Historická kritika prokázala, že původní Buddhovo učení nelze nikdy poznat. Zdá se, že učení Gautamy Buddhy si jeho žáci zapamatovali. Po Buddhově smrti se v Radžágě konala rada, aby mohla být Buddhova slova přednesena a odsouhlasena. Na poradě se vyskytly rozdílné názory a protichůdné vzpomínky. Přednost dostaly názory Kayshapy a Anandy, kteří byli významnými Buddhovými žáky. O sto let později se konal druhý koncil ve Vesali. Teprve po 400 letech, po Buddhově smrti, byly jeho učení a doktríny sepsány. Jejich pravosti, pravdivosti a čistotě byla věnována jen malá pozornost.
BUDDHISTICKÁ PÍSMENA
Buddhistická písma lze rozdělit na následující:
A. Pálijská literatura
Nejdůležitější ze všech buddhistických písem je TRI-PITAKA, která je v pálijském textu. Předpokládá se, že jde o nejstarší zaznamenanou buddhistickou literaturu, která vznikla v 1. století př. n. l. Pálijskou literaturu si monopolizovala buddhistická sekta hínajána. TRI-PITAKA neboli Tři koše zákonů se skládá ze tří knih:
1. Kniha Tři koše zákonů. Vinája pitaky: „Pravidla chování“:
2. SuIa Pitaka: „Rozpravy“: Kniha kázně, která se zabývá především pravidly řádu: Sbírka kázání a promluv Gautamy Buddhy a událostí z jeho života. Je to nejdůležitější Pitaky a skládá se z pěti oddílů známých jako nikáje.
3. Abhidhamma: ‚Rozbor učení‘: Analytické a logické rozpracování prvních dvou pitak, které je známé jako buddhistická metafyzika. Obsahuje rozbor a výklad buddhistické nauky.
B. Sanskrtská literatura
Mahájánovci dávali přednost sanskrtské literatuře. Sanskrtská literatura se neredukovala na sbírku ani na kancionál jako pálijská literatura. Tím se velká část původní sanskrtské literatury ztratila. Některé z nich byly přeloženy do jiných jazyků, například do čínštiny, a nyní jsou znovu překládány do sanskrtu.
1. Křesťanská literatura. Maha vastu: „Vznešený příběh“: Nejslavnější dílo v sanskrtu, které bylo obnoveno z čínského překladu. Skládá se z obsáhlé sbírky legendárních příběhů.
2. Lalitavistara: Jedna z nejsvětějších sanskrtských literatur. Patří do prvního století po Kristu, 500 let po Buddhově smrti. Obsahuje zázraky, které lidé milující pověry připisovali Buddhovi.
UČENÍ BUDDHY
A. Ušlechtilé pravdy:
Hlavním učením Gautamy Buddhy je to, co buddhisté nazývají „Čtyři ušlechtilé pravdy“:
1. Čtyři ušlechtilé pravdy. V životě existuje utrpení a bída .
2. Příčinou tohoto utrpení a bídy je touha.
3. Utrpení a bídu lze odstranit odstraněním touhy.
4. Touhu lze odstranit následováním osmičlenné stezky.
B. Ušlechtilá osmičlenná stezka:
1. Správné názory
2. Správné myšlenky
3. Správná řeč
4. Správné jednání
5. Správné myšlenky
6. Správné jednání
7. Správný způsob života
6. Správné úsilí
7. Správná všímavost
8. Správná meditace
C. Nirvána:
„Nirvána“ doslova znamená „sfouknutí“ nebo „vyhasnutí“. Podle buddhismu je to konečný cíl života a lze jej popsat různými slovy. Je to ustání všech strastí, kterého lze dosáhnout odstraněním touhy následováním osmičlenné stezky
FILOSOFIE BUDDHISMU JE SAMOZŘEJMOST – KONTRADIKCE
Aby někdo chtěl následovat buddhismus, měl by nejprve mít touhu následovat Čtyři ušlechtilé pravdy a osmičlennou stezku. Jak můžeme následovat Čtvrtou ušlechtilou pravdu, tj. následovat Osmičlennou stezku, pokud nemáme touhu následovat Osmičlennou stezku. Stručně řečeno, touhu lze odstranit pouze tím, že budeme mít touhu následovat Osmizákladovou stezku. Pokud nenásledujete Osmičlennou stezku, nelze touhu odstranit. Tvrdit, že touhu odstraníme pouze tím, že budeme mít neustále touhu, je v rozporu se sebou samým a také sebezničující.
