GuidingEdit
Honeyguide jsou pojmenovány podle pozoruhodného zvyku, který se vyskytuje u jednoho nebo dvou druhů: navádějí lidi ke včelím koloniím. Po otevření úlu a odebrání medu se pták živí zbylými larvami a voskem. Toto chování je dobře prozkoumáno u medojeda velkého; některé autority (podle Friedmanna, 1955) uvádějí, že se vyskytuje také u medojeda šupinatého, zatímco jiné s tím nesouhlasí (Short a Horne, 2002). Volně žijící medojedi prokázali schopnost porozumět lidskému volání, které je doprovází při hledání medu. Někteří odborníci se domnívají, že koevoluce medojeda s člověkem sahá až k předkovi člověka Homo erectus, který vyráběl kamenné nástroje, asi před 1,9 milionu let. Navzdory všeobecnému přesvědčení žádné důkazy nenasvědčují tomu, že medojedi provázejí medojeda; ačkoli o tom existují videa, objevila se obvinění, že jsou zinscenovaná.
Ačkoli není známo, že by většina zástupců čeledi při hledání vosku verbovala „následovníky“, jazykovou extrapolací se jim také říká „medojedi“.
RozmnožováníEdit
Známo je rozmnožovací chování osmi druhů rodu Indicator a Prodotiscus. Všichni jsou snůškovými parazity, kteří snášejí jedno vejce do hnízda jiného druhu a kladou vejce v sériích po přibližně pěti během 5-7 dnů. Většina z nich upřednostňuje druhy hnízdící v norách, často příbuzné brhlíky a datly, ale Prodotiscus parazituje na pohárkových hnízdech, jako jsou bělořiti a pěnice. Je známo, že medojedi fyzicky vyhazují mláďata svých hostitelů z hnízd a na zobáku mají háčky ostré jako jehly, kterými propichují hostitelská vejce nebo mláďata usmrcují.
Je známo, že afričtí medojedi kladou svá vejce do podzemních hnízd jiných druhů včelojedů. Mláďata medojedů zabíjejí vylíhlá mláďata hostitele svými jehlovitě ostrými zobáky hned po vylíhnutí, podobně jako to dělají mláďata kukaček. Matka medojeda zajišťuje, aby se její mládě vylíhlo jako první, a to tak, že před snesením vajíčka ho ještě jeden den vnitřně inkubuje, aby mělo náskok ve vývoji oproti hostitelským potomkům.
.