Byli jste někdy na svatbě, kde něčí outfit vzbudil více pozornosti než svatební pár? Nebo kde nehoda s nevěstinými šaty způsobila zcela neplánované rozptýlení? Tito lidé ano – a vyprávěli nám své nejskandálnější historky o svatebním oblečení. Jejich jména jsme pro jistotu odstranili, abychom nikoho nedostali do problémů.
.
„Moje teta dělá závodně společenský tanec, což obvykle zahrnuje oblečení, které přitahuje velkou pozornost. Jedny z jejích šatů jsou jasně růžové s flitry a nahoře i dole jsou velmi odhalující. Myslela si, že to je dobrá volba na svatbu mého bratra, protože bude tančit. Bylo to tak trapné!“
„Jednou jsem byla na svatbě, kde jedna hostka nejenže měla bílé šaty – ona měla skutečné svatební šaty.“
„Na svatbě mé nejlepší kamarádky měla její švagrová šaty lososové barvy, které vypadaly jako krasobruslařský kostým. Byly příliš krátké, bez ramínek a celkově naprosto nevhodné pro jejich svatbu.“
„Na svatbě mé sestry se objevili čtyři nezvaní hosté – pár se dvěma dětmi (byli to příbuzní vzdáleného bratrance). Dcera, které bylo asi deset let, byla oblečená v kompletním princeznovském kostýmu s diadémem. Během hostiny se nechtěla od sestry hnout, takže tato holčička oblečená v podivném princeznovském kostýmu (kterou sestra ani neznala) byla téměř na všech fotkách ze svatby.“
„Loni v létě jsem byla na svatbě, kde jsme měly jasně růžové šaty pro družičky od J.Crew. No, nevěsta měla kamarádku, která chtěla být na svatbě, ale nevěsta se snažila, aby svatební hostina byla malá, takže ji nemohla zahrnout. Tahle holka očividně nebrala ne jako odpověď: Přišla na svatbu ve stejných růžových šatech od J.Crew, jaké měly družičky! Nevěsta z toho byla vyděšená!“
„Moje kamarádka měla na sobě nádherné (drahé) svatební šaty, které si nechala ušít ve velmi renomovaném butiku, ale ani ne v polovině hostiny se krajková ramínka začala trhat na kusy. V koupelně jsme jí ramínka šatů přelepili izolepou a izolepu jsme schovali pod pelerínu. To vydrželo asi hodinu nebo dvě, ale nakonec se jí začal drolit i zbytek krajky přes ramena. Na recepci jsme měli ještě její zelený overal, ve kterém se ten den připravovala, takže se nevěsta převlékla do overalu a po zbytek recepce se v něm houpala se závojem!“
„Byla jsem na svatbě, kde bylo na pozvánce napsáno ‚formální‘, ale jeden z ženichových přátel si myslel, že je tam napsáno ‚dřevorubec‘. Byl ošuntělý a měl na sobě vybledlé modré džíny a kostkovanou košili s dlouhými rukávy. Pár byl dost naštvaný.“
„Když se vdávala moje sestřenice, zvolila velmi tlumenou hnědou a krémovou barvu – myslím, že to matka ženicha nepochopila. Přišla v lesklém, zářivě levandulovém oblečení. Sukni měla samé flitry a korálky a nahoře měla zavinovací košili s límečkem, který jí sahal až k přehnanému účesu!“
„Zúčastnila jsem se jedné svatby, kde se objevila hostka ve fialových minišatech z hadí kůže. Nemusím snad dodávat, že na žádné fotce není!“ „Aha!
„Na svatbě mého bratra byl kostelník zpocený, nervózní zmatek v černém saku, tmavě modrých kalhotách a hnědých botách, přičemž v místě, kde se kalhoty nesetkávaly s botami, mu vykukovaly žhavě růžové ponožky. Páni. Kde toho chlapa sehnali?“
„Loni v létě jsem šla za družičku na svatbě, a když jsme začínaly průvod s matkou nevěsty v čele řady, měla na sobě žluté šifonové šaty a k nim horkorůžové Crocsy! Nemohla jsem uvěřit, že jsem si musela vzít ty nepohodlné stříbrné podpatky a matka nevěsty měla na sobě Crocsy.“