100 000 mužů (zraněných a zabitých). Na německé straně zemřelo zhruba 30 000 lidí. I s přihlédnutím k mnoha zajatcům na německé straně utrpěli Rusové větší ztráty. Pouze Rusové mohli ztráty vyrovnat.
11. 9. 2015 10:53:06
Myslím, že většina lidí v lidské společnosti má tendenci dělat v době míru kompromisy se společenskými nešvary i za cenu morálky a mlčet proti nespravedlnosti vůči nim jen kvůli svým krátkodobým výhodám. Vládnoucí lumpové takových lidí plně využívají, aby je zneužili k výše uvedené tendenci. Válka je nahromaděným auditem lidské společnosti, v němž lidé z národů ustupují ze své morálky až za hranici, kterou může převládající socioekonomická formace snést. I v dnešní době je stejný morální egoismus jasně patrný u všech národů planety Země, když vidíme problém rozvíjejícího se terorismu a sobecký postoj různých zemí k terorismu. Nenacházím žádný rozdíl v přístupu všech zemí našeho světa k terorismu a ten všechny země projevily v době, kdy se v Německu v minulosti rozvíjel Adolf Hitler (nacista).
.