Jak zastavit psa, který honí auta nebo cokoli, co nechcete, aby honil!
Honění aut a jiných vozidel je pro některé majitele psů velkým problémem. Může to být velmi nebezpečné jak pro psa, tak pro všechny zúčastněné lidi. Řidiči mezi námi vědí, že by neměli uhýbat, aby se vyhnuli malým zvířatům, která se náhle objeví na silnici, ale je to přirozený reflex. Může to však mít fatální následky.
Zastavit psa před pronásledováním aut je velmi podobné jako zastavit je před pronásledováním ovcí, dobytka nebo jiných hospodářských zvířat. Nelze to udělat rychle jinak než fyzickým zadržením psa nebo jeho zavřením.
Pokud jste odběrateli našich online návodů na výcvik ovčáckých psů, pochopíte, že jde o prastarý lovecký instinkt, který nutí psa honit hospodářská zvířata, a tentýž instinkt způsobuje, že někteří psi považují za „kořist“ auto nebo vozidlo na kolech – nebo v podstatě cokoli, co se pohybuje.
Pokud chcete, aby váš pes aportoval míček, mávejte míčkem dráždivě blízko psa, abyste ho podráždili, a když pes projeví zájem, míček mu hoďte. Pes vnímá rychle letící míček jako „útěk“ a honí se za ním, aby ho přinesl zpět.
Pokud bychom chtěli, aby pes míčky ignoroval, vyhnuli bychom se tomu, aby byly pro psa zajímavé. Míček bychom drželi v klidu a ne v lákavé blízkosti psa, dokud bychom si nebyli jisti, že ho bude ignorovat.
Podobně musíme psa povzbudit, aby považoval pohybující se vozidla za nudná. Funguje to nejen u vozidel a pohybujících se předmětů, ale i u ovcí, dobytka a jiných hospodářských zvířat. Vím to, protože v letech, kdy jsme zde pořádali kurzy výcviku ovčáckých psů, se k nám občas dostávali lidé s dobrými úmysly, kteří svého psa od štěněte denně venčili kolem pole s ovcemi.
Brzy se ukázalo, že když se tak stalo, šance, že by pes projevil zájem o práci s ovcemi, byla velmi malá. Tím, že chodili se psem kolem ovcí na vodítku (a tedy ho omezovali), i když štěněti nic neřekli, mu dávali najevo, že nechtějí, aby šel za ovcemi.
POZNÁMKA: Není těžké odradit psa od honby za auty a zároveň udržet jeho zájem o ovce tím, že mu mezi lekcemi honby za auty občas dopřejete malý trénink s ovcemi.
Jako tvorové zvyků se s věkem psů tyto zvyky hůře odstraňují. Odradit štěně od pronásledování vozidel je jednoduché. V osmi až dvanácti měsících to bude trochu obtížnější, ale pokud je psovi pět nebo šest let a celou tu dobu honí auta, bude to zkouška vaší trpělivosti! Dá se to zvládnout, pokud jste připraveni věnovat tomu čas, ale nebude to rychlé.
Pokud tedy máte štěně, které začíná jevit známky toho, že chce honit auta, není času nazbyt!
Ať už je jeho věk jakýkoli, musíte mít se psem opravdu dobré pouto. Tím poutem nemyslím, že pes sedí, zatímco mu dáváte pamlsky nebo ho hladíte po hlavě, myslím tím, že vás pes akceptuje jako svého vůdce a okamžitě k vám přijde. I když se mu nechce.
Nemyslím tím, když se honí za vozidlem. Než se dostane do této fáze, sestoupí „červená mlha“ a pes už nic neposlouchá. Myslím tím, když si pes hraje s hračkou nebo dělá něco, co ho zajímá, a vy ho zavoláte k sobě, měl by okamžitě přijít.
Nepoužívejte „tykání“. Pokud budete používat pamlsky, pes bude vázán na ně, a ne na vás. NIKDY nepoužíváme pamlsky k výcviku našich pracovních psů – ani na ovcích, ani mimo ně.
Dobrým testem vazby mezi vámi a psem je chůze na vodítku. Pokud pes chodí s uvolněným vodítkem po zhruba 90 % času (daleko od hospodářských zvířat nebo aut), je s vámi pravděpodobně docela dobře spjatý. Pokud za vodítko tahá, snaží se vás ovládat, a proto vás ještě plně nepřijal jako svého vůdce.
Nejjednodušší způsob, jak psa správně naučit na vodítko, je začít někde, kde je to (pro psa) nudné. Pokud je to možné, eliminujte jakékoli rušivé vlivy. Procházejte se psem na vodítku sem a tam. Pokud pes na vodítku tahá, opravte ho hrubým hlasem a stáhněte vodítko zpět. Dávejte samozřejmě pozor, abyste psovi neublížili.
