Jsem celoživotní, poněkud vyléčená milovnice lidí. Dnes tedy většinou mluvím sama se sebou, ale na svém lidském uspokojování jsem hodně zapracovala.
Většina z nás, kteří se lidem líbí, to nosí tak trochu jako čestný odznak. Chci vám ukázat několik jednoduchých způsobů, jak můžete pochopit, jestli to děláte, a dát vám trochu více porozumět tomu, co to s vámi dělá a co to dělá s vašimi vztahy.
Nepomáhá to.
Není to autentické.
Odpojuje nás to od lidí, místo aby nás to s lidmi spojovalo.
Lidé, kteří dělají radost, si myslí, že je naším úkolem udělat všechny šťastnými. Myslíme si, že je naší prací zajistit, aby nikdo nebyl naštvaný. Myslíme si, že je naší prací zajistit, aby se všichni dobře bavili a aby všichni prožívali příjemné emoce.
Na tento oltář obětujeme sami sebe.
Problém je v tom, že to předpokládá, že můžeme mít nějakou kontrolu nad emocemi někoho jiného. To je ta toxická část zalíbení v lidech, kterou si podle mě neuvědomujeme.
Když se lidem zalíbíme, ve skutečnosti s nimi jen manipulujeme.
Snažíme se ovládat jejich reakce, ovládat jejich emoce, ovládat to, co si myslí. Obvykle to děláme proto, že od nich chceme získat nějaký souhlas. Jsme rádi, když nás mají lidé rádi, jsme závislí na uznání.
Myslím si, že to často vychází z dobrého místa. Myslím, že hodně z toho, že se líbím lidem, pochází z mého dětství, kdy to byl způsob, jak jsem se s tím vyrovnával. Byl to způsob, jak mě přijímali. Byl jsem výkonný, úspěšný. Jak mohu udělat všechny šťastnými? Myslím, že většina lidí, kteří se líbí lidem, obvykle pochází z podobného místa.
Ale pokud se nenaučíme nějaké dovednosti, jak přerůst líbivost lidí, stává se v našich vztazích velmi toxickou.
Potěšení lidí může vypadat tak, že děláte něco, co nechcete, ale předstíráte, že to chcete dělat, aby vás měl někdo jiný rád.
Nebo možná řeknete ano něčemu, co byste zjevně dělat neměli a nechcete. Říkáš ano, aby si o tobě lidé mysleli určitý názor, aby tě schválili, aby tě měli rádi.
Možná předstíráš, že souhlasíš s něčím, s čím ve skutečnosti nesouhlasíš, abys nezranil něčí city nebo abys nezpůsobil nějaký rozruch
Chci ti ukázat tu stránku zalíbení v lidech, která není moc hezká. A když jsem to objevil, opravdu mi to změnilo život. Uvědomil jsem si, že tím neprokazuji žádnou laskavost sobě a rozhodně neprokazuji žádnou laskavost osobě ve svém životě, když se zalíbím lidem.
Líbit se lidem je manipulativní.
Používáte své chování jako způsob, jak zmanipulovat někoho jiného, aby o vás smýšlel určitým způsobem, choval se k vám určitým způsobem nebo vás schvaloval, Je to manipulace, protože nejste svým autentickým já, a tak je celá situace falešná, Nejste pravdiví sami k sobě, takže ať už si o vás myslí cokoli, ve skutečnosti si to o vás nemyslí. Myslí si to o jakékoliv verzi vás, kterou jste jim předložili.
Líbit se lidem znamená lhát.
Když se lidem zalíbíme, lžeme druhým lidem, a to nevytváří zdravé vztahy. V podstatě nakonec zrazujeme sami sebe. V podstatě končíme odpojením od svého pravého já.
Myslíme si, že to děláme proto, abychom se spojili s druhými lidmi, ale ve skutečnosti to tak není, protože oni se spojují s verzí nás, která ve skutečnosti není námi.
