V Kristově těle je jen málo kontroverznějších věcí než křest Duchem svatým a s ním spojené dary.
Velká část současného křesťanství považuje zkušenost znovuzrození za jediné spasení. Mnozí křesťané se staví proti přesvědčení, že existuje samostatná zkušenost naplnění Duchem svatým, a zejména se staví proti platnosti darů Ducha svatého pro dnešní věřící.
Tento typ víry je staví do rozporu s knihou Skutků a samotným Ježíšovým učením. Ti, kdo dnes zakoušejí moc Ducha svatého, jsou označováni za fanatiky nebo heretiky. Co však říká Bible? Co o tom řekl Ježíš?“
V noci před Ježíšovým ukřižováním pronesl jeden z nejúžasnějších výroků celého svého působení. V Janově evangeliu 16,7 jsou zaznamenána tato slova:
„Přesto vám říkám pravdu: Je pro vás vhodné, abych odešel, neboť neodejdu-li, Utěšitel k vám nepřijde, ale odejdu-li, pošlu ho k vám.“
Pochopte, co Ježíš říká! Ježíš řekl, že je pro nás prospěšnější mít službu Ducha svatého, než kdyby byl Ježíš přítomen u nás ve svém fyzickém těle!“
Většina křesťanů je tím naprosto šokována. Dali by cokoli za to, aby byl Ježíš přítomen ve svém fyzickém těle. Jak by mohlo být něco lepšího než ho fyzicky vidět, slyšet a dotýkat se ho?“
Ježíš věděl, že jeho učedníci budou jeho výrokem šokováni, a proto ho předeslal slovy: „Říkám vám pravdu.“
Ježíš věděl, že jeho učedníci budou jeho výrokem šokováni. I když je to možná těžké pochopit, služba Ducha svatého v životě věřícího je lepší než Ježíšova pozemská služba.
Tím nechci nic ubírat jeho službě na této zemi. Bez toho, že by Ježíš přišel na zem a vykonal to, co vykonal, by nemohla existovat služba Ducha svatého. Celý Boží plán závisí na Kristově vykupitelském díle.
Ale jakmile bylo jeho dílo dokonáno, bylo vlastně pro nás výhodné, že se Ježíš vrátil k Otci a poslal Ducha svatého, aby ho nahradil. Proto bychom neměli snižovat Ježíšovu přednost, ale měli bychom zvýšit význam služby Ducha svatého.
Většina křesťanů si neuvědomuje, jak moc se Duch svatý podílí na všem, co Pán dělá. Nepřikládají Duchu svatému a tomu, co dnes na zemi koná, zdaleka dostatečný význam. V 1. Mojžíšově 1,1-2 Bible říká,
„Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla bez tvaru a prázdná a nad propastí byla tma. A Duch Boží se pohyboval po povrchu vod.“
Na počátku Bůh stvořil všechny prvky potřebné pro své stvoření. Poté bylo vše ostatní vytvořeno z toho, co již bylo stvořeno. Všechny základní složky byly na svém místě. Nic se však nestalo bez Božího Ducha.
Všimněte si konkrétně, že Boží Duch (Duch svatý) se pohyboval po hladině vod. České slovo pohyboval bylo přeloženo z hebrejského slova „rachaf“. Doslova to znamená „rochnit se“. To popisuje způsob, jakým slepice sedí na svých vejcích, aby je vylíhla.
Duch svatý hřadoval nad Božím stvořením a jen čekal, až přinese to, co Bůh Otec řekl. Když Hospodin řekl: „Budiž světlo“ (Gn 1,3), pak moc Ducha svatého toto světlo uvedla v život. Stejně tak u všeho, co Pán stvořil a učinil, to byla moc Ducha svatého, která to vše uvedla v život.
Bůh Otec to počal. Ježíš to vyslovil. A Duch svatý byl mocí, která to vykonala. Všechno, co Bůh učinil ve svém stvoření, bylo uskutečněno mocí Ducha svatého. Když byl Bůh Otec připraven přivést Ježíše na zem, vzal vyřčené Slovo (Ježíše), Duch svatý rozjímal nad Marií (pannou) a ta počala Ježíšovo fyzické tělo.