Dávejte velký pozor, abyste se na psa nezlobili, a dbejte na to, abyste se chovali jako správný vůdce. Dobrý vůdce se nerozčiluje, když se něco nedaří, nekřičí a nekřičí, zůstává klidný a chválí, když se daří, ale také přísně pokárá, když se něco nedaří. Jakmile však jednou udělí přísnou korekci, je zapomenuta. Dobří vůdci nenesou zášť, jdou dál klidným, ale pevným způsobem.
Přesně tak byste se měli chovat ke svému psovi.
Jakmile budete mít psa řádně připoutaného k sobě, doporučuji, abyste ho velmi opatrně vystavovali pohybujícím se vozidlům, a to tak, že tato pohybující se vozidla budou pro psa co nejnudnější.
Veškerý výcvik psů v podstatě spočívá v tom, aby byl pro psa zpočátku co nejjednodušší, aby pochopil myšlenku, a pak velmi postupně přecházet na realističtější scénář.
Abyste toho dosáhli, mělo by být vozidlo zpočátku malé, pomalé a TICHÉ. Zpočátku byste to také měli dělat na zahradě, na poli nebo alespoň někde mimo veřejné komunikace, pokud je to možné.
Čím větší kontrolu máte, tím lépe, a provoz na veřejných komunikacích nemůžete kontrolovat, takže má smysl začít někde v bezpečí.
Ideálním začátkem by mohla být sekačka na trávu na vaší zahradě! Ideální by byla sekačka s pojezdem, ale postačí téměř jakákoli sekačka za předpokladu, že pes na její pohyb reaguje. Její nože by samozřejmě při výcviku psa neměly pracovat. Měl by ji řídit nebo obsluhovat někdo, kdo je ochoten vám pomoci a je připraven okamžitě zastavit, pokud by vám pes utekl nebo vás například zastavil.
Ne každý má dostatečně velkou zahradu, aby to mohl dělat, ale jde o princip, který chci popsat – udělejte z vozidel NUDU!
Bezpečnostní hledisko je vaší odpovědností a musíte ho brát velmi vážně.
Základem je, že psa přivedete ke stojícímu vozidlu – a pravděpodobně se od něj nedočkáte žádné reakce.
Dále řidič nastartuje motor. Pes by ho měl ignorovat. Pokud pes reaguje špatně, řidič vypne motor a vy psa odvedete dál.
Znovu nastartujete motor a řekněme, že pes zůstane klidný. V klidu s ním dojdete až k vozidlu (zatímco motor stále běží).
Stejně jako předtím (a v následujících fázích), pokud pes zůstane klidný, můžete opatrně přejít k další fázi. Pokud se pes začne vzrušovat nebo je obtížné ho jakýmkoli způsobem ovládat, vrátíte se o tolik fází zpět, kolik je potřeba, aby se pes opět uklidnil. (Mluvíme zde o NUDĚ.)
Jakmile bude pes stát v blízkosti stojícího vozidla se zapnutým motorem, odvedeme psa do bezpečné vzdálenosti a požádáme řidiče, aby s vozidlem popojel o několik metrů dopředu.
Pokud to psovi nevadí, požádáme řidiče, aby tentokrát popojel o kousek dál – a tak dále. Nakonec bude pes s jedoucím vozidlem v pohodě, takže můžeme přejít k realističtější situaci – nezapomeňte se však vrátit o jakoukoli etapu zpět, aby se pes opět uklidnil.
Náš výcvik je určen především pro situace na farmě. Pokud je vaše situace jiná, musíte výcvik přizpůsobit svým podmínkám, ale bezpečnost musí být na prvním místě.
Víme o jednom novém majiteli, který se ujal obzvlášť špatného pronásledovatele aut a doslova seděl u silnice s bezpečně připoutaným psem a dával mu cucky nebo si se psem hrál, kdykoli se blížilo auto. Nakonec to fungovalo, ale z bezpečnostního hlediska mě jímá hrůza. Pokud je to možné, snažte se psa cvičit mimo veřejná místa, alespoň dokud si nebudete jisti, že psa dokážete mít vždy pod kontrolou – zejména tam, kde je provoz.
Zodpovědnost za bezpečnost svou, svého psa i ostatních lidí nesete VY.
První kroky ve výcviku border kolií
Výcvikové DVD pro začátečníky
OD CHAOSU KE KONTROLE!
Zjistěte, jak vycvičit svého prvního ovčáckého psa s minimální pomocí kohokoli jiného.
Když jsme před mnoha lety začínali s výcvikem ovčáckých psů, toužili jsme po knize nebo videu, které by nám ukázalo nejen jak psa vycvičit, ale i co dělat, když se při výcviku něco nepovede. Koneckonců, výcvik nejde vždy podle plánu ani těm nejlepším trenérům na světě, tak proč se to snažit skrývat?
V té době nic takového nebylo k dispozici, a tak jsme se rozhodli vytvořit si vlastní – a už jsme se nikdy neohlédli zpět! Více informací
.