Nakonec se cítíme uražení, zahořklí, odloučení a osamělí. V danou chvíli nám vyhovování lidem připadá docela příjemné, protože od lidí často skutečně dostaneme hned takovou odezvu, jakou chceme, ale z dlouhodobého hlediska se pak cítíme jen uražení a zahořklí.
Krátkodobé nepohodlí, které nám nevyhovování lidem přinese, a ono nějaké krátkodobé nepohodlí přinese, za to z dlouhodobého hlediska stojí.
Stojí to za to, abychom si vybudovali pevnější vztahy.
Stojí za to vybudovat si vztah k sobě samému, který bude pravdivý v integritě a upřímnosti.
Potěšení lidí není láska.
Vlastně je to opak lásky. Někdy to děláme proto, že máme pocit, že chceme druhého člověka uklidnit, nebo proto, že ho milujeme. Chceme si to jen usnadnit, ale z dlouhodobého hlediska si to neulehčujeme a není to láska.
Je obrovský rozdíl mezi zalíbením se lidem a opravdovou, autentickou, bezpodmínečnou láskou.
Budu první, kdo vám řekne, abyste sloužili bližnímu. Věřím, že jsme povoláni k oběti. Věřím, že jsme povoláni ke službě ve velkorysosti vůči druhým lidem. Věřím, že jsme povoláni k laskavosti a soucitu a ke všem těmto věcem, ale chci vám ukázat, že zalíbení v lidech to není. Ve skutečnosti je to pravý opak.
Navenek to vypadá, že děláme správné věci, ale uvnitř to v nás vře, chováme zášť, jsme zahořklí, projevujeme se pasivně agresivně. Existují nejrůznější čisté negativní přínosy.
Myslím si, že si mnohokrát myslíme, že to děláme ze správných důvodů, nebo si myslíme, že máme dobré úmysly, ale v podstatě máme hlubokou potřebu být oblíbení a přijímaní.
Myslíme si, že tuto potřebu snadno uspokojíme tím, že budeme takoví, jací lidé chtějí, abychom byli, a budeme dělat to, co si myslíme, že ostatní lidé chtějí, abychom dělali. Z dlouhodobého hlediska vás to od nich odpojuje a vás to odpojuje od vás samotných.
Často se stane, že budete ignorovat sami sebe.
Budete ignorovat své vlastní přesvědčení.
Budete ignorovat své vlastní touhy.
Budete ignorovat své vlastní priority.
Budete ignorovat všechny tyto věci, abyste učinili šťastnými všechny ostatní, a tady je pravda. Nemůžete učinit ostatní lidi šťastnými. Nemůžete je svým chováním manipulovat, aby se cítili šťastní, protože emoce druhých lidí jsou způsobeny jejich vlastními myšlenkami.
Činy, které děláme a které ve skutečnosti neodpovídají tomu, kdo jsme, a tomu, jak se chceme ve světě projevovat, jsou velmi povrchní. Nebudou fungovat.
Pokud to chvíli vypadá, že to funguje, stane se to, že až se začnete projevovat tak, jací skutečně jste a co si skutečně myslíte, bude to drsné probuzení.
Často se nakonec budeme cítit osamělí a odloučení a důvodem, proč se tak cítíme, je to, že jsme se odpojili od toho, kým skutečně jsme, a od toho, čemu skutečně věříme a po čem skutečně toužíme. Toto odpojení pro nás bude velmi bolestivé a my pak budeme obviňovat druhého člověka.
Také si o druhé osobě domýšlíme nejrůznější věci. Je to jakýsi nedostatek důvěry v ně a je to nedostatek důvěry ve vás, v to, kým ve skutečnosti jste. Když se lidem zavděčíme, lžeme. Lžeme sami sobě a lžeme druhým lidem, aby nás schválili. Jsme závislí na schvalování.
Potěšení lidí vypadá zpočátku jako láska. Zvenčí to vypadá, jako byste se snažili toho člověka milovat. Ale láska to není. Je to lež.