To dokonale ilustruje Trojici: Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch svatý. Jsou jedno. Ve skutečnosti jsou natolik jedno, že nemohou působit nezávisle na sobě. Jsou jeden tým. Ježíš nedělal žádné zázraky a nezačal svou veřejnou službu, dokud nebyl pomazán Duchem svatým.
Jestliže Ježíš nemohl nebo nechtěl působit nezávisle na Duchu svatém, neměli bychom ani my. Nikdo nemůže mít účinný život ani službu, aniž by v něm nepůsobila moc Božího Ducha svatého. Tuto skutečnost nemůže zpochybnit nikdo, kdo skutečně věří, že Bible je Boží slovo. Písmo je plné důkazů, že to není „mocí ani silou, ale mým Duchem, praví Hospodin zástupů“ (Zach 4,6).
Proč se tedy o této otázce tolik diskutuje? Smutnou pravdou je, že popírání služby a moci Ducha svatého je pohodlnou teologií. Víra, že zázraky a dary Ducha svatého dnes nepůsobí, omlouvá život bez moci. Pokud je pravda, že Duch svatý je stále ochoten působit jako v biblických dobách (a je to pravda), pak neexistuje žádná omluva pro život tak vzdálený vítězství líčenému v Božím slově.
Důvodem číslo jedna, proč se lidé brání službě Ducha svatého, je to, že odhaluje nedostatek moci v jejich životě. A jakmile je odhalena, vyžaduje změnu. Ve snaze vyhnout se odpovědnosti za změnu mění místo sebe Písmo. Samozřejmě to není tak do očí bijící, ale existuje predispozice proti službě Ducha svatého, takže Písmo překrucují tak, aby podpořilo jejich názory.
Dnes je politicky korektní říkat, že alkoholici nejsou zodpovědní za své činy, deprese je chemická nerovnováha a homosexualita je genetická. Dokonce jsme se dočkali soudních procesů, kdy lidé s nadváhou žalují řetězce rychlého občerstvení za svou obezitu. Nikdo si nechce přiznat, že jeho život je výsledkem jeho rozhodnutí a činů. Je přitažlivé myslet si, že za jejich zpackaný život může někdo jiný. Je smutné, že nedostatek osobní odpovědnosti v naší společnosti se vplížil i do postojů církve.
Nejvyšší snahou vyhnout se odpovědnosti je však to, když svalujeme vinu na Boha. To sahá až k Adamovi, když řekl: „To tu ženu jsi mi dal TY“ (Gn 3). Přenesl „vinu“ na ženu a nakonec obvinil Boha. Boží soud však ukazuje, že Adam nese odpovědnost za své vlastní činy.
Jiná skupina křesťanů ochotně přijímá omezenou službu Ducha svatého jako svého utěšitele a utěšitelky, ale stále popírá jeho zázračnou moc. To je pohodlné, výhody bez odpovědnosti. Jsou to obvykle ti, kteří také věří, že kromě znovuzrození neexistuje druhá zkušenost s Duchem svatým. Možná jsou ve svém přesvědčení upřímní, ale upřímně se mýlí.
V Písmu je mnoho jasných příkladů, kdy zázračné setkání s Duchem svatým umožnilo věřícím žít nadpřirozený život. Ježíš učil o dvou samostatných zkušenostech v životě věřícího.
U Jana 20,28 Tomáš vyznal Ježíše jako svého Pána a Boha. Tím se podle Římanům 10,9-10 stal „spaseným“. Pán však Tomášovi a všem učedníkům řekl, aby zůstali v Jeruzalémě, dokud nepřijmou moc Ducha svatého (Sk 1,4). Důvod, proč jim Ježíš řekl, aby počkali na křest Duchem svatým, byl ten, že ho ještě neměli. Podívejte se, co se s učedníky stalo, jakmile tuto moc obdrželi. Byli z nich proměnění lidé.
Ježíš to ve Skutcích 1,8 řekl takto:
„Ale dostanete moc, až na vás sestoupí Duch svatý, a budete mi svědky v Jeruzalémě i ve všem Judsku a Samařsku a až na konec země.“
Po dni Letnic, když na Ježíšovy učedníky sestoupil Duch svatý, byli mocní. Neohroženě čelili pronásledování a smrti. V čem spočíval ten rozdíl? Podle Ježíšových vlastních slov to byl křest Duchem svatým.
