Možná existuje naděje pro extrémně vzácnou „kýchající opici“, uvádí zpráva

Před osmi lety vědci popsali nový druh opice na základě jediného mrtvého exempláře – jedince, který byl uloven v odlehlém horském lese v severovýchodním myanmarském státě Kačin a měl být sněden. Místně známý jako mey nwoah, neboli „opice s odvrácenou tváří“, primát podle lovců zřejmě „kýchl“, když mu do odvráceného nosu udeřil déšť. Vědci ji pojmenovali myanmarská opice s ohrnutým nosem (Rhinopithecus strykeri), s oblibou nazývaná „chňapavá“.

Vědci nakonec vystopovali a vyfotografovali několik populací „chňapavých“ v zalesněných kopcích na hranicích Myanmaru a Číny. Tyto populace jsou v současné době ohroženy ztrátou stanovišť, lovem a obchodem s volně žijícími zvířaty, uvádí se v nové zprávě, která si dala za cíl zhodnotit stav ochrany tohoto druhu. Zpráva však uvádí, že pokračující úsilí o jejich ochranu by mohlo jejich osud zlepšit. Zprávu zveřejnila britská ochranářská skupina Fauna & Flora International (FFI), čínská univerzita Dali a Německé centrum pro primáty.

Pět známých subpopulací

Vědci na základě přímých pozorování nebo fotografií z kamerových pastí potvrdili výskyt celkem pěti subpopulací tohoto mimořádně vzácného druhu. Tři z těchto subpopulací se nacházejí v Myanmaru, zatímco dvě v Číně.

Výzkumníci rovněž odhadli, že žádná z pěti subpopulací nemá více než 100 jedinců každá. Jak se však těmto populacím daří od jejich objevení, si vědci nejsou jisti.

Důvodem je to, že lesy, které opice obývají, mají členitý terén a hustou vegetaci, což nesmírně ztěžuje průzkum, uvedl Wen Xiao z Ústavu pro výzkum biodiverzity východního Himálaje na univerzitě v Dali. Xiao byl členem týmu, který objevil jednu ze dvou potvrzených čínských populací.

Opice jsou také dlouhodobě loveny, což je nutí při setkání s nimi okamžitě prchat, řekl Frank Momberg, ředitel myanmarského programu FFI. „Proto je obtížné přesně aktualizovat početní stavy populace. K přesnému monitorování populace je zapotřebí více času na zabydlení.“

Rozhovory s místními komunitami naznačují, že by potenciálně mohly existovat další subpopulace, ale jejich přítomnost zatím není vizuálně potvrzena.

„Budu rád, když se mi podaří najít další subpopulace,“ řekl Xiao. „Myslím si však, že vynaložení většího úsilí na shromažďování vědeckých informací o tomto druhu a ochranářský management přispěje více k jeho přežití.“

Hrozby přetrvávají

Vážnou hrozbou pro lesy, které opice huňaté obývají, zůstává výstavba silnic a těžba dřeva.

„Primární lesy byly vytěženy a degradovány až k některým nejvyšším vrcholům hor,“ píší autoři. „Hluk výbušnin používaných při stavbě silnic by mohl ovlivnit chování opic chocholatých, včetně jejich rozmnožování a skupinové dynamiky.“

Dodávají, že kácení silnic a místní těžba dřeva také zvyšují šance na oportunistický lov.

Bydliště opic bezprostředně ohrožuje také kontroverzní projekt megapřehrady Myitsone, kterou podporuje Čína a která se skládá ze sedmi přehradních kaskád, plánovaných přes prameny řeky Iravadi v Myanmaru. Podle zprávy se povodí dvou z těchto přehrad překrývá s areálem výskytu opic.

Přehrady jsou podle vědců problémem, protože jejich výstavbu bude doprovázet budování přístupových cest k přehradám, které umožní celoroční přístup do horských lesů, jež opice nazývají svým domovem.

Projekt Myitsone byl v roce 2011 vládou tehdejšího prezidenta Thein Seina pozastaven. Toto moratorium však nyní vypršelo a společnost China Power Investment se stále snaží projekt oživit, uvedl Momberg.

„Vzhledem k tomu, že projekt vodní elektrárny nebyl zrušen, významné hrozby přetrvávají,“ řekl. „Díky ochranářským zásahům FFI na úrovni komunit a zhoršení dříve vybudované silniční infrastruktury v důsledku silných monzunových dešťů se podařilo udržet populaci alespoň prozatím na stabilní úrovni. Pokud by však byl projekt přehrady obnoven, obnovil by se snadný přístup pro lovce, obchodníky s divokou zvěří a nelegální těžaře dřeva.“

Je tu však naděje.