Jak se z toho můžeme vymotat? Zde jsou čtyři způsoby:
Uvědomte si to u sebe.
Buďte k sobě upřímní. Troufám si tvrdit, že každý člověk je alespoň někdy lidem po chuti, že? Musíme si přiznat, když to na sobě vidíme.
Nemáme rádi, když s námi někdo manipuluje. Neradi si myslíme, že se druzí jen přetvařují nebo že dělají věci jen proto, abychom se cítili určitým způsobem, že? Nelíbí se nám, když to dělají nám, a naše vědomí v sobě, když to děláme, je opravdu důležité.
Chci však, abyste se o to zajímali. Jsem celoživotní lidumil, ale mlátit se za to, že jsem takový, mi nepomůže. Chci, abys měl trochu zvědavosti a soucitu k tomu, proč jsi skončil jako lidový potěšitel.
Pravděpodobně zjistíš, odkud to pramení, a možná pochopíš, že tvé malé já se to naučilo jako způsob, jak přežít. Když se podívám na své osmileté já, na své dvanáctileté já a na své čtrnáctileté já, mám s ní soucit.
Protože jsem to nikdy nepoznala a nevypořádala se s tím, když jsem se odvázala, opravdu jsem se odvázala. Proto je rozpoznání toho úžasné. Můžete mít soucit a laskavost sami se sebou a tento soucit a laskavost k sobě samému pak nakonec povede k opravdovému soucitu a opravdové laskavosti k ostatním lidem, namísto manipulace s ostatními lidmi.
Naučil ses to z nějakého důvodu a nějakou dobu ti to sloužilo. Pomohlo ti to přežít a jsi tady. Takže se nebudeme bít za to, jak jsme tento mechanismus zvládání používali, abychom tak nějak přežili, prošli a získali, co jsme potřebovali.
Chci vás naučit lepší způsob. Chci vás naučit, jak si dát to, co potřebujete, namísto toho, abyste svou sebeúctu a uznání vždy přenechávali někomu jinému.
Vybudujte si pocit vlastní hodnoty zevnitř.
Shodneš se s Bohem na tom, kdo jsi, proč jsi tady a jak tě stvořil. Shodnete se s ním. Přestaneš hledat potvrzení u jiných lidí a budeš se dívat jen na něj.
Podívá se vám do očí a řekne: „Miluji tě. Stvořil jsem tě. Stvořil jsem tě k určitému účelu. Zbožňuji tě! Vybavil jsem tě vším, co potřebuješ k tomu, abys žil plnohodnotný život a dával světu své dary.“ „Ať je to cokoli,“ řekne. Shodneme se s ním na tom, kdo jsme, a přestaneme hledat potvrzení od druhých lidí. Přestaneme hledat, aby nás druzí lidé schvalovali.
Jestliže se chcete zalíbit druhým lidem, máme pro vás novinku – nemáte dobrý vztah sami k sobě.
Vždy nerespektujete své vlastní přesvědčení, svá vlastní přání a své vlastní touhy.
Potěšení lidí je něco jiného než rozhodnutí obětovat se pro někoho jiného, uznat, že to možná není to, co bych si vybral, ale že to chci udělat, je něco jiného než dělat něco v naději, že tím získáš jejich souhlas.
Když se lidem zavděčíš, ignoruješ sám sebe.
Ignorujete svůj pocit sebe sama, svůj smysl pro to, co je správné a co ne, svůj smysl pro svět, svůj smysl pro vztahy.
Nehledíte na svá vlastní záda.
Nejste k sobě upřímní.
Nemáte se rádi a nepřijímáte se.
Pak chceš, aby to za tebe udělali všichni ostatní.
Ne, to je vaše práce. To je vnitřní práce.
Jak posilujete pocit vlastní hodnoty, to je právě to, jak o sobě přemýšlíte. Prostě začnete důvěřovat a věřit, že vás Bůh stvořil a že vás miluje. Jsi tu pro nějaký účel. K tomu, co děláš, nepotřebuješ souhlas všech ostatních.
