Tsugufumi Matsumoto / AP
Na snímku z 11. února 1990 James Douglas (vlevo) následuje úder levačkou, po kterém padá Mike Tyson na plátno v 10. kole plánovaného 12kolového zápasu o titul šampiona v těžké váze v tokijském Dómu. V jednom z nejokázalejších zvratů v historii sportu porazil Douglas Tysona, úřadujícího mistra světa v těžké váze.
Před číslem 42-1 bylo číslo 27-1.
To bylo číslo, které se začátkem února 1990 objevilo v hlavě bookmakera Jimmyho Vaccaroa, ačkoli v té době na něm zřejmě nezáleželo. Nebylo možné, aby Buster Douglas jel do Japonska a porazil tam nejsilnějšího muže planety, takže 27:1 se zdálo jako rozumná hranice pro zápas s Mikem Tysonem, o kterém si všichni mysleli, že bude krátký.
Ale nebylo. Druhý den přišel zákazník a vsadil 54 000 dolarů, aby vyhrál 2 000 dolarů na očekávanou porážku Tysona. Brzy ho následovali další, kteří přes pult sázkové kanceláře hotelu Mirage podávali hrsti stodolarových bankovek.
Jestliže se v roce 1990 zdálo něco jako jistota, pak to, že Tyson Douglase knokautuje a udrží si titul v těžké váze.
„Dodnes jsem neviděl tolik lidí, kteří by na něco vsadili tak vysokou částku,“ řekl Vaccaro. „Číslo se vyšplhalo na 37:1 a nakonec se dostalo až tam, kde skončilo.“
To by bylo 42:1, číslo, které dodnes žije v pověsti sportovních sázek. Linie v Mirage se stala tak ikonickou, že po ní byl pojmenován dokument ESPN o tomto zápase, a bookmakeři o ní dodnes mluví, kdykoli přijde řeč na nejznámější kurzy.
Linie se tehdy zdála dost férová, hlavně proto, že si nikdo nemyslel, že by Tyson mohl prohrát. Dokonce ani lidé za přepážkou sázkové kanceláře Mirage.
„Byl jsem ve své kanceláři a přišla zpráva, že Douglas vyhrál,“ řekl Vaccaro. „Řekl jsem klukům, kteří sepisovali konečné výsledky, aby to do systému nedávali, protože jsem si myslel, že to musí být špatně, a nechtěl jsem nakonec platit oběma stranám. O půl hodiny později jsme dostali oficiální zprávu a já jen řekl: ‚Wow‘ a šel jsem domů.“
Právě dnes je to 30 let, co Douglas, nováček v těžké váze, který nikdy nevypadal, že by bojoval naplno, slezl z plátna a v 10. kole v Tokijském dómu zastavil Tysona. Byla to první prohra Tysona, divokého bijce těžké váhy, který byl tak obávaný, že se ostatní zápasníci často zdáli být zkamenělí, aby s ním vůbec vstoupili do ringu.
Co sázkaři, kteří vsadili na Tysona v Mirage, nevěděli, bylo, že šampion těžké váhy byl zmatený. Měl nového trenéra, zmítal se v osobních problémech a sotva trénoval na to, co se očekávalo jako další snadný večer.
Douglas měl naopak za úkol vyhrát pro svou zesnulou matku. Udělal to, na co si žádný jiný bojovník netroufl, šikanoval rváče, aby se mu podřídil, a zahájil tak své vlastní krátké kralování jako šampion těžké váhy – které ironií osudu mělo být brzy přerušeno jen kousek od sázkové kanceláře, kterou Vaccaro vedl v Mirage.
V Mirage, novém třpytivém letovisku Steva Wynna, které bylo otevřeno pouhé tři měsíce předtím, vyhrála na zápas spousta sázkařů 20 dolarů. Ale velcí sázkaři vsadili na Tysona tolik peněz, že hotel na zápase vyhraje asi 300 000 dolarů.
„Mysleli si, že je to automatická výhra, stačí dát Jimmymu na hodinu nebo dvě své peníze a on vám je vrátí – a ještě něco navíc,“ vzpomínal Vaccaro. „Nikdy nezapomenu na jednoho velkého zákazníka z Los Angeles, který vsadil nějakou směšnou částku, jen aby vyhrál 4 000 dolarů při kurzu 42:1 na favorita.“
Výsledná publicita stála hotel, který změnil vzhled Las Vegas Strip, mnoho dalších milionů.
Tysonova ohromující prohra se stala obrovskou zprávou a kurzy se staly velkou součástí příběhu. Sportovní novináři, kteří nejezdili do Japonska, protože očekávali velké vítězství, teď psali o málo známé těžké váze, která překonala kurz 42:1 a zaznamenala jeden z největších zvratů v dějinách sportu.
Pro Vaccara v dobách před nástupem mobilních telefonů to znamenalo, že jeho pípák byl druhý den plný nekonečných zpětných telefonátů od médií, která chtěla vědět, zda to byl největší zvrat v historii.
Pokud ne, bylo to docela blízko a řadilo se to k vítězství Jets jako 18bodového outsidera v Super Bowlu 3.
Nebylo to naposledy, co Vaccaro viděl Douglase, se kterým Wynn rychle podepsal smlouvu na obhajobu titulu v Mirage. Pět měsíců poté, co porazil Tysona, padl Douglas ve třetím kole na jeden úder Evandera Holyfielda a zůstal ležet, což se nelíbilo Wynnovi ani fanouškům, kteří očekávali, že uvidí konkurenceschopný zápas o titul v těžké váze.
Dnes je Douglas už dávno v důchodu a učí box děti. Tyson je stále Tysonem, který si v těchto dnech vydělává na živobytí jako zakladatel marihuanové společnosti a moderátor podcastu, kde se kouří hodně trávy.
Vaccaro se mezitím po krátkém návratu domů vrátil do Las Vegas, aby vypsal kurzy v Pensylvánii. Ve svých 74 letech je legendou v lasvegaských bookmakerských kruzích a denně předsedá obchodu v sázkové kanceláři hotelu Southpoint.
Sportovní sázky se šíří po celé zemi díky rozhodnutí Nejvyššího soudu, který umožnil, aby je legalizovaly i jiné státy než Nevada. Odvětví, které fungovalo na okraji normální společnosti, se nyní stalo natolik mainstreamovým, že i největší sportovní ligy jsou nyní partnery právě těch sázkových kanceláří, kterými kdysi opovrhovaly.
Od doby, kdy Vaccaro postavil linku, která pomohla navždy změnit sportovní sázení, se toho hodně změnilo.
„Pořád jsme byli ti špatní,“ řekl Vaccaro. „Cokoli sázkové kanceláře udělaly, nebylo dobré. Nad hlavou nám visel černý mrak. Ale v tu chvíli se nám otevřela úplně nová škatulka. Publicita byla obrovská.“
Zpět na začátek