Společný výzkum ekonomů a hydrologů stále více přispívá k optimalizaci ekonomické hodnoty vody při současném zachování jejích sociálních a environmentálních hodnot. Aplikace hydroekonomické analýzy na těžební regiony je však omezená. Tento článek zkoumá, proč tomu tak je a jak tomu čelit. Článek se zaměřuje na identifikaci a popis charakteristik rozsáhlých dolů a důlních regionů, které jsou pro analýzu náročné, jako například: velikost zapojeného kapitálu, časový rozsah a odlehlost projektů, inherentní environmentální rizika a silné negativní vnímání dopadů těžby na vodu. Tyto charakteristiky mohou omezit použitelnost zavedených hydroekonomických koncepcí a metod, a proto jsou jako doplňkové nástroje diskutovány metriky založené na riziku. Tvrdíme také, že prioritou by měl být další výzkum a vývoj v oblasti ekosystémových služeb souvisejících s vodou, aby bylo možné lépe kvantifikovat kompromisy mezi ekonomickými přínosy využívání vody těžbou a konkurenčními uživateli, včetně environmentálních toků. Pro ilustraci některých nastolených otázek jsou shrnuty případové studie těžebních regionů v Chile, na Madagaskaru a ve Švédsku. Přestože překážkou jsou omezené údaje, je třeba provést nové a rozšířené případové studie, aby bylo možné prozkoumat, jak lze tyto problémy řešit
.