Business & Industry
Kristin ManganelloMar 22, 2019
Vítejte na stránkách Thomas Insights – každý den zveřejňujeme nejnovější zprávy a analýzy, abychom naše čtenáře informovali o dění v průmyslu. Zaregistrujte se zde a dostávejte hlavní zprávy dne přímo do své e-mailové schránky.
Výzkumy ukazují, že spotřeba vody v průmyslu významně vyčerpává omezené světové zásoby vody. Jak jsou na tom tedy průmyslová odvětví, která spotřebovávají velké množství vody, se svými zvyklostmi a která odvětví dělají pro ochranu nejvíce?
Podle skupiny Water Resources Group, která je součástí Světové banky, se očekává, že do roku 2030 poptávka po vodě převýší současné zásoby o 40 %. „V mnoha částech světa se nedostatek vody zvyšuje a tempo růstu zemědělské produkce se zpomaluje,“ uvedl generální tajemník OSN Pan Ki-mun ve svém projevu ke Světovému dni vody v březnu 2012.
„Změna klimatu zároveň zhoršuje rizika a nepředvídatelnost pro zemědělce, zejména pro chudé zemědělce v zemích s nízkými příjmy. …Tyto vzájemně propojené problémy zvyšují konkurenci mezi komunitami a zeměmi o omezené vodní zdroje, zhoršují stará bezpečnostní dilemata, vytvářejí nová a brání dosažení základních lidských práv na potraviny, vodu a hygienu.“
Ačkoli tato slova zazněla v roce 2012, jejich poselství je aktuální i dnes. Odborníci tvrdí, že nedostatek vody není způsoben pouze změnou klimatu – nedostatek vody je způsoben také špatným hospodařením se stávajícími vodními zdroji v průmyslových odvětvích náročných na vodu.
Ve srovnávací zprávě z roku 2010 nazvané „Přímé a nepřímé odběry vody v průmyslových odvětvích USA“ uvedli stavební inženýři z Carnegie Mellon University, že na zemědělský a průmyslový sektor připadá přibližně 90 % přímých odběrů vody. Podle zprávy Organizace spojených národů o světovém rozvoji vodního hospodářství z roku 2018 se toto číslo v podstatě nezměnilo.
Ovocnářství a zelinářství
Podle zprávy Carnegie Mellon je sice chov masa často označován za energeticky a uhlíkově náročné odvětví, ve skutečnosti se však z hlediska spotřeby vody na jeden dolar ekonomické produkce objevuje na nižších příčkách než pěstování ovoce, obilí a zeleniny.
Známé žíznivé tržní plodiny jako pšenice, kukuřice, rýže, bavlna a cukrová třtina vedou ve spotřebě vody. Zpráva například odhalila, že na jeden pětikilový sáček rafinovaného bílého cukru se spotřebuje přibližně 88 galonů vody, z čehož většina pochází z pěstování cukrové třtiny a cukrové řepy. Lepší technologie a řízení zavlažování by některé z těchto problémů do značné míry vyřešily.
Mnoho zemědělských podniků investuje do pokročilých technologií pro hospodaření s vodou. Tato hardwarová a softwarová řešení využívají data dálkového průzkumu a satelitní snímky k měření faktorů, jako je výpar a výnos, a identifikují oblasti, kde je voda využívána produktivně, a oblasti, kde se s ní plýtvá.
Textilní a oděvní průmysl
Textilní průmysl je jedním z odvětví s největší spotřebou vody na světě. Například podle organizace Water Footprint Network ve spolupráci s Institutem pro vzdělávání o vodě IHE Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) je na vytvoření jednoho páru džínů zapotřebí přibližně 2 866 galonů vody. Tato voda se spotřebovává především při tzv. mokrém zpracování a také při barvení látek.
Textilní a oděvní průmysl však začíná k využívání vody přistupovat ohleduplněji k životnímu prostředí. Módní návrháři, jako je Stella McCartney, a velcí prodejci oděvů, jako je například H&M, zpřísnili své dodavatelské řetězce a zavázali se, že budou využívat pouze dodavatele a zemědělce, kteří dodržují udržitelné postupy.
Produkce masa
Ačkoli se při pěstování ovoce a zeleniny spotřebuje více vody než při výrobě masa, průmyslový masný komplex stále spotřebovává hodně vody.
Podle studie „A Global Assessment of the Water Footprint of Farm Animal Products“ z roku 2012, kterou vypracoval Mesfin M. Mekonnena a Arjena Y. Hoekstry z univerzity v nizozemském Twente, „celková vodní stopa živočišné výroby představuje 29 % vodní stopy celkové zemědělské výroby“, přičemž třetina této vody se spotřebuje na chov hovězího dobytka.