Musíš se rozhodnout, jak o sobě chceš smýšlet. Ty rozhoduješ o tom, jaký je vztah k sobě samému. Sami ho posilujete. Dáváte si to, co potřebujete. Přestanete se ignorovat.
Všechny tyto věci vám pomohou vybudovat si pocit vlastní hodnoty zevnitř. Naučte se být sami sebou a naučte se mít se rádi, abyste pořád nehledali druhé lidi, kteří to udělají za vás. To je to, co dělá lidem radost.
Bojíme se, že se v nás někdo zklame. Tenhle pocit strašně nesnáším! Nesnáším, když mě někdo zklame. Chci to napravit. Chci udělat cokoli, abych zrušil ty pocity, které vůči mně mají a které jsou nepříjemné, ale nejde to.
Musíme lidem dovolit, aby si o nás mysleli své. Do toho, co si o vás myslí ostatní, vám nic není. Čím dříve si to uvědomíme, tím dříve se prostě pustíme do práce, napravíme věci, které v sobě potřebujeme napravit, budeme pečovat o svůj vlastní pocit vlastní hodnoty, abychom ho nezadávali jiným lidem.
Stejně nikdy nemůžeme ovlivnit, co si myslí, takže snažit se to kontrolovat svými činy nebo slovy prostě nefunguje. To, co dělá, je, že v nás zanechává pocit, že jsme zklamali sami sebe. Zklamali jsme sami sebe, protože nikdy nevěnujeme pozornost tomu, co si myslíme. Vždycky nás zajímá, co si myslí někdo jiný!
Ujasněte si to.
Ujasněte si své cíle, své priority, v co věříte, co je pro vás důležité. Tohle je to, co mi opravdu pomohlo, protože jsem měl v životě největší problém říct ne. Jde o to, že když na něco řeknete ano, říkáte tím ne spoustě dalších věcí.
Uvědomila jsem si, že nemůžu říkat ano všemu. Jsem uražený a příliš zaneprázdněný a pak nemám dost energie na to, abych dělal skutečné věci, o kterých říkám, že jsou v mém životě důležité.“
Když si opravdu ujasníte, co je pro vás důležité a jaké jsou vaše priority, pak je snadné říct: „Tuhle věc nemůžu dělat,“ a nemusíte se za to omlouvat. „Rád bych vám pomohl, ale nemůžu.“
To se bude měnit s vaším životním obdobím. U mě se to v průběhu let měnilo, ale vím, na co mám kapacitu, a vím, co je pro mě opravdu důležité a co mi zabere hodně času a energie.
Můžete se naučit říkat ne věcem, které se neslučují s tím, co je ve vašem životě důležité, i když to lidi zklame. Zklamete lidi.
Nepřejete si, abychom je mohli řídit a aby nás měli rádi? Ale nemůžeme, a čím dříve si to uvědomíme, tím více budeme žít v síle myšlenek a pocitů, které si můžeme sami vytvořit. Čím více budeme žít v tom, jak se o sebe můžeme postarat. Tím více se můžeme naučit schvalovat sami sebe, místo abychom žádali druhé, aby to dělali za nás.
Vyberte si místo toho bezpodmínečnou lásku.
Potěšení lidí není láska. Líbit se lidem znamená lhát. Uspokojování lidí je manipulace. Není to vaše autentická verze. Není to láska.
Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou a miluj svého bližního jako sám sebe.
Lukáš 10,27
To předpokládá, že se staráš především o sebe, že si nasazuješ kyslíkovou masku, že se rozhoduješ, co potřebuješ, a že naplňuješ své potřeby.
Neočekáváš, že tyto věci budou dělat ostatní. Jste dobří v tom, že máte jasno ve svých vlastních prioritách a cílech. Učíte se ctít sami sebe, ctít závazky, které si dáváte, ctít přesvědčení, která o sobě máte.
Všimněte si, jak se cítíte.
