Přes veškerou pozornost (a spory) věnovanou srovnávacímu výzkumu účinnosti v USA, z velké části velmi dobře shrnutou v nedávném článku Tunise a Pearsona, je zarážející, že většina
publikací a webových stránek neposkytuje komplexní a zároveň hranice stanovující
definici srovnávacího výzkumu účinnosti (včetně,
bohužel, článku Tunise a Pearsona). Místo toho se pravděpodobně setkáme
s prohlášeními o hybných silách, metodách, zamýšlených výsledcích a
příjemcích. Abychom parafrázovali Godleeho , je to matoucí
nejen proto, že potřeba srovnávacího výzkumu účinnosti
je tak zřejmá, ale také proto, že na
podnik (velmi potřebný), který bude formovat rozhodování o zdravotní péči
od úrovně pacientů až po úroveň politiky, budou vynaloženy značné prostředky.
Federální koordinační rada například definuje srovnávací výzkum
účinnosti jako „provádění a syntézu výzkumu porovnávajícího
přínosy a škody různých intervencí a strategií pro
prevenci, diagnostiku, léčbu a monitorování zdravotních stavů v reálném
prostředí“ . Agentura pro výzkum a kvalitu zdravotní péče
odkazuje na srovnávací výzkum účinnosti jako na „typ výzkumu v oblasti zdravotní péče
, který porovnává výsledky jednoho přístupu k léčbě nemoci
s výsledky jiných přístupů. Srovnávací účinnost obvykle
srovnává dva nebo více typů léčby, například různé léky, u
téhož onemocnění. Srovnávací účinnost může také porovnávat typy operací
nebo jiné druhy lékařských postupů a testů. Výsledky jsou často
shrnuty v systematickém přehledu.“ Ve svém úkolu
určit priority pro srovnávací výzkum účinnosti, který mu uložila Kongres, definoval
Institut medicíny srovnávací výzkum účinnosti jako „vytváření
a syntézu důkazů, které porovnávají přínosy a škody
alternativních metod prevence, diagnostiky, léčby a sledování klinického
stavu nebo zlepšení poskytování péče. Účelem je pomoci spotřebitelům, lékařům, nákupčím,
a tvůrcům politik činit informovaná rozhodnutí, která zlepší zdravotní péči
jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni populace.“
Při našem úsilí o vytvoření mezioborového postdoktorského stipendijního
programu v oblasti klinických výsledků a srovnávacího výzkumu účinnosti v
primární péči na venkově jsme čelili výzvě definovat srovnávací výzkum účinnosti
. Tento program spojí doktorsky připravené
pracovníky z ošetřovatelství, medicíny, farmacie a veřejného zdravotnictví pro
pokročilé výzkumné (80 %) a klinické (20 %) školení. Vycházejíce z toho nejlepšího z
těchto definic, ale zároveň usilujíce o větší konkrétnost z hlediska
cílů a metodik a stanovení hranic jak konceptu, tak
podniku, jsme vycházeli z definice Institute of Medicine, ale výrazně jsme ji rozšířili
. Proto navrhujeme následující definici:
„Srovnávací výzkum účinnosti je vytváření a syntéza
důkazů získaných prostřednictvím prospektivních a retrospektivních studií s
primárními nebo sekundárními zdroji dat prostřednictvím:
– Srovnání přínosů a škod alternativních metod prevence,
diagnostiky, léčby a monitorování klinického stavu nebo zlepšení
poskytování péče;
– Srovnání stejné metody (metod) mezi různými skupinami pacientů;
– Srovnávání stejné metody (stejných metod) mezi různými klinickými
prostředími; nebo
– Srovnávání jedné nebo více metod v kombinacích léčby,
skupin pacientů a/nebo prostředí.
Na klinické úrovni srovnávací výzkum účinnosti
zkoumá metody, jejichž účinnost již byla prokázána v randomizovaných
kontrolovaných studiích, v reálném prostředí; tj, za běžných a
proměnlivých podmínek, kdy je předepisují licencovaní lékaři s různým
stupněm odbornosti a praktikující napříč spektrem zdravotnických
zařízení, k léčbě různorodých pacientů.
Cílem srovnávacího výzkumu účinnosti je objevit nejlepší metody
pro personalizaci péče o jednotlivé pacienty rozšířením důkazní
báze a poskytnutím více, lepších a podrobnějších informací, s jejichž pomocí
bude možné vytvořit strategii léčby pro každého jednotlivého pacienta.
Konečným cílem srovnávacího výzkumu účinnosti je
pomáhat spotřebitelům, lékařům, nákupčím a tvůrcům politik při přijímání
informovaných rozhodnutí, která zlepší zdravotní péči na úrovni jednotlivce
i populace.“
Je skutečně důležité přijmout širokou, ale zároveň dobře vymezenou
definici srovnávacích účinků. Věříme, že to usnadní
poslání Institutu pro výzkum výsledků zaměřený na pacienty a umožní mu
plnit jeho vědecké a veřejnoprávní poslání.
Tunis SR, Pearson SD. Kroky USA ke zlepšení rozhodování v oblasti zdraví. BMJ
2010;341:c4336.
Godlee F. Je třeba více výzkumu – ale jakého? BMJ
2010;341:c4662.
Conway PH, Clancy C. Comparative-effectiveness research –
implications of the Federal Coordinating Council’s Report. N Engl J Med
2009;361:328-330.
Viz http://effectivehealthcare.ahrq.gov/index.cfm/glossary-of-
termíny/. Naposledy navštíveno 9. září 2010.
Institute of Medicine. Initial national priorities for
comparative effectiveness research [Původní národní priority pro
srovnávací výzkum účinnosti]. Washington, DC: National Academies
Press, 2009.
.