POJETÍ BOHA V BUDDHISMU
Buddha o existenci či neexistenci Boha mlčel. Je možné, že vzhledem k tomu, že Indie byla utopena v uctívání modly a antropomorfismu, byl by náhlý krok k monoteismu drastický, a proto se Buddha možná rozhodl o otázce Boha mlčet. Existenci Boha nepopíral.
Buddhy se jednou jeden žák zeptal, zda Bůh existuje? Odmítl odpovědět. Na nátlak řekl, že když vás bolí břicho, soustředili byste se na zmírnění bolesti, nebo na studium lékařského předpisu. „Není mým ani vaším úkolem zjišťovat, zda Bůh existuje – naším úkolem je odstraňovat utrpení světa“. Buddhismus poskytl místo Boha Dhammu neboli „neosobní zákon“. To však nemohlo uspokojit touhu lidských bytostí a náboženství svépomoci se muselo změnit v náboženství příslibu a naděje. Sekta hínajána nemohla lidem poskytnout žádný příslib vnější pomoci. Sekta mahájána učila, že Buddhovy bdělé a soucitné oči jsou upřeny na všechny nešťastné bytosti, čímž z Buddhy udělala Boha. Mnozí badatelé považují vývoj boha v buddhismu za důsledek hinduismu.
Mnozí buddhisté přijali místního boha, a tak se náboženství „bez boha“ změnilo v náboženství „mnoha bohů“ – velkých i malých, silných i slabých a mužských i ženských. ‚Člověk-Bůh‘ se zjevuje na zemi v lidské podobě a čas od času se inkarnuje. Buddha byl proti kastovnímu systému rozšířenému v hinduistické společnosti.
MUHAMMAD (PBUH) V BUDDHISTICKÝCH PÍSNÍCH:
A. Buddha prorokoval příchod Maitréji
1. ČakkavaU Sinhnad SuIanta D. III, 76:
„Na světě povstane Buddha jménem Maitréja (dobrotivý), svatý, nejvyšší, osvícený, obdařený moudrostí v jednání, příznivý, znalý vesmíru:
„To, co pochopil svým nadpřirozeným poznáním, zveřejní tomuto vesmíru. Bude hlásat své náboženství, slavné ve svém původu, slavné ve svém vrcholu, slavné v cíli, v duchu i v liteře. Bude hlásat náboženský život, zcela dokonalý a důkladně čistý; tak jako já nyní hlásám své náboženství a podobný život hlásám. Bude udržovat společnost mnichů čítající mnoho tisíc, stejně jako já nyní udržuji společnost mnichů čítající mnoho set.“
2. Posvátné knihy Východu svazek 35 str. 225:
„Říká se, že nejsem jediný Buddha, na němž závisí vedení a řád. Po mně přijde další Buddha maitreya takových a takových ctností. Já jsem nyní vůdcem stovek, on bude vůdcem tisíců.“
3. Buddhovo evangelium od Caruse str. 217 a 218 (Z cejlonských pramenů):
„Ánanda řekl Požehnanému: ‚Kdo nás bude učit, až odejdeš? A Požehnaný odpověděl: ‚Nejsem první Buddha, který přišel na zem, ani nebudu poslední. V pravý čas se na světě objeví jiný Buddha, svatý, svrchovaně osvícený, obdařený moudrostí v jednání, příznivý, znalý vesmíru, nesrovnatelný vůdce lidí, mistr andělů i smrtelníků. Ten vám zjeví tytéž věčné pravdy, jimž jsem vás učil Já. Bude hlásat své náboženství, slavné ve svém vzniku, slavné ve svém vyvrcholení a slavné v cíli. Bude hlásat náboženský život, zcela dokonalý a čistý, jaký nyní hlásám já. Jeho učedníků bude mnoho tisíc, zatímco mých mnoho stovek.
Ananda se zeptal: „Jak ho poznáme?
Blahoslavený odpověděl: „Bude znám jako Maitréja.“
Maitréja
Sanskrtské slovo „Maitréja“ nebo jeho pálijský ekvivalent „MePejja“ znamená milující, soucitný, milosrdný a dobrotivý. Znamená také laskavost a přívětivost, soucit atd. Jedno arabské slovo, které je ekvivalentem všech těchto slov, je ‚Rahmat‘. V súře Al-Anbíja:
„Neposlali jsme tě, nýbrž jako milosrdenství pro všechna stvoření.“ V súře Al-Anbíja:
„Poslali jsme tě jako milosrdenství pro všechna stvoření.
