Po opravdu zajímavé fantazii plné šípů se zdá, že se přátelé Kristiansenovi & vracejí ke své nejoriginálnější myšlence z roku 2015, nyní v nedávném clickbaitu časopisu New Scientist Příběh nejvražednějších lidí všech dob odhalený v dávné DNA (2019):
Týmy vedené Davidem Reichem z Harvard Medical School a Eske Willerslevovou z Kodaňské univerzity v Dánsku nezávisle na sobě oznámily, že obyvatelé hrobů ze šňůrové keramiky v Německu mohou vysledovat přibližně tři čtvrtiny svých genetických předků k Jamnajcům. Zdálo se, že lidé Corded Ware pouze nekopírovali Yamnaye; do značné míry byli skutečně původem Yamnayové.
Pokud si myslíte, že jste ten film viděli, je to proto, že jste ho viděli. Už jsou v tom zase, šňůrová keramika z Jamny, a další „stepní předci“ = „více indoevropští“. Zdá se, že od roku 2015 jsme se o „stepním původu“ nic nedozvěděli. Ale je toho víc:
Genocidní národy, které „mění kulturu“
Dramaticky se změnily pohřební zvyklosti, objevila se třída válečníků a zdá se, že došlo k prudkému nárůstu smrtícího násilí. „Jsem stále více přesvědčen, že muselo dojít k jistému druhu genocidy,“ říká Kristian Kristiansen z univerzity ve švédském Göteborgu.
Spolupráce odhalila, že vznik a počáteční šíření kultury zvoncovitých pohárů mělo jen málo společného – přinejmenším z genetického hlediska – s expanzí jamnajského nebo šňůrovitého lidu do střední Evropy. „Začalo to v roce Právě v této oblasti byly nalezeny nejstarší předměty Bell Beaker – včetně hrotů šípů, měděných dýk a charakteristických zvoncovitých hrnců – v archeologických nalezištích datovaných uhlíkovou metodou do doby před 4700 lety. Poté se kultura zvoncovitých pohárů začala šířit na východ, i když lidé víceméně zůstali na místě. Zhruba před 4600 lety se dostala až k nejzápadnějšímu lidu Corded Ware v okolí dnešního Nizozemska. Z dosud nejasných důvodů ji lid Corded Ware plně přijal. „Jednoduše převzali část balíčku Bell Beaker a stali se lidmi Beaker,“ říká Kristiansen.
Důležitá může být skutečnost, že genetická analýza ukázala, že Britové pak během několika generací téměř vymizeli. Naznačuje to, že schopnost násilí, která se objevila v době, kdy Yamnaya žila na euroasijské stepi, zůstala zachována, i když se tito lidé přesunuli do Evropy, změnili identitu z Yamnaya na Corded Ware a pak opět přešli z Corded Ware na Bell Beaker.
Všimli jste si, co tam Kristiansen udělal? Muži z Yamnaya „změnili identitu“ na Corded Ware, pak „změnili identitu“ na Bell Beakers… Takže nejagresivnější národy, které kdy existovaly a vyhlazovaly všechny ostatní Evropany, ve skutečnosti nebyly tak násilné, když přijímaly zcela odlišné kultury, jejichž hlavním pojítkem je, že stavěly kurgany (ano, Gimbutas žije dál).
NOTE. Mimochodem, aby bylo jasno, „genocidní“ jsou pouze Indoevropané. Ne jako neolitičtí zemědělci nebo paleolitické či mezolitické populace nebo novější národy doby bronzové či železné, které také nahradily Y-DNA z mnoha regionů…
Ve skutečnosti existují mnohem silnější důkazy o tom, že tito Jamnajští bukanýři byli bezohlední. Přibližně před 4500 lety se vytlačili na západ na Pyrenejský poloostrov, kde o několik století dříve vznikla kultura zvoncovitých pohárů. Podle výzkumu velkého týmu včetně Reicha, který byl zveřejněn tento měsíc, bylo možné během několika generací vysledovat asi 40 procent DNA lidí v regionu až k příchozím Jamnajským Beakerům. Ještě pozoruhodnější je, že analýza starověké DNA odhalila, že v podstatě všichni muži mají chromozomy Y charakteristické pro Jamnajce, což naznačuje, že děti měli pouze jamnajští muži.