V 8. kapitole Skutků kázal Filip Samařanům a celé město uvěřilo v Ježíše a nechalo se pokřtít vodou. Byli spaseni. Ale ve Skutcích 8,15-16 se píše,
„který se za ně, když sestoupili dolů, modlil , aby přijali Ducha svatého (neboť dosud na nikoho z nich nespadl, jen oni byli pokřtěni ve jménu Pána Ježíše)“. (závorky moje).
Toto je zcela jasný příklad toho, že lidé jsou znovuzrození, ale stále potřebují přijmout Ducha svatého. O tom můžeme svědčit také ve Skutcích 19. Pavel našel učedníky, kteří nebyli pokřtěni v Duchu svatém. Modlil se za ně a oni mluvili jazyky.
Naplněni Duchem, ale bez jazyků!“
Jsou i jiní věřící, kteří uznávají druhou zkušenost s Duchem svatým, která uvolňuje moc, ale odmítají část mluvení jazyky, nebo alespoň říkají, že to není pro každého. Ale křest Duchem svatým je jako pár tenisek:
Hádám, že je možné mít křest Duchem svatým a nemluvit jazyky, ale proč bys to nechtěl? Jestli se bojíš, tak se neboj! Není důvod se bát, máš to plně pod kontrolou. Když píšu tento článek, nemluvím v jazycích, protože je na mně, abych se rozhodl, kdy budu mluvit v jazycích. Stejně tak je tomu i u vás. Ty budeš rozhodovat o tom, kdy budeš mluvit v jazycích.
Možná je tu ještě něco, co tě brzdí. Ze zkušenosti vím, že člověk, jehož chápání tohoto daru není správné, ho může potlačit. Mně se to stalo. V mém případě mi jedna denominace vštípila takový strach, že jsem se bál, že dostanu něco od ďábla. Teprve později jsem se dozvěděl, že Pán to nedopustí (Lk 11,13).
Ať už si nejste jisti, nebo jen máte problém s přijímáním, mé učení s názvem Duch svatý vám odpoví na vaše otázky a osvobodí vás k přijetí tohoto mocného daru. Můj život se zcela změnil, když jsem přijal Ducha svatého. Nebýt toho, nikdy byste o Andrewu Wommackovi neslyšeli.
Tady je něco málo z mého osobního příběhu; možná vám to pomůže. V roce 1957 jsem se v osmi letech znovu narodil. Boha jsem miloval a do jisté míry mu sloužil, ale v podstatě jsem byl bezmocný. Šest měsíců jsem se modlil za uzdravení svého otce, ale ten zemřel, když mi bylo pouhých dvanáct let. V mládí jsem byl introvertní, nesmělý a tak plachý, že jsem se nedokázal dívat lidem do tváře, když jsem s nimi mluvil.
Mezi mnou a nevěřícím nebyl žádný rozdíl, pokud jde o viditelné výsledky. Kdybych byl zatčen za to, že jsem křesťan, nebylo by dost důkazů, které by mě usvědčily.
Poté, 23. března 1968, jsem přijal křest Duchem svatým. Můj život se okamžitě proměnil. Před křtem Duchem svatým jsem měl strach, po něm jsem byl smělý jako lev (Př 28,1). Moje láska k Pánu vyletěla do nebes. Už jsem nežil já, ale žil skrze mě Kristus.
Můj život tehdy nebyl dokonalý a není ani teď. Ale přijetí křtu Duchem svatým mi otevřelo zcela nový, dynamický vztah s Pánem. Nikdy byste o mně neslyšeli, kdybych nepřijal druhé působení Ducha svatého, které Bible nazývá křtem Duchem svatým. Mým přáním je, abyste i vy zakusili stejnou moc Ducha svatého a s ní spojené dary.
Moje učení Nové ty a Duch svatý je nyní k dispozici v knižní podobě a také na CD nebo kazetě. Jedná se o stejný materiál, který předávám těm, kdo přijímají křest Duchem svatým na našich seminářích Pravdy evangelia. Provází je učením o této zkušenosti od „A“ do „Z“ a sdílí s nimi velmi praktické kroky, jak získat dar mluvení jazyky. Stovky lidí, kteří měli problémy s mluvením v jazycích, byli po přečtení knihy nebo poslechu tohoto vyučování schopni tento dar přijmout. Každý z vás zná lidi, kteří nepřijali křest Duchem svatým, a toto učení by mohlo navždy změnit jejich život.
.