(„původní“ / Tugenské vrchy)
MÍSTA
Aragai a Kapsomin v Tugenských kopcích v Keni
LIDÉ
Brigitte Senut a Martin Pickford
ÚVOD
V roce 2000 objevil tým Brigitte Senut a Martina Pickforda fosilní materiál (viz obr. 7).1) z formace Lukeino v Tugenských kopcích v Keni. Fosilie, přezdívané díky včasnému objevu „člověk milénia“, byly datovány do období ~6 mya a dostaly taxonomické zařazení Orrorin tugenensis („původní člověk z Tugenských vrchů“). Zpočátku byli mnozí paleoantropologové skeptičtí, zejména proto, že fosilie nebyly zpřístupněny vědecké komunitě. Přestože se stále vedou diskuse, je O. tugenensis v publikovaných textech stále častěji uváděn jako hominin.
FYLOGENEZE
Předci O. tugenensis nejsou známi. Senut a Pickford se domnívají, že orrorin je předkem člověka. Předpokládají, že kmen homininů se rozdělil před 6 mya s orrorinem a některými druhy australopitéků (konkrétně Australopithecus anamensis a Australopithecus afarensis, které řadí do rodu Preanthropus) v lidské linii a ardipity a robustními australopitéky neboli parantropiny (včetně Australopithecus africanus) v jiné větvi, která vymřela.
OBJEVENÍ A GEOGRAFICKÝ ROZSAH
Známé jsou pouze dvě naleziště tohoto druhu, Aragai a Kapsomin, obě se nacházejí v Tugenských vrších v Keni (viz obrázek 7.2).
FYZIKÁLNÍ CHARAKTERISTIKA
Několik částí těl bylo nalezeno. Zkameněliny se skládají z části pažní kosti, stehenní kosti a dolní čelisti, distální kosti palce (phalanx) a několika zubů. K primitivním znakům patří zbytky honáckého komplexu s velkými špičáky a „polodřeňovým“ premolárem. Stoličky byly pokryty silnou sklovinou jako u pozdějších homininů, a i když byly malé jako naše, nebyly tak laterálně rozšířené. Senut a Pickford tvrdí, že stehenní kost O. tugenensis je velmi podobná lidské, s velkou hlavicí a nosným/bikondylárním úhlem jako u homininů, a je tedy součástí lidské linie.
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ZPŮSOB ŽIVOTA
Všeobecně se uznává, že O. tugenensis byl bipední a že pravděpodobně praktikoval podobný způsob života jako ardipiti a australopitéci. Byli tedy pravděpodobně polopouštní, potravu hledali na stromech i na zemi a stromy využívali ke spánku a bezpečí. Jejich lidem podobnější stehenní kost a silná sklovina stoliček je však více spojuje s australopitéky, a tak pravděpodobně trávili více času na zemi než ardipitéci a využívali větší procento suchozemských zdrojů, které způsobují větší opotřebení zubů. O. tugenensis navíc stejně jako Australopithecus afarensis vykazuje zbytky komplexu honování, a může tak být předkem australopitéků.