„Střet těchto dvou populací nebyl přátelský, nebyl rovnocenný, ale střet, kdy muži zvenčí vytlačovali místní muže, a to téměř úplně,“ řekl Reich v září časopisu New Scientist Live. To podporuje Kristiansenův pohled na Yamnaye a jejich potomky jako na téměř nepředstavitelně násilné lidi. Chystá se totiž publikovat práci, v níž tvrdí, že byli zodpovědní za genocidu mužů neolitické Evropy. „Je to jediný způsob, jak vysvětlit, že nepřežily žádné mužské neolitické linie,“ říká.“
Takže tito nepředstavitelně násilní muži z rodu Yamnaya měli děti výhradně se svými chromozomy Y… ale ne holandské jednohrobové národy. Tito skvělí velcí stepní seveřané si vyměnili kulturu, hlavový index… a chromozom Y z R1a (a dalších) na R1b-L151, aby rozšířili Italo-Celtic From The West™.
Je úsměvné, jak (přesně jako jejich poslední legrační epizoda PIE z jihu Kavkazu) tento nový vizionářský nápad okopírovala Kodaň od amatérských přátel (nebo to bylo naopak?) byla odmítnuta ještě předtím, než vyšel tento článek, v Olalde et al. (2019), a že fanoušci „šňůrové keramiky=indoevropané“ se stali parodií sebe sama.
Co se vám nelíbí na roce 2019 se vším tím přeskakováním mezi starými a novými zvířecími teoriemi?
POZN. Chtěl bych si (opět) postěžovat, že obsedantní myšlenka Dánů je, že Dánsko CWC je (překvapení!) předgermánské společenství, takže to nemá nic společného se „stepním původem = indoevropským“ (nebo dokonce s „šňůrovou keramikou = indoevropskou“, když už jsme u toho), ale zase máte Kocha, který stále argumentuje pro Kelty ze západu, Kortlandta, který stále argumentuje pro baltoslovanštinu z východu, a – což je nepochybně nejhorší ze všeho – etnonacionalisty typu „R1a=IE / R1b=Vaskoněmčina / N1c=Uralština“, kteří navzdory genetickému výzkumu argumentují tím, co je zrovna potřeba.
Připravte se tedy na další epizodu nativistické a haploskupinové fetišistické komedie, nyní se západními a východními Evropany ruku v ruce: Samara -> Chvalynsk -> Yamnaya -> Bell Beaker mluvil vaskonsko-tyrsensky, protože R1b. Počkejte si…
Avantgardní skupiny Yamnaya
Na vážnou notu, zajímavý komentář Hejda v článku:
Zářným příkladem tohoto rozdílu je nález učiněný u města Valencina de la Concepción v jižním Španělsku. Archeologové, kteří tam pracovali, nalezli jamnajský kurgan, pod nímž bylo pohřbeno tělo muže s dýkou a sandály podobnými jamnajským a zdobené červeným pigmentem stejně jako jamnajští mrtví. Pohřeb je však starý 4875 let a genetické informace naznačují, že lidé příbuzní Yamnayům se dostali tak daleko na západ možná až před 4500 lety. „Z genetického hlediska jsem si naprosto jistý, že tento pohřeb nemá nic společného s Yamnayi ani se šňůrovou keramikou,“ říká Heyd. „Ale z kulturního hlediska – z hlediska identity – je tu aspekt, který s nimi může být jasně spojen.“ Zdá se, že ideologie, životní styl a posmrtné rituály Yamnayů mohly někdy daleko předběhnout migranty.
