Když Muscle Car Review v listopadovém čísle roku 1984 označil Buick GS Stage 1 z roku 1970 za třetí nejrychlejší muscle car všech dob, obdržel časopis řadu telefonátů a dopisů od rozzlobených automobilových nadšenců, kteří se na něj zlobili. Nikdo nemohl uvěřit, že dědečkův Buick je na seznamu výše než GTO Judge, Chevelle LS6 a dokonce i nejrychlejší Mopary s motorem Hemi.
Čísla však nelhala. Po projití desetiletých silničních testů z největších automobilových publikací se Buick se zaznamenaným časem 5,5 sekundy z nuly na sto a 13,4 sekundy na čtvrt míle umístil pouze za 427 Cobra Roadster a Corvette 427 z roku 1966.
S konzervativně udávaným výkonem 360 koní a točivým momentem 510 N.m. nebyl Stage 1 GS a jeho mohutný motor V8 o objemu 455 cm3 něčím, s čím byste se chtěli utkat na semaforu. Ať už si to ostatní majitelé muscle carů chtěli připustit, nebo ne, mnozí se to naučili na vlastní kůži.
Ačkoli byly vozy Stage 1 GS a GSX prakticky nedotknutelné, málo známou pravdou bylo, že inženýři Buicku připravovali něco mnohem silnějšího: Stupeň 2 byl navržen tak, aby rozšířil hranice výkonu svalnatých vozů na dosud nevídanou úroveň.
Před zahájením výroby prodal Reynolds Buick ve West Covině v Kalifornii spolumajitelům Lenniemu „Popovi“ Kennedymu a Jimu Bellovi (zakladateli firmy Kenne Bell) obyčejný model Stage 1 s dohodou, že na něm vyzkouší firemní komponenty pro Stage 2. Dennis Manner z konstrukční kanceláře Buick úzce spolupracoval s Bellem a díly byly odeslány, otestovány a odeslány zpět.
S odhadovaným výkonem 540 koní dokázaly Buicky Stage 2 s dvojicí závodních slicků jet rychlostí 10,70 na 123 mil za hodinu. Ne, to není překlep. Říkáte si, proč je kolem toho Hellcatu tolik povyku?“
Naneštěstí bylo toto balení považováno za příliš horké pro jízdu na ulici. Zdálo se, že svět není připraven na první tovární desetivteřinové auto. To však Buicku nebránilo v tom, aby nabízel díly Stage 2 přes pult a nechal je instalovat svými dealery.
Na letošním Buick GS Nationals, který se konal v Bowling Green v Kentucky od 14. do 17. října, byl vystaven jeden vzácný exemplář, který měl paket Stage 2 instalovaný společností Dunn Buick Inc. v Oklahoma City. Díky několika sponzorům a širokým závodním slickům Firestone Drag 500, které se vyjímaly pod zadními čtvrtkami, bylo rozhodně znát, že se nejedná o obyčejný Buick.
V porovnání se standardním modelem GS 455 patřily k jediným změnám exteriéru modelu Stage 2 speciální označení a přidání lisované ocelové lopatky na kapotu namísto dvojité vzduchové soustavy Gran Sport. Agresivní lopatka byla vylisována do kapoty základního modelu Skylarku a pod ní byl vyříznut otvor pro nasávání studeného vzduchu.
Nejvýznamnějšími komponenty sady Stage 2 pod kapotou byly hlavy s vysokým průtokem (143,50 USD), vačkový hřídel Mark IV se 7 000 otáčkami za minutu (278 USD), dvanáctiválec.5:1, kované písty TRW (502 USD), hliníkové sání Edelbrock B4B (125,99 USD), karburátor Carter TQ Competition Series 1000 CFM (105,99 USD), 2-1/8palcová náhlavní soustava Kustom Equipment (149,95 USD) a sání 4.78 kroužek a pastorek pro lepší startovací schopnosti (99,95 USD) – v dobových dolarech.
Za celkovou cenu 3 147,53 USD včetně instalačních poplatků nebyl balíček Stage 2 rozhodně pro slabé povahy. Vzhledem k tomu, že pěkně volitelný Buick 455 Stage 1 stál něco málo přes 4 000 dolarů, jednalo se o dalších 75 % původní pořizovací ceny vozidla. Ačkoli vám to asi nemusím připomínat, v 70. letech to byly pořádné peníze.
V roce 1970 Buick údajně vyrobil dva tovární vozy Stage 2 spolu s několika mulami s vylepšenými hlavami s vysokým průtokem. Místo, kde se vozy nacházejí, není dodnes známo. Ačkoli to po téměř půlstoletí skrývání není zdaleka pravděpodobné, doufejme, že na jeden z nich nenarazíte v odstavných pruzích svého oblíbeného závodního okruhu. Bezpochyby bude váš růžový lístek jistě v bezprostředním ohrožení.