Všechen zájem o život ustal, řekl Mahátma Gándhí, který v roce 1918 bojoval se zákeřnou chřipkou, svému důvěrníkovi v ústraní v západoindickém státě Gudžarát.
Vysoce nakažlivá španělská chřipka zachvátila ášram v Gudžarátu, kde 48letý Gándhí žil čtyři roky po návratu z Jižní Afriky. Během „této vleklé a první dlouhé nemoci“ ve svém životě odpočíval a držel tekutou stravu. Když se zpráva o jeho nemoci rozšířila, místní noviny napsaly: „Gándhího život nepatří jemu – patří Indii.“
Vně Indie řádila smrtelná chřipka, která se k nám přenesla přes loď s vracejícími se vojáky, jež v červnu 1918 zakotvila v Bombaji (dnešní Bombaj). Podle zdravotního inspektora JS Turnera přišla nemoc „jako zloděj v noci, její nástup byl rychlý a zákeřný“. Druhá vlna epidemie začala v září v jižní Indii a šířila se podél pobřeží.
- Koronavirus: Je Indie připravena na vypuknutí epidemie?
Chřipka zabila 17 až 18 milionů Indů, což je více než všechny oběti první světové války. Indie nesla značné břemeno úmrtí – přišla o 6 % svých obyvatel. Zemřelo více žen – relativně podvyživených, zavřených v nehygienických a špatně větraných příbytcích a ošetřujících nemocné – než mužů. Předpokládá se, že pandemie nakazila třetinu světové populace a vyžádala si 50 až 100 milionů životů.
Gándhí a jeho horečnatí spolupracovníci v ášramu měli štěstí, že se uzdravili. Na vyprahlém venkově v severní Indii přišel kvůli chřipce o manželku a několik členů rodiny slavný spisovatel a básník hindského jazyka Suryakant Tripathi, známější jako Nirala. Moje rodina, napsal, „zmizela v mžiku oka“. Řeku Gangu našel „zaplavenou mrtvými těly“. Těla se hromadila a nebylo dost dřeva na jejich zpopelnění. Aby toho nebylo málo, neúspěšný monzun vedl k suchu a podmínkám podobným hladomoru, takže lidé byli podvyživení a zesláblí, a vytlačil je do měst, což podnítilo rychlé šíření nemoci.
Jistě, lékařská realita je nyní značně odlišná. Ačkoli stále neexistuje žádný lék, vědci zmapovali genetický materiál koronaviru a je tu příslib antivirových léků a vakcíny. Chřipka v roce 1918 se odehrála v době předantibiotické a jednoduše neexistovalo dostatečné lékařské vybavení, které by bylo možné poskytnout kriticky nemocným. Také západní léky nebyly tehdy v Indii široce akceptovány a většina lidí se spoléhala na domorodé léky.
Přesto se zdá, že mezi oběma pandemiemi, které dělí jedno století, existují nápadné podobnosti. A možná se lze z chřipky a zpackané reakce na ni poučit.
V Bombaji, přelidněném městě, tehdy vypukla epidemie, která byla zdrojem šíření infekce – toho se virologové obávají i nyní. Bombaj je s více než 20 miliony obyvatel nejlidnatějším indickým městem a stát Maháráštra, ve kterém se nachází, hlásí nejvyšší počet případů koronaviru v zemi.
Na začátku července v roce 1918 umíralo na tuto nemoc každý den 230 lidí, což je téměř trojnásobný nárůst oproti konci června. „Hlavními příznaky jsou vysoká teplota a bolesti v zádech a stížnosti trvají tři dny,“ uvedl deník The Times of India a dodal, že „téměř v každém domě v Bombaji trpí některý z jeho obyvatel horečkou“. Dělníci se zdržovali mimo kanceláře a továrny. Dospělých Indů a dětí bylo nakaženo více než Evropanů s trvalým pobytem v zemi. Noviny doporučovaly, aby lidé netrávili čas venku a zůstali doma. „Hlavním lékem,“ psaly The Times of India, „je jít spát a nedělat si starosti“. Lidem bylo připomenuto, že nemoc se šíří „hlavně kontaktem s lidmi prostřednictvím infikovaných sekretů z nosu a úst“.
„Aby se člověk vyhnul napadení, měl by se vyhýbat všem místům, kde je přelidnění a následné riziko nákazy, jako jsou veletrhy, festivaly, divadla, školy, veřejné přednáškové sály, kina, zábavní večírky, přeplněné železniční vagony atd.“, napsaly noviny. Lidem bylo doporučeno, aby spali raději pod širým nebem než ve špatně větraných místnostech, jedli výživnou stravu a měli dostatek pohybu.
„Především,“ dodával list The Times of India, „se nemoci příliš neobávejte.“
Koloniální úřady se v názoru na zdroj nákazy rozcházely. Zdravotnický úředník Turner se domníval, že lidé na zakotvené lodi přivezli horečku do Bombaje, ale vláda trvala na tom, že posádka se chřipkou nakazila přímo ve městě. „To byla charakteristická reakce úřadů, přičítat jakoukoli epidemii, kterou nemohly zvládnout, Indii a tomu, co bylo vždy označováno jako ‚nehygienický stav‘ Indů,“ poznamenala historička medicíny Mridula Ramanna ve své velkolepé studii o tom, jak se Bombaj vyrovnávala s pandemií.
Později vládní zpráva bědovala nad stavem indické vlády a naléhavou potřebou jejího rozšíření a reformy. Noviny si stěžovaly, že úředníci zůstali během výjimečného stavu na kopcích a že vláda předhodila lidi „do rukou prozřetelnosti“. Zametači nemocnic v Bombaji podle Laury Spinneyové, autorky knihy Pale Rider: The Spanish Flu of 1918 and How It Changed the World, se drželi dál od britských vojáků, kteří se zotavovali z chřipky. „Zametači měli vzpomínky na britskou reakci na morovou epidemii, která v letech 1886 až 1914 zabila osm milionů Indů.“
„Na dlouhou lhostejnost k domorodému zdravotnictví doplatily i koloniální úřady, protože byly naprosto nevybavené, aby se s katastrofou vypořádaly,“ říká paní Spinneyová. „Také byl nedostatek lékařů, protože mnozí z nich byli na válečné frontě.“
K zásahu se nakonec připojily nevládní organizace a dobrovolníci. Zřizovali ošetřovny, odváželi mrtvoly, zajišťovali kremace, otevírali malé nemocnice, léčili pacienty, sháněli peníze a provozovali střediska pro distribuci oblečení a léků. Občané vytvářeli protichřipkové výbory. „Snad ještě nikdy v historii Indie se nestalo, aby vzdělaní a šťastněji situovaní členové komunity ve velkém počtu pomáhali svým chudším bratrům v nouzi,“ uvádí se ve vládní zprávě.
Nyní, kdy země bojuje s další smrtelnou infekcí, vláda pohotově zareagovala. Stejně jako před sto lety však budou při omezování šíření viru hrát klíčovou roli civilisté. A protože počet případů koronaviru stoupá, měla by na to Indie pamatovat.
Přečtěte si více od Soutika Biswase
- Záhada „zmizelých 54“ indických vojáků
- Proč protestující Indové skandují ústavu
- Proč Assám vypukl kvůli indickému „boji protimuslimským‘ zákonem
- Bude fungovat ‚první mužská antikoncepční injekce‘ na světě?
- Nobelův pár bojuje proti klišé chudoby
Sledujte Soutika Biswase na Twitteru
.