. Během svého života zpochybňovala status quo v právnické profesi a zasazovala se o práva žen a volební právo.
V roce 1868 začala vydávat noviny Chicago Legal News, které se staly první právnickou publikací vydávanou ženou. Noviny se nakonec „staly oficiálním médiem pro zveřejňování všech soudních spisů v Illinois a staly se nejrozšířenějšími právnickými novinami v zemi“. Noviny také využila jako platformu pro obhajobu práv žen.
O necelý rok později, v roce 1869, Bradwellová složila advokátní zkoušky v Illinois a úspěšně je složila. Nejvyšší soud státu Illinois jí však přijetí do advokacie zamítl, protože jako žena nemohla uzavírat smlouvy bez souhlasu manžela. Nejvyšší soud státu Illinois rozhodl, že „jako vdaná žena“ by Bradwellová „nebyla vázána ani svými výslovnými smlouvami, ani těmi konkludentními smlouvami, které má zákon vytvářet mezi advokátem a klientem“. Soud to zdůvodnil tím, že když zákonodárce přijal zákony o udělování licencí k výkonu advokacie, neměl v úmyslu rozšířit toto privilegium na ženy.
Své rozhodnutí soud založil na doktríně common law známé jako coverture. Coverture zakazovala vdané ženě činit právní rozhodnutí nebo jednat bez souhlasu manžela. Jako vdaná žena tedy Bradwellová nemohla mít samostatnou právní existenci odlišnou od svého manžela. Rozhodnutí Nejvyššího soudu státu Illinois však neodpovědělo na otázku, zda zákaz výkonu právnické praxe ženami podpoří řádný výkon spravedlnosti a obecné blaho společnosti.
Myra se proti tomuto rozhodnutí odvolala k Nejvyššímu soudu USA na základě ustanovení o rovné ochraně obsaženého ve čtrnáctém dodatku. Soud bohužel rozhodnutí soudu státu Illinois potvrdil.
Do roku 1869 však několik států začalo od doktríny coverture upouštět a přijalo zákony, které vdaným ženám umožňovaly uzavírat smlouvy bez souhlasu manžela. V roce 1872 například illinoiský zákonodárný sbor přijal zákon, který stanovil: „Žádná osoba nesmí být vyloučena nebo vyloučena z jakéhokoli zaměstnání, povolání nebo zaměstnání (s výjimkou vojenského) z důvodu pohlaví.“
Na sklonku života, v roce 1890, Nejvyšší soud státu Illinois konečně Bradwellové udělil licenci k výkonu právnické praxe a v roce 1892 jí licenci udělil i Nejvyšší soud USA. Oba soudy jí udělily licenci munc pro tunc („nyní pro tehdy“). Její úřední dokumenty byly datovány rokem 1869, tedy původním rokem, kdy Bradwellová podala žádost. Díky těmto soudním úkonům se stala první ženou – právničkou v Illinois. Bradwellová bohužel zemřela na rakovinu v roce 1894, pouhé dva roky poté, co jí oba soudy udělily licenci k výkonu právnické praxe.
Během svého života Myra Bradwellová zpochybňovala status quo a využívala své platformy k obhajobě práv žen. V roce 1994 byla Bradwellová uvedena do Národní ženské síně slávy v Seneca Falls ve státě New York.