Prorok Muhammad (pbuh) byl nazván milosrdným, což je „maitri“. Slova milosrdenství a milosrdný jsou ve Svatém Koránu zmíněna ne méně než 409krát.
Každá kapitola Slavného Koránu, kromě kapitoly 9, tj. súry Tauba, začíná krásnou formulí: „Bismillah Hir-Rahman Nir-Rahim“, což znamená „Ve jménu Alláha, Nejmilosrdnějšího, Milosrdného“.
Slovo Muhammad se v různých jazycích píše také jako „Mahamet“ nebo „Mahomet“ a různými dalšími způsoby. Slovo „Maho“ nebo „Maha“ v pálijštině a sanskrtu znamená Velký a Vznešený a „MePa“ znamená milosrdenství. Proto „Mahomet“ znamená „Velké milosrdenství“.
B. Buddhovo učení bylo esoterické a exoterické:
Svaté knihy Východu, svazek 11, str. 36 Maha-Parinibbana SuIa kapitola 2 verš 32:
„Hlásal jsem pravdu, aniž bych dělal rozdíl mezi exoterickým a esoterickým učením, neboť pokud jde o pravdy, Ánando, Tathágata nemá nic takového jako sevřenou pěst učitele, který něco zadržuje“. Muhammad (pbuh) na příkaz Všemohoucího Boha předával poselství a učení, aniž by činil jakýkoli rozdíl mezi esoterickým a exoterickým. Korán se za Prorokových časů veřejně recitoval a recituje se tak dodnes. Prorok muslimům přísně zakázal skrývat učení.
C. Oddaní služebníci Buddhů:
Svaté knihy Východu svazek 11 str. 97 Maha-Parinibbana SuIa kapitola 5 verš 36:
„Poté Požehnaný oslovil bratry a řekl: ‚Kdokoli, bratři, byli arahat-buddhy po dlouhé věky minulosti, byli služebníky právě tak oddanými těm Požehnaným, jako byl Ananda mně. A kdokoli z bratří bude v budoucnu Arahat-Buddhou, budou to služebníci stejně oddaní těm Požehnaným, jako byl Ananda mně.“
Buddhovým služebníkem byl Ananda. Muhammad (pbuh) měl také služebníka jménem Anas (r.a.), který byl synem Malika. Anas (r.a…) byl Prorokovi představen svými rodiči. Anas (r.a…) vypráví: „Moje matka mu řekla: ‚Ó, Posle Boží, zde je tvůj malý služebník'“. Dále Anas vypráví: „Sloužil jsem mu od svých osmi let a Prorok mě nazýval svým synem a svým malým miláčkem“. Anas (r.a…) zůstal po Prorokově boku v míru i ve válce, v bezpečí i v nebezpečí až do konce svého života.
Anas (r.a.), i když mu bylo pouhých 11 let, zůstal po Prorokově boku během bitvy u Uhudu, kde byl Prorokův život ve velkém nebezpečí. Dokonce i během bitvy u Honainu, kdy byl Prorok obklíčen nepřáteli, kteří byli lučištníky, stál Anas (r.a…), kterému bylo pouhých 16 let, při Prorokovi. Anase (r.) lze jistě přirovnat k Anandovi, který stál po boku Gautama Buddhy, když se k němu přiblížil rozzuřený slon
ŠEST KRITÉRIÍ PRO IDENTIFIKACI BUDDY
Podle Buddhova evangelia od Caruse str. 214:
„Požehnaný řekl: ‚Jsou dvě příležitosti, kdy se Tathágatův vzhled stává jasným a mimořádně zářivým. V noci, Ánando, v níž Tathágata dospívá k nejvyššímu a dokonalému vhledu, a v noci, v níž definitivně odchází v onom ultra odchodu, který nezanechává nic, co by zůstalo z jeho pozemské existence.‘ „
Podle Gautama Buddhy je následujících šest kritérií pro rozpoznání Buddhy.
i) Buddha dosahuje nejvyššího a dokonalého vhledu v noci.
ii) Při příležitosti svého úplného osvícení vypadá mimořádně jasně
iii) Buddha umírá přirozenou smrtí.
iv) Umírá v noční době.
v) Před svou smrtí vypadá mimořádně jasně.
vi) Po své smrti Buddha přestává na zemi existovat.
.