Kapitánský systém v Brazílii má své kořeny v pozdně středověkém portugalském královském právu senhório (seignorie), které bylo mírně upraveno, když Portugalci začali v 15. století osidlovat neobydlené ostrovy v Atlantiku – Azory, Madeiru a Kapverdy. V těchto případech získaly určité osoby jurisdikci, práva a příjmy, které dříve náležely králi, a nazývaly se donatários (donatáři), protože jim koruna darovala doação (dar) – často jako odměnu za služby. Carta de doação byla doprovázena foralem, který pečlivě vysvětloval práva a povinnosti kolonistů ve vztahu k donatáriu i ke koruně. Granty byly trvalé a dědičné, ale pokud rod vymřel, grant se vrátil koruně.
V reakci na rostoucí francouzské hrozby pro Brazílii a v zájmu lepšího osídlení regionu zavedl král João III (r. 1521-1557) systém kapitanátů, který se osvědčil na ostrovech v Atlantiku. V letech 1534-1536 bylo dvanácti lordům-vlastníkům nebo kapitánům uděleno patnáct dotací, z nichž každá se táhla podél pobřeží od deseti do sta mil (přičemž tři pětiny z nich sahaly na padesát mil a více). Počínaje řekou Amazonkou a pokračujíc na jih až k dnešnímu státu Santa Catarina to byla Pará (João de Barros a Aires da Cunha); Maranhão (Fernão Álvares de Andrade); Piaui a Ceará (António Cardoso de Barros); Rio Grande (João de Barros a Aires da Cunha); Itamaracá (Pero Lopes de Sousa); Pernambuco (Duarte Coelho Pereira); Bahia (Francisco Pereira Coutinho); Ilheus (Jorge Figueiredo Correia); Porto Seguro (Pero do Campo Tourinho); Espírito Santo (Vasco Fernandes Coutinho); São Tomé (Pero de Gois); Rio de Janeiro (Martim Afonso de Sousa); Santo Amaro (Pero Lopes de Sousa); São Vicente (Martim Afonso de Sousa); a Santa Ana (Pero Lopes de Sousa). Každému donatáriovi udělila koruna rozsáhlé správní, daňové a soudní pravomoci výměnou za to, že na vlastní náklady osídlil a bránil pozemky, které mu byly přiděleny. Mohli udělovat pozemkové dotace (sesmarias) a zakládat města.
V šestnáctém století bylo osídleno pouze deset z výše uvedených kapitanátů. Dvě z nich nechali jejich donátoři opuštěné a několik jich změnilo majitele. Porto Seguro bylo prodáno prvnímu vévodovi z Aveira a Ilheus bohatému obchodníkovi Lucasi Giraldesovi. Kromě toho byla založena dvě malá dědičná kapitanátství: Ilha de Itaparica (1556) v zálivu Všech svatých a Paraguasu (1566) v bahijském Recôncavu. Do konce šestnáctého století se královskými koloniemi staly Rio Grande do Norte, Paraiba, Bahia a Rio de Janeiro. V sedmnáctém století však koruna vytvořila nový soubor dědičných kapitanátů ve státě Brazílie i ve státě Maranhão, který byl od státu Brazílie oddělen v roce 1621. Ačkoli bylo ve státě Brazílie zřízeno pět nových kapitanátů, pouze dva z nich se zachovaly a měly určitý význam: Campos de Goitacases, které získal Salvador Correia de Sá a jeho potomci, a Nossa Senhora da Conceição de Itanhaém. Za vlády João V. (r. 1706-1750) bylo korunou připojeno pět vlastnických kolonií ve státě Brazílie. Do roku 1759 byly absorbovány i zbývající. Ve třicátých letech 16. století byla ve státě Maranhão vytvořena kapitanátství Cumá, Caete, Cametá a Cabo do Norte. V roce 1665 se dědičným kapitanátem stal Ilha Grande de Joanes (ostrov Marajó). V roce 1685 byl vytvořen ostrov Xingu, který však nebyl nikdy osídlen. V letech 1752-1754 však bylo šest výše zmíněných kapitanátů začleněno do státu Grão Pará a Maranhão.
Snahy dřívějších autorů na toto téma charakterizovat kapitanáty buď jako feudální, nebo kapitalistické přispěly k pochopení této důležité instituce jen málo.
Viz takéBarros, João de; Coelho Pereira, Duarte; João III. portugalský; João V. portugalský.
BIBLIOGRAFIE
Dutra. Francis A. „Duarte Coelho Pereira, první lord-vlastenec z Pernambuca: The Beginning of a Dynasty“ (Počátek dynastie). The Americas 29, no. 4 (1973): 415-441.
Johnson, H. B., Jr. „The Donatary Captaincy in Perspective: Hispanic American Historical Review 52, č. 2 (1972): 203-214.
Saldanha, António Vasconcelos de. As Capitanias do Brasil: Antecedentes, Desenvolvimento e Extinção de um Fenómeno Atlântico. Lisabon: Národní komise pro připomínku portugalských objevů, 2001.
Vianna, Hélio. Dějiny Brazílie: Periodo Colonial, 2. přepracované vydání. São Paulo: Edições Melhoramentos, 1963.