Podívejte se, jak Návrh 19 funguje, včetně toho, kdo z něj má prospěch a kdo ne.
Vítězové
Největšími vítězi podle návrhu 19 by byli majitelé domů starší 55 let, kteří by při přestěhování do nového, dražšího bydliště platili nižší daň z nemovitosti.
Návrh 19 vychází ze systému daně z nemovitosti, který byl zahájen před více než čtyřiceti lety, kdy Kaliforňané přijali návrh 13, který omezuje daň z nemovitosti na 1 % zdanitelné hodnoty domu podle roku jeho pořízení. Hlasovací opatření z roku 1978 také omezuje, o kolik se může tato zdanitelná hodnota každoročně zvýšit, i když se tržní hodnota domu zvýší mnohem více.
Vlastníci domů získávají tím větší výhody, čím déle zůstávají ve svých domech, protože jejich daňové účty zůstávají omezené, i když se tržní hodnota jejich domu zvyšuje. Obyvatelé by tak mohli čelit nárůstu daňových plateb, pokud se přestěhují do nového domu – to je problém, který se snaží řešit návrh 19.
V současné době mají majitelé domů, kteří jsou starší 55 let, jednorázovou možnost zachovat si stávající daňové výhody, pokud se přestěhují do domu stejné nebo nižší hodnoty v rámci stejného okresu. Totéž mohou udělat při stěhování mezi Los Angeles a devíti dalšími okresy.
Proposition 19 by dále zmírnila daňové zatížení tím, že by stejné skupině starších majitelů domů umožnila sloučit zdanitelnou hodnotu jejich starého domu s kupní cenou nového, dražšího domu, čímž by se snížila platba daně z nemovitosti, která by jim jinak hrozila. Tuto výhodu by získali i majitelé domů se zdravotním postižením. Pravidla podle návrhu 19 by se vztahovala na všechny okresy ve státě a majitelé domů by mohli využít úlevy až třikrát, když se rozhodnou přestěhovat.
Například kvalifikovaný majitel domu, který vlastní dům se zdanitelnou hodnotou 200 000 dolarů, jehož tržní hodnota je 600 000 dolarů, by nyní zaplatil na dani z nemovitosti zhruba 2 200 dolarů. Pokud se majitel domu přestěhuje do domu s hodnotou 700 000 USD, zaplatil by podle návrhu 19 na dani z nemovitosti 3 300 USD ročně. Bez této iniciativy by stejný majitel domu platil v novém domě 7 700 dolarů ročně.
Jeanne Radsicková, prezidentka skupiny realitních kanceláří, uvedla, že pro majitele domů, kteří mohou být prázdnými hnízdy nebo se chtějí přestěhovat ze zdravotních důvodů, je životně důležité, aby měli více možností.
„Pokud si udrží stabilní daňový základ, mohou žít podobný život,“ uvedla Radsicková. „V opačném případě není dostatek bytů pro seniory, které by je mohly ubytovat.“
Přesto z návrhu 19 mají prospěch ti, kteří již mají největší prospěch podle stávajících pravidel státu pro daň z nemovitosti. Podle analýzy Návrhu 19 provedené Kalifornským centrem pro rozpočet a politiku (California Budget and Policy Center), neziskovou organizací, která se zasazuje o pracující Kaliforňany s nízkými příjmy, jsou majitelé domů ve věku 55 a více let v Kalifornii mnohem častěji běloši a bohatí lidé než mladší nájemníci.
„Rozšířením daňových úlev pro tuto ekonomicky zvýhodněnou skupinu se Návrh 19 stává pro Kaliforňany nevýhodným. 19 by se kalifornský daňový systém stal méně progresivním a více nespravedlivým,“ uvádí se v analýze.
Z nárůstu prodeje domů, který se v důsledku tohoto opatření očekává, může těžit i realitní průmysl. Kampaň za návrh 19 financují státní a národní skupiny realitních kanceláří, které dosud přispěly více než 37 miliony dolarů, aby zajistily jeho přijetí.
