Kdo vlastní internet?

1647 je číslo mého nově pořízeného monstra na cestách. Podle zákona jsem vlastníkem tohoto vozu a mám osvědčení vydané státním orgánem, které dokládá mé vlastnictví. 5766 je číslo mého vozu, který jsem včera prodal a vlastnictví tohoto vozu bude nyní v nejbližších dnech převedeno na nového majitele. Elementární, že? No, ne tak elementární, pokud jde o vlastnictví internetu.

V roce 1998 koloval jakýsi vtip, že Bill Gates, nejbohatší muž světa, se pokoušel koupit internet. Problém byl v tom, že nemohl zjistit, komu má vystavit šek. Kdo tedy přesně vlastní internet? „Vlastník internetu

Buď internet nevlastní nikdo, nebo ho vlastní všichni, nebo něco mezi tím. Ve skutečnosti internet nevlastní nikdo a žádná osoba ani organizace neovládá internet jako celek. Internet, který je spíše konceptem než skutečnou hmotnou entitou, se opírá o fyzickou infrastrukturu, která propojuje sítě s jinými sítěmi.

Teoreticky internet vlastní všichni, kdo ho používají. Ve skutečnosti však některé subjekty mají na „mechaniku“ a regulaci internetu větší vliv než jiné. Existují organizace, které dohlížejí a standardizují dění na internetu a přidělují IP adresy a doménová jména, například National Science Foundation, Internet Engineering Task Force, ICANN, InterNIC a Internet Architecture Board.

Existuje mnoho organizací, korporací, vlád, škol, soukromých osob a poskytovatelů služeb, kteří vlastní části infrastruktury, ale neexistuje jeden subjekt, který by ji vlastnil celou. Přesto jsou organizace, jako například National Science Foundation, Internet Engineering Task Force, ICANN, InterNIC a Internet Architecture Board, organizacemi vytvořenými a z velké části ovládanými USA.

The DNS of Internet

Předpokládejme, že chcete přejít na adresu www.hindustantimes.com. Skutečnou adresou této stránky je shluk čísel nazývaný IP adresa. Totéž platí pro každý jiný počítač v síti. Ale představte si, že bychom si museli pamatovat čísla, abychom se dostali na webové stránky. Představte si, že bychom otevřeli Google, kdybychom si museli pamatovat jeho IP adresu 66.249.89.104, jaký by to byl úkol. K vyřešení tohoto problému přišel americký vynález zvaný DNS, tj. koncept Domain Name Server. Počítačům jsou přidělena jedinečná jména, která si lze zapamatovat. Síť počítačů DNS pak sleduje čísla, která se za těmito jmény skrývají. Když zadáte webovou adresu, počítač DNS vyhledá správnou číselnou adresu a připojí vás.

DNS je síť tisíců počítačů, která je navrstvená na internetu. Všechny stroje DNS se však nakonec hlásí 13 kořenovým serverům, které uchovávají nejzákladnější informace o směrování internetu. Těchto 13 serverů provozují různé organizace, od americké armády přes soukromé společnosti až po evropskou neziskovou skupinu se sídlem v Amsterdamu. Mnoho z těchto serverů se nachází mimo území Spojených států. Na všechny však dohlíží organizace Internet Corporation for Assigned Names and Numbers, na kterou zase dohlíží americké ministerstvo obchodu.

Boj o kontrolu

Internet je svobodné médium a konečná oslava svobodného světa. Svět však zatím svobodným světem není a organizace, které tato svobodná média kontrolují, jsou z velké části pod kontrolou USA.

Totalitním režimům se nelíbí, že se na ně tlačí západní vlivy. Podle Jona Christiana Rytera z Washington Times „chtějí mít možnost vytvořit kolem svých zemí neproniknutelné kybernetické zdi, které by zabránily západním demagogům vymývat mozky jejich „poddaných“ podněcující, indoktrinační ideologickou propagandou, která by je popudila proti jejich pánům.“

Ve dnech 10.-12. prosince 2003 se ve švýcarské Ženevě poprvé sešel Světový summit OSN o informační společnosti. V uplynulém desetiletí byla OSN bombardována stížnostmi všech totalitních režimů světa, které chtěly podél informační superdálnice umístit kybernetické hranice – zátarasy pro komunikaci se svobodným světem.

Spojení s USA Ať se nám to líbí, nebo ne, internet je výtvorem USA. DNS, koncept, jehož prostřednictvím zadáváme názvy a otevírají se nám stránky, je rovněž vynálezem USA. Také “kořenové servery“ internetu, kritická síť počítačů, díky níž funguje vše ostatní, jsou výtvorem USA. Amerika vynalezla a vybudovala systém kořenových serverů a stále jej spravuje. Nyní je však na něm závislý celý svět a chce mít vliv na jeho provoz. Před deseti lety na internetu prostě nezáleželo a nikdo se nezajímal o to, kdo ho řídí. Doba se změnila a nyní je internet životně důležitým komunikačním prostředkem a všichni nad ním chtějí mít kontrolu.

Chaos @ Internet

Pokud se USA vzdají kontroly, existuje jen jeden možný scénář. Chaos. Naseem Javed, uznávaná autorita v oblasti kybernetického obchodu a problematiky domén, říká: „Proč by se měl internet rozpadnout a jak směšný je tento problém? Představte si, že by se několik tiskáren po celém světě spojilo a společně se rozhodlo nahradit všechny naše současné měny a jejich hodnoty a zvolilo si zcela nové barvy, vzory a nové hodnoty, všechny vlastní. Ekonomika? Jakou ekonomiku?“

eCommerce je dnes součástí našeho života. Je součástí dnešní globální ekonomiky. Internet je zásadním komunikačním prostředkem v našem životě. Jakýkoli výpadek a rozhodně nebudou žádní vítězové. Poraženými budeme my všichni, pokud se otázka kontroly brzy nevyřeší. Internet patří nám všem a měl by zůstat bez kontroly takový, jaký je. Ať už jde o OSN nebo kohokoli jiného, nejde o nadvládu USA, ale o nás, uživatele, kteří vlastníme část internetu. Jde o to, aby tato svobodná média zůstala naživu taková, jaká jsou.

Puneet Mehrotra je webový stratég nawww.Cyberzest.comand editswww.MidnightEdition.comyou můžete mu napsat na [email protected]

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.