Nápojový průmysl
Odvětví nápojů, další odvětví náročné na vodu, vyrábí limonády, piva, džusy a další nápoje. Na vině však nemusí být nutně výrobní a stáčecí procesy – ve skutečnosti je to zemědělský aspekt tohoto odvětví.
Nápojový průmysl vyžaduje zemědělské produkty, jako je cukr, ječmen, káva, čokoláda, citrony, vanilka a další přísady rostlinného původu. Celkově je podle organizace Water Footprint Network potřeba 180 až 328 galonů vody na výrobu dvoulitrové lahve limonády, 20 galonů vody na výrobu půllitru piva a téměř 37 galonů vody na výrobu ingrediencí pro výrobu jednoho šálku kávy.
Automobilová výroba
Příště, až pojedete autem, zvažte toto: Na výrobu průměrného domácího vozidla včetně pneumatik je potřeba přibližně 39 000 galonů vody. Mezi hlavní způsoby využití vody v automobilovém průmyslu patří povrchová úprava a lakování, lakovací kabiny, mytí/oplachování/mytí, chlazení, klimatizační systémy a používání kotlů.
Posvěta v průmyslu
V posledních letech si tato průmyslová odvětví mnohem více uvědomují negativní dopad, který mají na globální zásoby vody. World Resources Institute, výzkumná organizace zaměřená na iniciativy v oblasti udržitelnosti a hospodaření se zdroji, uvádí, že více než miliarda lidí žije v regionech, kde je vody nedostatek, a že do roku 2025 může stejný osud postihnout až 3,5 miliardy lidí.
Velké společnosti, které jsou při výrobě svých produktů ve velké míře závislé na vodě, se začaly zavazovat k iniciativám na ochranu vody – včetně společnosti Coca-Cola, která se zaměřuje na více úrovní svého rozsáhlého dodavatelského řetězce. „Naším cílem je do roku 2020 bezpečně vrátit do přírody takové množství vody, jaké spotřebujeme při naší výrobě,“ uvádí se na jejich internetových stránkách.
Od roku 2004, kdy se společnost pustila do plnění tohoto cíle, pracovala na 209 komunitních vodohospodářských projektech a vrátila zpět do životního prostředí přibližně 153,6 milionu litrů vody, stejně jako do globálních komunit, které pro ni pracují. Kromě toho se společnosti Coca-Cola podařilo v roce 2014 vrátit díky čištění odpadních vod přibližně 126,7 miliardy litrů vody.
Své vlastní iniciativy v oblasti udržitelnosti zahájil také ikonický výrobce džínů Levi Strauss; v roce 2005 společnost spoluzaložila iniciativu Better Cotton Initiative (BCI) s cílem zlepšit celosvětové postupy výroby bavlny a do roku 2020 chce Levi získávat 100 % bavlny prostřednictvím iniciativ, jako je BCI, nebo z recyklovaných zdrojů bavlny.
Někteří výrobci automobilů na tuto výzvu také reagovali. Jedním z výrobců automobilů, kteří se nejvíce věnují vodě, je PSA Peugeot Citroën. Ta sice ročně spotřebuje asi 20 milionů metrů krychlových vody, ale snaží se ji veškerou vyčistit a vrátit zpět do životního prostředí, přičemž vodu, kterou používá ve všech fázích výroby, včetně chlazení svařovacích strojů, mytí ocelových plechů, lakování a testování vodotěsnosti, čistí.
U průmyslových odvětví s největší spotřebou vody je však řešení mnohem složitější. Například světové zemědělství musí plánovat zásobování potravinami pro stále rostoucí počet obyvatel, který má do roku 2050 dosáhnout 9,7 miliardy.
Pro řešení tohoto problému došlo v posledních několika letech k explozi dostupných zdrojů. Například výše zmíněný World Resources Institute je jednou z mnoha organizací, které úzce spolupracují s vládami, podniky a obcemi na vývoji lepších strategií hospodaření s vodou, které mají být prospěšné pro podniky i planetu zároveň. K dispozici je také řada nástrojů pro měření spotřeby vody, účtování vody, stanovení vodní stopy a hodnocení životního cyklu.
V neposlední řadě se mnohem více zkoumá vytváření nových systémů, které se zaměřují na integraci a udržitelnost životního prostředí. V OSN bylo nastíněno několik systémů založených na přírodě, které využívají přírodní ekosystémy pro hospodaření s vodními zdroji.