Radsicková uvedla, že ochrana zájmů realitních kanceláří není hnací silou při prosazování návrhu 19.
„Nejde o to, aby realitní kanceláře vydělávaly peníze, proboha,“ řekla. „Jde o daňovou spravedlnost pro lidi, kteří potřebují pomoc.“
Prohráči
Těmi, kdo by na základě návrhu 19 nejvíce ztratili, by byly děti, které zdědí dům po rodičích a hodlají si ho ponechat jako druhé bydlení nebo ho pronajmout. Jejich daně z nemovitosti by se hodně zvýšily.
Podle údajů nestranické státní legislativní analytické kanceláře získalo v posledním desetiletí asi 650 000 kalifornských majitelů domů daňovou úlevu, která jim umožňuje zachovat nízké platby daně z nemovitosti po rodičích, když jejich domy zdědí. Jak bylo podrobně popsáno v šetření deníku Times z roku 2018, velká část těchto zděděných domů na pobřeží je pravděpodobně využívána jako investiční nemovitosti.
Předpisu se od té doby přezdívá „Lebowského mezera“ poté, co deník The Times zjistil, že herec z filmu „Big Lebowski“ Jeff Bridges a jeho sourozenci inzerovali dům na pláži v Malibu zděděný po rodičích za nájemné téměř 16 000 dolarů měsíčně, přestože roční účet za daň z nemovitosti činí zlomek této částky.
Proposition 19 by zrušil tuto úlevu na dani z nemovitosti pro investiční domy a komerční nemovitosti, což znamená, že dědicové, kteří zdědí nemovitosti svých rodičů, by platili daně podle tržní hodnoty. S určitými omezeními by si děti, které se nastěhují do domů zděděných po rodičích, mohly daňovou úlevu zachovat.
Zrušení úlevy na dani z nemovitosti pro dědice by přineslo více než dostatečné příjmy, které by vykompenzovaly ztrátu daňových dolarů z nových daňových úlev nabízených starším majitelům domů v návrhu 19, zjistil legislativní analytik.
Radsick uvedl, že je rozumné omezit daňové zvýhodnění dědiců, zejména pokud děti využívají domy svých rodičů jako rekreační nebo investiční nemovitosti.
Proti této části návrhu 19 vystupuje organizace Howard Jarvis Taxpayers Assn, protidaňové organizace, kterou založila hnací síla návrhu 13. Skupina podporuje další daňové úlevy pro starší majitele domů, ale nemyslí si, že by měly být financovány zvýšením daně z nemovitosti pro dědice.
„Je to miliardové zvýšení daní pro kalifornské rodiny,“ řekla Susan Shelleyová, mluvčí skupiny.
A co oběti požárů a jejich financování?
V mnoha reklamách na návrh 19 se uvádí, že opatření přinese prospěch obětem lesních požárů a vytvoří nové finanční prostředky na boj s požáry.
To je pravda, ale oběti lesních požárů nejsou hlavními příjemci návrhu 19 a peníze se nemusí projevit tak, jak zastánci návrhu uvádějí.
Pro ty, kteří přišli o domov při lesních požárech nebo jiných přírodních katastrofách, by opatření poskytlo stejné dávky jako lidem starším 55 let. Podle analýzy Kalifornského centra pro rozpočet a politiku (California Budget and Policy Center) však majitelé domů postižených přírodními katastrofami tvoří mnohem méně než 1 % osob, které mají nárok na daňové úlevy podle návrhu 19.
Podle návrhu 19 musí stát vložit zvýšené daňové příjmy, které mohou být díky tomuto opatření získány, do likvidace požárů. Většina těchto peněz je však alokována pouze v případě, že stát nemusí vkládat další daňové dolary do veřejných škol, aby splnil stávající ústavní záruky financování vzdělávání. Ačkoli pandemie COVID-19 vytvořila značnou nejistotu pro státní rozpočet, legislativní analytik se domnívá, že naprostá většina finančních prostředků na boj s lesními požáry začne plynout nejdříve v roce 2025.