EVERETT — Příbuzní muže brutálně zavražděného pěti teenagery měli konečně možnost konfrontovat jednoho z vrahů u soudu.
„Heather Opelová tvrdí, že si zaslouží šanci do budoucna. Ptám se proč,“ řekla Colleen Mullerová, dcera Jerryho Heimanna, kterého teenageři 13. dubna 2001 ubili k smrti.
„Doživotí ve vězení je to, co si zaslouží,“ řekla Mullerová, která poznamenala, že čtrnáctiletá dívka se dobrovolně zúčastnila skupinové popravy poté, co žila pod Heimannovou střechou, jedla jeho jídlo a přijímala jeho vánoční dárky.
„Zničili tolik životů,“ řekl Muller.
Obhájci obžaloby požadovali trest ve výši téměř 25 let.
Soudkyně vrchního soudu okresu Snohomish Linda Kreseová, která minulý měsíc uznala Opela vinným z vraždy prvního stupně a útoku se smrtící zbraní, však včera vynesla rozsudek ve výši 22 let, což je stanovené minimum, bez odkladu za dobré chování.
Se započtením již odpracované doby bude Opelová, jedna z nejmladších obžalovaných, která kdy v okrese čelila obvinění z vraždy dospělého, propuštěna na svobodu ve svých 30 letech.
Do 21 let si má odpykávat trest v nápravném zařízení pro mladistvé, poté bude převezena do Purdyho nápravného centra pro ženy, kde si odpyká zbytek trestu.
V dohodě vypracované s prokuraturou se Opelová vzdala práva na soudní proces s porotou, aby se vyhnula závažnějšímu obvinění z vraždy s přitěžujícími okolnostmi.
Čtrnáctiletou Heather Opelovou odvádí soudkyně Linda Kreseová ze soudní síně v okrese Snohomish poté, co byla odsouzena na 22 let za podíl na brutální vraždě, ke které ji podle policie navedla její matka.
Colleen Mullerovou (vpravo) utěšuje její matka Mary Lou Cannonová poté, co Mullerová promluvila při vynesení rozsudku nad Heather Opelovou a naléhala na ni, aby dostala doživotí.
Dívka v šedozeleném vězeňském oděvu a v poutech se stylově nagelovanými vlasy se včera otočila k rodině a nabídla jí omluvu.
„Chci se omluvit rodině pana Heimanna,“ řekla štíhlá atletická teenagerka, bývalá hvězda basketbalového hřiště na Evergreen Middle School. „Opravdu doufám, že mou omluvu přijmete – a pokud ne, chápu proč.“
Kreseová při vynášení rozsudku upozornila na ohavnost činu i na nefunkční výchovu teenagera.
„Rodiče mají být morálním kompasem,“ řekla. „Je jasné, že v životě slečny Opelové byl tento morální kompas porušen.“
Policie tvrdí, že spiknutí s cílem zabít Heimanna a ukrást jeho peníze zosnovala dívčina matka Barbara Opelová, v té době pečovatelka o Heimannovu 89letou matku, která trpí Alzheimerovou chorobou.
Podle soudních dokumentů Opelová naverbovala čtyři chlapce a svou tehdy třináctiletou dceru a slíbila jim peníze a dárky.
Záznamy uvádějí, že z úkrytu křičela povzbuzení, když 64letého Heimanna surově ubili k smrti baseballovými pálkami a bodali noži, když prosil o pomoc.
Záznamy ukazují, že matka nechala své sedmileté a jedenáctileté děti, aby jí pomohly uklidit krev, a pak všechny naložila do auta, aby se zbavila těla na odlehlém místě v rezervaci Tulalip.
Heimannova invalidní matka, která byla svědkem zločinu, byla nalezena opuštěná v domě a jedla noviny, když se o několik dní později u domu zastavili příbuzní z jiného města.
Barbara Opelová bude souzena za vraždu s přitěžujícími okolnostmi v únoru 2003. Pokud bude odsouzena, stane se první ženou ve státě Washington, která bude čelit možnosti trestu smrti.
Obhájce Heather Opelové David Roberson popsal dlouhou řadu stížností na Barbaru Opelovou, které byly nahlášeny Úřadu na ochranu dětí v dívčině kojeneckém a dětském věku.
Stát podle něj neudělal nic, aby zabránil neustálému fyzickému a psychickému týrání Heather a jejích sourozenců.
Odsouzenou nezletilou vražedkyni popsal jako „třináctiletou dívku, která nikdy neměla šanci.“
Po vynesení rozsudku podali advokáti Heather Opelové odvolání proti rozhodnutí soudit ji jako dospělou.
Pokud bude rozsudek zrušen, bude uvězněna ve vězení pro mladistvé a nemohla by být držena déle než do svých 21 let.
Heimannova rodina odmítla po včerejším vynesení rozsudku hovořit s médii.
Prokurátoři uvedli, že příbuzní byli příliš rozrušeni.
„Doufali v co nejdelší trest,“ řekl Chris Dickinson.
Podle něj je případ „nejneobvyklejší a nejzamotanější případ, jakým jsme se kdy zabývali“.
„Všichni doufali v co nejdelší trest,“ řekl Chris Dickinson.