Deset věcí, které byste měli vědět o kukuřici a pšenici

Když se v kalendáři objeví 16. říjen, je čas oslavit Světový den potravin. V Mezinárodním centru pro zlepšování kukuřice a pšenice (CIMMYT) vám přinášíme několik faktů, které byste měli vědět o kukuřici a pšenici, dvou nejdůležitějších plodinách na světě.

Přihlaste se k odběru našich e-mailových novinek, abyste byli v obraze o nejnovějším výzkumu a novinkách.

Kukuřici a pšenici jedí miliardy lidí.

Pšenici konzumuje 2,5 miliardy lidí v 89 zemích. Přibližně 1 miliarda z nich žije z méně než 1,90 dolaru na den a je na pšenici závislá jako na své hlavní potravině.

Kukřice je preferovanou základní potravinou pro 900 milionů chudých spotřebitelů a nejdůležitější potravinářskou plodinou v subsaharské Africe.

Podle údajů z roku 2017 se kukuřice pěstuje na 197 milionech hektarů. Pšenice se pěstuje na 218 milionech hektarů, což je plocha větší než Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Spojené království dohromady. Celková roční sklizeň těchto dvou plodin činí přibližně 1,9 miliardy tun obilí.

Z 300 000 známých jedlých druhů rostlin tvoří pouze 3 druhy přibližně 60 % našich kalorií a bílkovin: kukuřice, pšenice a rýže.

Přibližně 300 000 druhů rostlin na Zemi by se dalo jíst, ale lidé na celém světě konzumují pouhých 200 druhů.

Přibližně 75 % světové potravy pochází pouze z 12 rostlin a 5 druhů zvířat. Ve skutečnosti více než polovina našich bílkovin a kalorií z rostlinných zdrojů pochází z pouhých tří druhů: kukuřice, rýže a pšenice.

CIMMYT spravuje nejrozmanitější sbírky kukuřice a pšenice lidstva.

Banka zárodečné plazmy organizace, známá také jako banka semen, je centrem jejího výzkumu v oblasti šlechtění plodin. Tento pozoruhodný, živý katalog genetické rozmanitosti se skládá z více než 28 000 unikátních sbírek osiva kukuřice a 150 000 sbírek osiva pšenice.

Ze svých šlechtitelských programů CIMMYT každoročně posílá půl milionu balíčků osiva 800 partnerům ve 100 zemích. Společně s výzkumníky a zemědělci centrum také vyvíjí a propaguje produktivnější a přesnější metody a nástroje pěstování kukuřice a pšenice, které šetří peníze a zdroje, jako je půda, voda a hnojiva.

Cukrovka a pšenice mají zásadní význam pro změnu globálního potravinového systému.

V roce 2010 se zemědělství podílelo na celosvětových emisích skleníkových plynů přibližně jednou čtvrtinou.

Vysoce výnosné a klimaticky odolné odrůdy kukuřice a pšenice jsou spolu s efektivnějším využíváním zdrojů klíčovou součástí udržitelné intenzifikace výroby potravin, která je nezbytná pro transformaci globálního potravinového systému.

Musíme zvýšit výnosy kukuřice a pšenice, abychom udrželi výživu světa.

V roce 2050 bude na Zemi žít přibližně 9,7 miliardy lidí. Abychom uspokojili rostoucí poptávku způsobenou zvyšujícím se počtem obyvatel a měnící se stravou, musí se výnosy kukuřice do roku 2030 zvýšit nejméně o 18 % a výnosy pšenice o 15 %, a to navzdory teplejšímu klimatu a nepravidelnějším srážkám.

Klimaticky šetrné zemědělství umožňuje dosahovat vyšších výnosů při nižších emisích skleníkových plynů.

Desetiletí výzkumu a aplikací vědců, poradenských pracovníků, specialistů na stroje a zemědělců zdokonalila postupy, které šetří půdu a vodní zdroje, zvyšují výnosy v teplejších a sušších podmínkách a snižují emise skleníkových plynů a znečištění spojené s pěstováním kukuřice a pšenice v Africe, Asii a Latinské Americe.

Celozrnná pšenice je zdraví prospěšná.

Vyčerpávající přehled výzkumu o obilných zrnech a zdraví ukázal, že konzumace celých zrn, jako je celozrnný chléb a další výjimečné zdroje vlákniny, je prospěšná pro lidské zdraví a je spojena se snížením rizika rakoviny a dalších nepřenosných onemocnění.

Podle této studie je konzumace celozrnných obilovin spojena s nižším rizikem koronárních onemocnění, cukrovky, hypertenze, obezity a celkové úmrtnosti. Konzumace celých a rafinovaných zrn je prospěšná pro zdraví mozku a je spojena se sníženým rizikem různých typů rakoviny. Důkazy také ukazují, že pro běžnou populaci není strava bez lepku nebo pšenice ze své podstaty zdravější a může ve skutečnosti vystavit jedince riziku dietních nedostatků.

Biofortifikovaná kukuřice a pšenice bojují proti „skrytému hladu“.

„Skrytý hlad“ je nedostatek vitaminů a minerálních látek. Více než 2 miliardy lidí na celém světě jsou příliš chudé na to, aby si mohly dovolit pestrou stravu, a nemohou získat dostatek důležitých živin ze svých základních potravin.

Aby pomohl tento problém řešit, CIMMYT – spolu s HarvestPlus a partnery v 18 zemích – propaguje více než 60 odrůd kukuřice a pšenice, jejichž zrno obsahuje více základních mikroživin zinku a provitaminu A. Tyto biofortifikované odrůdy mají zásadní význam v boji proti „skrytému hladu“.

53 milionů lidí má prospěch z kukuřice odolné vůči suchu.

Kukurzuza odolná vůči suchu, kterou vyvinul CIMMYT a partneři s využitím konvenčního šlechtění, poskytuje v suchých podmínkách subsaharské Afriky nejméně o 25 % více zrna než konvenční odrůdy – to představuje v průměru až o 1 tunu zrna na hektar více.

Tyto odrůdy se nyní pěstují na téměř 2,5 milionech hektarů, z čehož těží odhadem 6 milionů domácností nebo 53 milionů lidí.

Jedna studie ukazuje, že odrůdy kukuřice odolné vůči suchu mohou zemědělským rodinám v Zimbabwe poskytnout 9 měsíců potravin navíc bez dodatečných nákladů.

10. Kvalitní proteinová kukuřice pomáhá snižovat podvýživu dětí.

Kvalitní proteinová kukuřice, kterou vyvinul CIMMYT v 70. a 80. letech 20. století a která byla v roce 2000 oceněna Světovou potravinovou cenou, se vyznačuje zvýšeným obsahem lysinu a tryptofanu, esenciálních aminokyselin, které mohou pomoci snížit podvýživu u dětí, jejichž strava je z velké části závislá na kukuřici.

Líbilo se vám to? Přihlaste se k odběru našich e-mailových novinek, abyste měli přehled o nejnovějším výzkumu a novinkách týkajících se zemědělství v oblasti kukuřice a pšenice.