POZN. Snažil jsem se zjistit, o jaký kurgan se jedná, prohlížel jsem si tento text na archeologickém nalezišti, ale nenašel jsem nic kromě občasných okrových a votivních sandálů, které jsou obvyklé. Neví některý čtenář, který to je?“
Všimněte si, že když přidáte všechny ty předsunuté nálezy Yamna ze střední a západní Evropy, včetně tohoto z jižního Španělska, začnete mít dobrou představu o územích obsazených později expandujícími Východními Bell Beakery. Víceméně stejně jako předsunuté nálezy Abaševa a Sintašty v Zeravšanském údolí předznamenaly se stepí související expanzi Srubna-Andronova v Turanu…
Nevypadá to, že by se cesty Proto-Beakerů a Yamnů prostě „zkřížily“ v nějakém přesném čase v okolí Dolního Dunaje a lidé z Yamny si „vyměnili kultury“. Zdá se, že mnoho předsunutých skupin Yamny, pravděpodobně ještě v dálkovém kontaktu s osadníky Yamny z Karpatské kotliny, bylo usazeno v různých evropských oblastech již v první polovině 3. tisíciletí př. n. l., tedy ještě před explozivní expanzí Východních Zvonokosů cca 2500 př. n. l.. Jak uvádí Heyd, podél středního a dolního Dunaje a jeho přítoků existuje potenciálně mnoho dosud nenalezených osad Yamna, které spojují Karpatskou kotlinu se západní a severní Evropou.
Tyto předsunuté skupiny by snáze transformovaly své oslabené východní jamnské vazby s módním proto-bekerským balíkem expandujícím ze západu (a obklopujícím všechna tato volně propojená sídliště), stejně jako jamnské materiály ze Sevilly pravděpodobně představují těsný kulturní kontakt chalkolitické Iberie s jamnským sídlištěm (nejbližší známá lokalita s jamnskými rysy se nachází u Alsaska, kde se pravděpodobně bude nacházet vysoký jamnský původ u jedince Bell Beaker R1b-L151).
To neznamená, že nedošlo k sekundární plnohodnotné migraci z Karpatské kotliny a blízkých sídlišť, stejně jako šňůrová keramika ukazuje na sekundární (A-horizont?) migraci na východ s R1a-Z645. Znamená to jen, že před expanzí zvoncovitých pohárů existoval složitý obraz kontaktů mezi jamnou a evropskými chalkolitickými skupinami. Nezdá se mi to dost genocidní na populární film, tho.
Související
- Genetická a kulturní bariéra pontsko-kaspické stepi – lesostepní ekoton
- ASoSaH Přečteno (II): Haploskupiny Y-DNA u Uralců (kromě R1a-M417)
- ASoSaH Reread (I): Y-DNA haploskupiny mezi Indoevropany (kromě R1b-L23)
- Velmi „jamnajská“ východní zvonkohra z Francie, pravděpodobně R1b-L151
- „Stepní původ“ krok za krokem: Chvalynsk, Sredni Stog, Repin, Yamna, Corded Ware
- Východní zvoncovité korálky, příměs in situ osadníků Yamna a GAC-like skupin v Maďarsku
- Kavkaz genetická a kulturní bariéra; Yamna s dominancí R1b-M269; Yamna osadníci v Maďarsku se shlukují s Yamna
- Imigrace a transhumance ve starší době bronzové v Karpatské kotlině
- Stepský a kavkazský eneolit: Nové klíční kameny EHG-CHG-ANE předků ve stepních skupinách
- Dzudzuana, Sidelkino, a kavkazský příspěvek k pontsko-kaspické stepi
- O původu haploskupiny R1b-L51 u pozdních osadníků Repinu / rané Jamny
- O původu a šíření haploskupiny R1a-Z645 z východní Evropy
- Původ kultury šňůrové keramiky: O původu a expanzi Kurganů s náčelníky Chvalinska-Novodanilovska
- Srední Stog, Proto-Corded Ware a jejich „stepní příměs“
- O žezlech, koních a válce: O chvalynských migrantech na Kavkaze a v Podunají
- Koncept „odlehlých“ v lidské anatomii (III): Pozdně neolitické vzorky z Pobaltí a počátky kultury se šňůrovou keramikou