Tento článek napsal Craig A. Landy, partner newyorské firmy Peckar & Abramson, PC. Pan Landy o tomto tématu obšírněji hovoří ve 12. čísle časopisu The Historical Society of the New York Courts‘ Judicial Notice, který obsahuje články s historickou podstatou a vědecké články, jež se jedinečným způsobem zaměřují na právní dějiny New Yorku. Toto nejnovější číslo časopisu Judicial Notice je připraveno k rozeslání a je k dispozici pouze členům společnosti. Nenechte si ho ujít a staňte se členy Společnosti!
Foto: Judicial Notice: Patnáctý dodatek. Oslavy 19. května 1870.
Publikoval Thomas Kelly, New York, asi 1871, zobrazující velkolepý slavnostní průvod v Baltimoru. Podobný průvod v New Yorku 8. dubna 1870 přilákal přes 1 500 diváků a více než 7 000 účastníků. Library of Congress, Prints & Photographs Division, LC-DIG-pga-01767
Kdy skončilo otroctví ve státě New York? Na tuto otázku není snadné odpovědět. V roce 1799 New York postupně osvobodil budoucí generace, které by se jinak narodily do otroctví, ale ponechal v otroctví tisíce lidí narozených před rokem 1799. Teprve 31. března 1817 ukončil newyorský zákonodárný sbor dvě století trvající otroctví na svém území a stanovil 4. červenec 1827 jako datum konečného osvobození, čímž se New York stal prvním státem, který přijal zákon o úplném zrušení legálního otroctví. Když Den emancipace konečně nastal, počet osvobozených zotročených mužů a žen činil zhruba 4 600, tedy 11 % černošské populace žijící v New Yorku, a černošská komunita a její příznivci pořádali radostné oslavy a průvody po celém státě.
Ve státě New York existovalo otroctví od koloniálních dob až do vzniku moderního státu. Alexander Hamilton, John Jay a další významní Newyorčané svého času vlastnili otroky, ale ti reformněji smýšlející z nich vytvořili organizace, jejichž cílem bylo ukončit otroctví v New Yorku, jako například New York Manumission Society. Newyorská svobodná afroamerická komunita také vedla hnutí proti otroctví prostřednictvím aktivistických duchovních a neúnavných černošských abolicionistů.
Zákon o postupném zrušení otroctví z roku 1799 stanovil, že děti narozené po 4. červenci 1799 zotročeným matkám v New Yorku se budou rodit svobodné, ale budou muset poskytovat bezplatné služby pánům svých matek, dokud nedosáhnou 25 let, pokud jsou ženy, a 28 let, pokud jsou muži. Protože se zákon vztahoval pouze na děti narozené po roce 1799, otroctví pro zotročené narozené před tímto rokem pokračovalo a k vymýcení otroctví ve státě bylo zapotřebí konečného zákona o emancipaci. Ten byl přijat 31. března 1817, přestože někteří z osvobozených museli svým pánům nadále sloužit na základě smlouvy na několik let. Sotva však bylo otroctví v New Yorku odsouzeno k zániku, objevily se bigotní politické útoky na volební právo černochů v New Yorku. Newyorský ústavní konvent v roce 1821 byl svolán s cílem rozšířit všeobecné volební právo na celý stát a skutečně zrušil majetkové požadavky pro bílé muže, ale zároveň delegáti konventu zbavili afroamerické občany státu volebního práva – včetně těch, kteří měli být osvobozeni v roce 1827 – tím, že omezili volební právo svobodných černochů na ty, kteří vlastnili značný majetek. Rasově podmíněné volební právo v New Yorku bylo napraveno až patnáctým dodatkem americké ústavy v roce 1870. Bohužel stát musel být donucen umožnit rovné volební právo newyorským Afroameričanům.
V rozporu s rozšířeným vyprávěním nebyly jižní státy ve svém neoblomném odmítání ukončení otroctví osamoceny. Také New York se držel této represivní instituce, dokud se svobodné černošské komunitě a Manumission Society nepodařilo společnými silami přesvědčit guvernéra Daniela D. Tompkinse a státní legislativu, aby ukončili otroctví na jeho území. Dvousetleté výročí vydání závěrečného aktu o emancipaci si připomínáme v publikaci „When Men Amongst Us, Shall Becase to Be Slave: Dvousetleté výročí newyorského závěrečného zákona o emancipaci z roku 1817“ v připravovaném čísle časopisu Judicial Notice, které brzy vyjde.