Podle nejnovější prognózy populačního oddělení OSN bude na konci 21. století tuto planetu obývat více než 11 miliard lidí. Tato prognóza podtrhuje tvrzení prezidenta Obamy při oznámení Plánu čisté energie americké agentury EPA: „Domov máme jen jeden. Dostaneme jen jednu planetu. Žádný plán B neexistuje.“
Ačkoli se však samotné číslo zdá ohromující, skutečné otázky mohou spočívat v nerovnoměrnosti populačního růstu: Kde roste populace nejrychleji? A které věkové skupiny budou mít největší počet obyvatel?“
„Ať už to bude 10 nebo 11 miliard, je to velké číslo a má to obrovské důsledky pro potravinovou bezpečnost, pro hospodaření se zdroji, pro životní prostředí,“ řekl K. Bruce Newbold, ředitel Školy geografie a věd o Zemi na McMasterově univerzitě v Kanadě. „Nerad bych byl věštec, ale mám obavy, zda jsme na to připraveni.“ Přestože se růst populace zpomaluje, celková světová populace se podle něj sama zvyšuje, a to v oblastech, které jsou již nyní velmi zranitelné, jako je Afrika.
Tato revize předchozích prognóz OSN zahrnula nové údaje z nedávných národních průzkumů a demografických a zdravotních šetření. Podle revidovaných odhadů Indie předstihne Čínu o šest let dříve, než se dříve předpokládalo, ale obě země čelí strašáku stárnutí populace.
Klimatické změny násobí stres
Čína jim čelí více než Indie, a to kvůli čínské politice jednoho dítěte, která výrazně snížila porodnost, i když se průměrná délka života stále zvyšuje. Zatímco tyto dvě země budou z hlediska celkového počtu obyvatelstva nadále dominovat, v Africe dojde k nejprudšímu nárůstu počtu obyvatel, který bude v příštích 35 letech představovat více než polovinu celosvětového populačního růstu, uvádí zpráva, která obsahuje předpovědi pro roky 2030, 2050 a 2100.
Všech 48 nejméně rozvinutých zemí, z nichž 27 se nachází v Africe, bude svědkem prudkého populačního růstu. Očekává se, že Nigérie se do roku 2050 stane třetí nejlidnatější zemí.
Když se do této rovnice přidá možnost změny klimatu, vzniknou další problémy, uvedl Newbold. Změny ve struktuře srážek a případný pokles srážek v některých částech Afriky, které v budoucnu nebudou schopny uživit plodiny a lidská obydlí, by měly následky, uvedl Roger-Mark De Souza, ředitel oddělení pro populaci, environmentální bezpečnost a odolnost v Mezinárodním centru Woodrowa Wilsona pro vědce. Dodal, že již dnes je v africké oblasti Sahel, která se rozprostírá napříč kontinentem, 20 milionů lidí v potravinové nouzi.
Složení obyvatelstva bude také hrát klíčovou roli při určování toho, jak se země vypořádají se stresem, který představuje balónová populace, poznamenali odborníci. „Populace roste nejen díky plození dětí, ale také díky dlouhověkosti,“ vysvětlila Sarah Harperová, ředitelka Oxfordského institutu pro stárnutí populace na Oxfordské univerzitě.
Jelikož je růst populace z velké části důsledkem lepších zdravotních výsledků, znamená to, že budeme rozšiřovat řady zranitelných obyvatel na obou koncích věkového spektra – velmi mladých a také velmi starých. Země, které budou tyto populace hostit, se již nyní potýkají s problémy, jak svým obyvatelům zajistit důstojnou životní úroveň.
Nejstarší ze starých se rychle prodlužují
Dramatické prodlužování délky života na celém světě, které se zvýší ze 70 let v letech 2010 až 2015 na 83 let v letech 2095 až 2100, se může zdát jako nefalšovaná dobrá zpráva, ale co to znamená pro kvalitu života, není tak jednoznačné.
Počet starých lidí, starších 60 let, se více než ztrojnásobí a vzroste z 901 milionů v roce 2015 na 3,2 miliardy v roce 2100. Nejstarší ze starých lidí, nad 80 let, budou přibývat ještě rychleji, jejich počet se do přelomu tohoto století zvýší sedmkrát.
„Když se podíváme na změny životního prostředí a dopady klimatických změn, ti, kteří jsou vůči těmto změnám nejzranitelnější, jsou velmi mladí a velmi staří lidé,“ řekl De Souza. „To platí nejen v místech, jako je Afrika, ale na celém světě. Víme, že vlny veder v Evropě vedly k úmrtí starších lidí,“ dodal De Souza. V Evropě je v současné době nejvyšší podíl starších lidí v populaci.
Ačkoli to bylo nad rámec této zprávy, analýza populačního růstu bere v úvahu také to, jak by rychlá urbanizace změnila tvář lidských sídel a ovlivnila jejich schopnost přizpůsobit se změně klimatu. V roce 2007 předpověděla Organizace spojených národů explozi městského obyvatelstva, které by podle ní mohlo do roku 2050 tvořit až tři čtvrtiny světové populace, většinou žijící v rozvojových zemích.
Stárnutí čínské populace a rychlá migrace do pobřežních městských center způsobí, že země bude náchylnější k dopadům klimatických změn, jako je zvyšování hladiny moří a extrémní výkyvy počasí, zjistil nedávný výzkum vědců z University College London a odborníků ze Spojených států, Číny a Indie.
Tyto předpovědi jsou důležité pro adaptaci, protože nám pomáhají plánovat dopředu, řekl De Souza, a je třeba pochopit populační dynamiku v kontextu odolnosti.
Přetištěno z Climatewire se souhlasem Environment & Energy Publishing, LLC. www.eenews.net, 202-628-6500
.