Pomocí našeho experimentálního textového editoru Emphasis AI jsme analyzovali úvodní věty pěti populárních románů. Tady je, co jsme zjistili.
„Byl jasný chladný dubnový den a hodiny odbíjely třináct.“
Pokud jde o první věty, úvodní věta románu 1984 od George Orwella je klasika. Robert McCrum, autor knihy The Story of English, ji v deníku Guardian označuje za „přirozenou“, „přesvědčivou“ a „křišťálovou“. Deník Telegraph ji uvádí jako jednu z 30 skvělých úvodních vět v literatuře. Dokonce se o ní diskutuje na Redditu, kde ji popisují jako „zvláštní“ a „znepokojivou“.
O síle této věty se diskutuje od vydání Orwellova mistrovského díla v roce 1949. Obecně se má za to, že věta působí tak silným dojmem, protože rychle zprostředkovává pocit, že něco není v pořádku.
S touto analýzou sice souhlasíme, ale zároveň se domníváme, že se zcela míjí účinkem. První řádek románu 1984 zanechává tak silný dojem, protože ho Orwell udělal zelený.
Podtržení AI klasifikuje jakoukoli větu se sedmi znaky jako zelenou větu. Ve výše uvedeném příkladu jsou všechna zvýrazněná slova znaky, které lze považovat za významové jednotky.
Když věta obsahuje sedm znaků, stane se něco zajímavého. Sedm znaků se spojí a vytvoří novou poznávací jednotku. V důsledku toho mohou zelené věty zanechat v mysli čtenáře živý dojem, který často vyvolá obraz, pocit nebo emoci.
V zelených větách zpravidla dochází k efektu při čtení posledního slova. Umístěním slova „třináct“ na konec prvního řádku románu 1984 jej Orwell umocňuje. Výsledkem je „podmanivá“ věta, kterou čtenáři dodnes považují za „znepokojivou“.
Když se zelená
Protože se sedm znaků spojuje do nové kognitivní jednotky, může se zdát, že zelené věty vyvolávají miniaturní svět významů. Vidíme to v první větě Neuromancera Williama Gibsona, která obdivuhodně vystihuje autorovu kyberpunkovou estetiku.
Zelené věty také mohou ve čtenáři vyvolat pocit očekávání. V úvodní větě románu Harukiho Murakamiho Bezbarvý Tsukuru Tazaki a jeho léta pouti se nejprovokativnější slovo „umírání“ objevuje na konci věty.
Mezi vyvolanými účinky je i touha vědět, proč Tazaki dokázal myslet jen na umírání. Tato touha povzbuzuje čtenáře, aby četl dál.
Zelené věty se velmi dobře kombinují s ostatními barvami vět. V úvodním odstavci knihy Historie hledače rozkoší Richard Mason následuje po zelené větě věta modrá. Díky tomu se zájem vyvolaný zelenou větou soustředí do závěrečných slov modré věty, kde Mason představuje zápletku.
Výsledkem je román, který čtenáře zaháčkuje v prvních dvou větách.
Zelená není jediná cesta
Ale první věta nemusí být zelená, aby byla skvělá. Caitlin Doughtyová to dokazuje v úvodním odstavci svých memoárů Smoke Gets in Your Eyes: And Other Lessons from the Crematory (Kouř se ti dostane do očí: A další lekce z krematoria).
Doughtyho rozhodnutí udělat první větu žlutou jí umožnilo zdůraznit nesourodou myšlenku holení mrtvoly. Své čtenáře pak zaháčkuje stejnou barevnou kombinací, jakou použil Mason ve své knize. Efekt je překvapivý, živý a velmi čtivý.
Pomozte nám vylepšit Emphasis AI tím, že se stanete betatesterem! Beta-testování je snadné. Jednoduše si program vyzkoušejte zde a zde nám zanechte zpětnou vazbu.
Více z Emphasis AI
- Emphasis AI je živě!
- Nervová věda za Emphasis AI
- Hůl Jeana Toomera je mistrovským dílem emfáze
Tento článek byl optimalizován pomocí emphasis.ai
.