Zvýšená ochrana

Přeshraniční dohoda podepsaná mezi Čínou a Myanmarem v roce 2015 vykazuje pozitivní účinky, zpráva uvádí snížení nelegálního přeshraničního obchodu s volně žijícími živočichy a nelegální těžby dřeva.

V obou zemích také probíhají snahy o vytvoření nových chráněných území.

V Myanmaru například vzniká národní park Imawbum, který má chránit horské prostředí opice chocholaté. Park je podle zprávy prvním chráněným územím v Myanmaru, které bylo vytvořeno „na základě komplexního procesu konzultací s domorodým obyvatelstvem“.

„Vláda plánuje vyhlásit národní park Imawbum v letošním roce, protože byl dokončen proces svobodných a předem informovaných konzultací se všemi okolními místními komunitami a všechny místní komunity a příslušné místní, regionální a národní vládní agentury daly svůj souhlas,“ uvedl Momberg. „Park bude spravován ve spolupráci s místními komunitami.“

Podle vědců přinášejí určité výsledky i osvětové programy pro místní obyvatele, které mají odradit od lovu opic.

„Místní komunity sice stále loví běžné druhy, ale nezaznamenali jsme žádné důkazy, že by se místní lidé zaměřovali na opici chocholatou,“ řekl Momberg.

Yin Yang, primatolog a doktorand na Australské národní univerzitě, který se zabývá studiem opic chocholatých, uvedl, že úsilí FFI pomohlo snížit rozsah lovu v biotopu tohoto druhu v okolí řeky Maw v Myanmaru.

„Lov je však v Myanmaru stále velkou hrozbou, zejména mimo oblast řeky Maw,“ uvedl Yang v e-mailu pro Mongabay. „V loňském roce zabavila Nujiangská lesní policie nákladní auto plné uzených opičích koster pašovaných z Myanmaru. Jednalo se o jednu celou kostru chňapavce černého a 16 celých koster langurů krátkoocasých (Trachypithecus shortridgei), 23 celých koster makaků asamských (Macaca assamensis) a 4 celé kostry makaků pařezovitých (Macaca arctoides). V roce 2016 prodal jeden myanmarský lovec mrtvé tělo makaka černého také do Číny. Lov je tedy v Myanmaru stále značnou hrozbou.“

V Číně je situace „lepší než dříve“, řekl Xiao. Obě potvrzené populace myanmarských opic nosatých v Číně se vyskytují na zalesněných svazích pohoří Gaoligong v blízkosti hranic s Myanmarem.

Většina jejich biotopu tam spadá do národní přírodní rezervace Gaoligongshan. A populace, které se vyskytují mimo rezervaci, budou podle zprávy zahrnuty do navrhovaného národního parku Nujiang Grand Canyon.

„Nemyslím si, že by populace v Číně měla klesající tendenci,“ řekl Siao.

I přes tuto ochranu však lov a zhoršování životního prostředí, které je především důsledkem nelegální těžby dřeva, opice nadále ohrožuje, řekl Jang. Například kamerové pasti, které Jangův tým rozmístil v jednom z biotopů opic, vyfotografovaly lovce se zbraněmi. „Národní přírodní rezervace je příliš velká a kvůli omezenému personálu a finančním prostředkům nelze monitorovat a spravovat každý centimetr rezervace,“ řekl Yang. „Pokud se podaří tyto hrozby odstranit, myslím, že obě populace mohou vzrůst a stát se zdrojovými.“

Jang dodal, že lov je hluboce zakořeněn v historii místních lidí a lov divoké zvěře byl často zdrojem doplňkových bílkovin a příjmů pro mnoho chudých místních menšin. „V současné době je tedy velmi obtížné lov zcela eliminovat,“ řekl.“

Zpráva uznává, že pro dlouhodobou ochranu druhu je zásadní podpora možností obživy, které zmírňují chudobu a snižují závislost na lovu a střídavém pěstování.

Všeobecně však vědci cítí naději.

„Zákonné zřízení a účinná správa národního parku Imawbum, stejně jako zlepšení přeshraniční spolupráce mezi Myanmarem a Čínou, mohou významně přispět ke snížení rizika vyhynutí myanmarské opice chocholaté a dalších celosvětově ohrožených druhů,“ uvedl Momberg.

.