Přepětí je napětí, které překračuje maximální hodnotu provozního napětí v elektrickém obvodu.
Pulzní přepětí, jejich vznik a dělení
V závislosti na svém původu se pulzní přepětí dělí do následujících kategorií:
- atmosférická přepětí (LEMP – Lighting ElektroMagnetic Pulse)
- spínací přepětí (SEMP – Switching ElektroMagnetic Pulse)
- přepětí vznikající při výbojích statické elektřiny (SEMP – Switching ElektroMagnetic Pulse)
- přepětí vznikající při výbojích statické elektřiny (SEMP – Switching ElektroMagnetic Pulse) (ESD – ElektroStatic Discharge)
- přepětí způsobená jadernými výbuchy (NEMP-Nuclear ElektroMagnetic Pulse)
atmosférická přepětí (LEMP)
Jsou nejnebezpečnější, a jsou vyvolány především bouřkami s bleskovými výboji. K přepěťovým poruchám může dojít mezi fází a zemí nebo mezi fázovými vodiči. Způsobuje je především bouřková činnost, konkrétně bleskové výboje. Přepětí, způsobená atmosférickými výboji, se nejvíce projevují na nadzemních vedeních a v úsecích nestíněných kabelů.
Atmosférické přepětí může vzniknout:
- přímým nebo blízkým úderem blesku do hromosvodu, kovové konstrukce, kabelu…
- ničivý účinek bleskového proudu je způsoben vysokou energií uvolněnou v krátkém čase, která způsobuje:
- pokles napětí na straně země
- indukované napětí v obvodech
- dálkový úder blesku do nadzemního vedení, který způsobuje přepětí následující i po výboji v mraku, nebo po úderu blesku v blízkosti vedení
- vzdálený úder blesku odkloněný do země, který způsobí bleskový kanál
Přepětí (SEMP)
Přepětí je velmi časté přepětí, které se vyskytuje v sítích nízkého i vysokého napětí.
Spínací přepětí vznikají při průmyslové činnosti:
- při zapínání a vypínání velkých nábojů, zejména indukčních, např. transformátorů nebo elektromotorů nebo i malých domácích spotřebičů, např. chladniček, mrazniček
- při zkratech v distribuční síti a podobně.
.