Kitty O’Neil byla americká kaskadérka a závodnice, která byla známá jako „nejrychlejší žena na světě“. Nemoc v raném dětství ji připravila o sluch a další nemoci v rané dospělosti přerušily potenciální kariéru olympijské skokanky do vody. Kariéra Kitty O’Neilové jako kaskadérky a závodnice vedla k jejímu ztvárnění v televizním filmu a jako akční figurky. Její absolutní pozemní rychlostní rekord pro ženy stále platí.
Kitty Linn O’Neilová se narodila 24. března 1946 v Corpus Christi v Texasu. Její otec byl důstojníkem vojenského letectva Spojených států amerických, který pracoval jako ropný divočák. Zemřel při leteckém neštěstí v době O’Neilova dětství. Její matka pocházela z kmene Čerokézů. V pouhých pěti měsících se Kitty nakazila příušnicemi, spalničkami a neštovicemi najednou a kvůli vysoké horečce ztratila sluch. Kitty se hluchota projevila až ve dvou letech, v té době ji matka začala učit odezírat ze rtů a pomáhala jí rozvíjet řeč. Práce s Kitty vedla její matku k tomu, že se nakonec stala logopedkou a spoluzaložila školu ve Wichita Falls v Texasu pro studenty se sluchovým postižením.
Jako teenagerka se Kitty stala závodní potápěčkou na desetimetrové plošině a třímetrovém trampolíně a vyhrávala mistrovství Amatérské atletické unie ve skocích do vody. Od roku 1962 trénovala s trenérem potápění Sammym Leem. Před zahájením zkoušek na olympijské hry 1964 si Kitty zlomila zápěstí a onemocněla spinální meningitidou. Nemoc ohrozila její schopnost chodit a ukončila možnost umístění v olympijském týmu skokanů do vody. Z meningitidy se zotavila, ale o potápění ztratila zájem, místo toho se začala věnovat vodnímu lyžování, potápění, parašutismu a závěsnému létání s tím, že potápění „pro mě nebylo dost děsivé“. Když jí bylo dvacet let, podstoupila dvě léčby rakoviny.
O’Neilová se v roce 1970 začala věnovat závodění na vodě i na souši a zúčastnila se závodů Baja 500 a Mint 400. V roce 1970 se jí podařilo vyléčit rakovinu. Při závodění na motocyklech se seznámila s kaskadéry Halem Needhamem a Ronem Hambletonem, s nimiž se přestěhovala do společného bytu a Kitty se na čas vzdala závodění. V polovině 70. let začala trénovat s Needhamem, Hambletonem a Darem Robinsonem a začala se věnovat kaskadérství. V roce 1976 se stala první ženou, která vystupovala s tehdejší přední kaskadérskou agenturou Stunts Unlimited. Kaskadérské kousky předváděla ve filmech The Bionic Woman (1976-1978), Airport ’77 (1977), The Blues Brothers (1980), Smokey and the Bandit II (1980) a dalších televizních a filmových produkcích. V roce 1978 vytvořila společnost Mattel na její počest akční figurku Kitty O’Neilové.
Kitty O’Neilová byla najata, aby při natáčení jedné z epizod seriálu Wonder Woman v roce 1979 provedla velmi náročný kaskadérský kousek pro stálou kaskadérku Jeannie Epperovou, obvyklou dvojnici Lyndy Carterové. Tento konkrétní kaskadérský kousek jí umožnil vytvořit ženský rekord v pádu z výšky 127 stop na dvanáctipatrovém hotelu Valley Hilton v Sherman Oaks v Kalifornii. Měla pouhých 2,5 cm a 97 kg a připisovala si, že díky své malé postavě dokázala odolat síle nárazu. Později překonala svůj vlastní rekord pádem z výšky 180 stop z vrtulníku. V roce 1977 vytvořila Kitty O’Neilová ženský rychlostní rekord na vodě, který činil 275 mil za hodinu, a v roce 1970 držela ženský rekord ve vodním lyžování, který činil 104,85 mil za hodinu.
Kitty také v roce 1976 vytvořila pozemní rychlostní rekord pro řidičky v poušti Alvord v jihovýchodním Oregonu. Pilotovala tříkolový raketový vůz postavený Billem Fredrickem s názvem „SMI Motivator“, jehož stavba stála 350 000 dolarů a který byl poháněn peroxidem vodíku. Vozidlo dosáhlo průměrné rychlosti 512,710 mil za hodinu a maximální rychlosti 621 mil za hodinu.
Kitty O’Neilová při jízdách údajně využívala 60 % dostupného tahu a odhadovala, že při plném výkonu mohla překročit rychlost 700 mil za hodinu. Kitty pilotovala v roce 1977 v Mohavské poušti raketový dragster poháněný peroxidem vodíku, který postavil Ky Michaelson, a dosáhla průměrné rychlosti 279,5 mil za hodinu. Tato jízda nebyla podle pravidel NHRA opakována, takže není uznána jako oficiální rekord drag racingu.
Životopisný film Tiché vítězství: Příběh Kitty O’Neilové (1979) byl příběhem zážitků Kitty O’Neilové. Ve filmu si zahrála Stockard Channing. Podle Kitty byla jen asi polovina filmu přesným vyobrazením jejího života.
V roce 1982, poté, co při vystoupeních zahynuli její kaskadérští kolegové, se Kitty vzdala své kaskadérské i rychlostní práce. Přestěhovala se do Minneapolis ke Ky Michaelsonovi a nakonec se seznámila s Raymondem Waldem a přestěhovala se s ním do Eureky v Jižní Dakotě.
Když Kitty O’Neilová odešla do důchodu, vytvořila 22 rychlostních rekordů na zemi i na vodě.
Dne 2. listopadu 2018 zemřela na zápal plic po prodělaném infarktu. Zemřela v nemocnici Eureka Community Hospital ve městě Eureka v Jižní Dakotě. Bylo jí pouhých 72 let.
V rámci každoročního segmentu Memoriam 2019 při 91. ročníku udílení Oscarů byla vzdána pocta Kitty O’Neilové
.