Potěšení lidí vede časem k zahořklosti a nelibosti. Pokud to, co děláte ve svém životě, pro svého manžela, pro své děti nebo pro svou práci, vede k tomu, že se cítíte uražení, zahořklí a odloučení, děláte to špatně. Děláte lidem radost.
Pokud to, co ve svém životě děláte, vede k tomu, že cítíte lásku, spojení, laskavost a soucit, a to jak vůči sobě, tak vůči lidem ve svém životě, pak jednáte z místa lásky.
To není totéž.
Pokud vás někdo požádá, abyste něco udělali, a vám je z toho tak trochu úzko, ale přesto se rozhodnete to udělat, jen jste lidi potěšili, jen jste s nimi manipulovali, jen jste jim lhali. Místo toho můžete říct ne opravdu laskavým způsobem.
Chci, abyste si zvykli o sebe pečovat. Očekáváme, že se o nás postarají druzí lidé, ale sami se o sebe nestaráme. Postarejte se o sebe. Víš, co je pro tebe důležité.“
Potěšení lidí je někdy v danou chvíli příjemné. Dostaneme takovou malou dávku dopaminu, protože máme pocit, že jsou s námi všichni spokojení. Všichni nás mají rádi. Pak se divíme, proč jsme o půl roku později, o rok později nebo o dvacet let později zahořklí a uražení.
Je to proto, že jsme se lidem zalíbili. Vybíráte si to okamžité uspokojení, že v danou chvíli řeknete ano, aby vás lidé měli rádi, místo toho, abyste se v danou chvíli cítili trochu nepříjemně, ale z dlouhodobého hlediska si vybrali lásku, soucit a laskavost pro sebe i pro druhé.
Všimněte si, jak se cítíte.
Potěšení lidí nakonec způsobí, že se v hloubi duše nebudete mít rádi, protože budete vědět, že si lžete, a pak budete obviňovat toho druhého. Budeš si myslet, že je to jejich vina.
Zášť je špatný pocit, láska je dobrý pocit. Láska vždy zahrnuje pravdu. Musíme přestat lhát. Musíme říkat pravdu a musíme být pravdiví sami k sobě.
Bezpodmínečná láska samozřejmě bude vyžadovat oběti, a to hodně, ale nebude vyžadovat, abyste lhali.
Líbit se lidem bude vyžadovat oběti, ale budete lhát a nakonec se nebudete mít rádi. Když žijeme životním stylem zalíbení se lidem, odpojuje nás to od nejhlubší části nás samých, která má moudrost a lásku. Vybíráme si tento druh povrchního spojení.
Není to skutečné spojení, protože ten člověk není ve skutečnosti spojen s námi, je spojen s naší verzí, která vždy dělá to, co si myslí, že bychom měli dělat.
Chceš-li si vážit sám sebe, říkej pravdu. Ujasněte si své priority a cíle.
Bezpodmínečná láska je prudká, protože bezpodmínečná láska je pravda.
Potěšení lidí není pravdivé a není to láska.
Byl jsem tak zvyklý líbit se lidem, že když jsem narazil na Stevieho a on se lidem nelíbí, pomyslel jsem si: „Páni, je to legální? Můžeš prostě lidem říct, že někam nechceš jít, a jako to neudělat?“ „Ne.
Má opravdu jasno ve svých vlastních prioritách. Začal jsem na to narážet a zjišťovat, jaký je to lepší způsob života. Zpočátku je to trochu nepříjemnější, ale pak víte, na čem ten druhý stojí. Žijete ve větší integritě a žijete upřímněji, místo abyste dělali jen to, co si všichni myslí, že byste měli dělat, a pak to ve vás tajně vřelo.
O takových věcech si tento týden povídáme v mé vůbec první pětidenní výzvě #RelationshipGoals! Zatím to bylo silné a to ještě nejsme ani v polovině! Nechcete si to nechat ujít!
Zaregistrujte se zde pro zítřejší odkaz na přiblížení a já vám také pošlu opakování na e-mail!